Úvod > Modely > Z loděnic > Lední jachta

Lední jachta

07.01. 2009 | Z loděnic Vložil(a): Jirka

ZL_008_001B

Ach ten Michal… Minulou zimu jsem si říkal, že bych mohl polohy Jablonce (v horách) jednou využít k tomu, abych postavil něco, co by se dalo používat po dlouhou zimu, která u nás obvykle panuje. Vzpomněl jsem si na četbu z mládí, kdy jsem hltal knížky o polárních výpravách či svou oblíbenou Ransomovku „Zamrzlá loď kapitána Flinta“. Všude tam se na zasněžených pláních proháněly saně poháněné plachtou a vezly polárníky k jejich vzdáleným cílům.

Ach ten Michal… Minulou zimu jsem si říkal, že bych mohl polohy Jablonce (v horách) jednou využít k tomu, abych postavil něco, co by se dalo používat po dlouhou zimu, která u nás obvykle panuje. Vzpomněl jsem si na četbu z mládí, kdy jsem hltal knížky o polárních výpravách či svou oblíbenou Ransomovku „Zamrzlá loď kapitána Flinta“. Všude tam se na zasněžených pláních proháněly saně poháněné plachtou a vezly polárníky k jejich vzdáleným cílům.
Taky se mi hlavou proháněly konstrukce s bruslemi a plachtou, které jsem kdesi viděl v časopisech (snad Ábíčko, nebo VTM) pohybující se na zamrzlých plochách. To by bylo něco, co by se k nám hodilo když tu fouká, mrzne ...
No a najednou přišlo e-mailem pár fotek a krátký článek od Michala.

Ach ten Michal… zase mne předběhl! Tak využívám této příležitosti a jeho článek doplním aspoň tím, co jsem našel ve svém archivu a přidám pár odkazů na webové stránky. Třeba to bude k užitku dalším, koho to inspiruje k pokusům.

Nejdříve trocha historie

Tyto lední jachty se zřejmě nejprve začaly objevovat v Holandsku, kde množství zamrzlých kanálů a jezer přerušovalo čilý obchodní ruch, svázaný s lodní dopravou, po dlouhé zimní měsíce. Zároveň se však dalo po tomto ledu snadno klouzat a bruslit. Tak se stalo, že někdo opatřil sanicemi malou plachetní loď a byl na světě nový prostředek pro transport. Určitá výhoda byla v tom, že pokud se někde led probořil, nákladu a pasažérům se nic nestalo. Postupem času se samozřejmě konstrukce lední jachty dále vyvíjela a současně se myšlenka rozšiřovala severní Evropou a dostala se i do zámoří – Severní Ameriky. Samozřejmě, člověk je tvor hravý a tak se myšlenka transportu nákladu začala ztrácet a lední jachty začaly čím dál více sloužit zábavě. Například existují záznamy, kdy dlouhá zima dovolila na Lake Windermere na Britských ostrovech roku 1895 uspořádat první závody těchto ledních plachetnic.

Kapitán Molyneux Shuldham zkonstruoval tuto jachtu, tvořenou masivním dřevěným rámem se čtyřmi dlouhými plochými ocelovými lyžinami. Další dvě ostré ocelové brusle byly v ose rámu – zadní se zařezávala do ledu a působila jako kýl, přední byla otočná a sloužila jako kormidlo. Kormidelník seděl před stěžněm a pomocí dlouhé páky určoval směr.

Modernější, americká lední jachta, je na dalším obrázku. Boční stabilitu této konstrukce mohutně zvyšuje příčník předních lyžin (jako u katamaranu), zadní lyžina, na místě kormidla je otočná a určuje směr pohybu této jachty.

Přesuňme se do současnosti

Jak je vidět třeba na těchto stránkách , většina používá „otočenou“ konstrukci americké jachty – tedy kormidelní lyžina je v předu, příčník je umístěn vzadu – stejně jako (většinou ležící) kormidelník je pod těžištěm plachty. Samozřejmě to, co je ve velkém nutně musí inspirovat i modeláře k pokusům. Jeden příklad za vše. Je na stránkách AMYA - tedy americké asociace modelů plachetnic . No a protože led není stále k dispozici, je možno nahradit lyžiny koly a jede se dále. Ještě pro vás, kteří si chcete rozšířit obzory vlastním hledáním na internetu, hledejte hesla jako Ice-yacht, Wind-powered-sledge či případně „kolová - letní“ varianta je Land-yacht.

A teď konečně Michal

Nejprve dva obrázky s Ionou, vlevo, volná voda, krásný vítr. Napravo, zamrzlá voda – konec ježdění.

Při stavbě mého dalšího modelu, jsem se rozhodl, že i když jsem velký fanoušek gaflového oplachtění, tak bych si mohl pořídit také jeden model s bermudským oplachtěním . jako předloha mi posloužil jedinečný unikát postavený Jaroslavem Dřevem v době kolem r.1953, na brněnské přehradě v yachtklubu Zbrojovky. Pamatuji si, že toto unikátní zařízení nebylo moc praktické, protože bylo určeno k jízdě na zamrzlých plochách. V Brně totiž buď nezamrzne, nebo přehrada sice zamrzne, ale souběžně i zasněží (potom brusle nekloužou) Nebo je vše téměř ideální pro plachtění s lodína bruslích, ale zase nefouká. Toto monstrum jsem jako osmiletý viděl v akci pouze jednou (a asi nejen já), ale stálo to za to! Rychlost tohoto asi třímetrákového hybridu byla minimálně 60 -70 km hod a vydávalo to hrozivý svistivý hluk a prskot jak pod ním pukal led. Takeláž to mělo půjčenou z olympijské joly .Ten den s tím jezdil kde kdo, i můj otec (v tvídovém saku s pumpkami - na břehu se vařil čaj s rumem - zážitek.

K tomuto výtvoru mne nakopl J.Pešek když jsem mu psal,že pořád chodím jezdit,a že je strašná zima a on se otázal, zda chodím se sekerou. Z toho, asociací jsem se dostal k těm bruslím. Na a chalupě o vánocích, jsem tu příšeru měl za 2 dny hotovou, jelikož ale ještě nebyl led, tak jsem tam prdl kolečka. Někdy to i jelo, ale víc se to válelo, v každé zatáčce, mám hrbolaté letiště a ono odskakovalo. Ale pak konečně zamrzlo a já přezul z letních na zimní, t.j. dát tam brusle.

Jo, ale jezdit s tím to je síla. Při otočce „Re“ se to převrátí, pokud se těsně před tím nepovolí plachta. Ten klopný moment takeláže je velký. Taky když foukne hodně,tak to nezatáčí zrovna dobře - spravilo se to po trojnásobném zatížení trupu, z 1 kg na 3kg. Na rychlost jízdy to vliv nemá. Pánové, když to chytne švunk, tak to valí jak větroň'. Má to ještě jednu mouchu , když se nepovede plynulý obrat a ty saně se zastaví proti větru, tak se samy nerozjedou, fakt je, že s tím ale vůbec neumím jezdit.

Michal mi dodatečně telefonem poskytl i rozměry a zkušenosti se svou ledovou jachtou:

šíře jachty je 68 cm
výška stěžně je 123 cm
vratipeň je dlouhý 50cm
stěžeň je umístěn cca 23 cm od špice
vzdálenost od špice k bočním bruslím je 64 cm

Plechové brusle mají ostří nabroušené jako nůž (první pokus s plochou fazetou, jako u bruslí, nedopadl dobře). Ovládání plachty je pomocí navijákového serva ale s ramenem – je potřeba vysokou rychlost, při přestavování plachty. Kormidelní lyžina je ovládaná standardním servem.

Tak co, najde se další odvážlivec? Třeba se jednou podaří uspořádat závody těchto ledních jachet...

Michal a Jirka