Úvod > Modely > Z loděnic > Machichaco

Machichaco

26.12. 2012 | Z loděnic Vložil(a): Jirka

ZL_019_001B

Již před několika sezónami se mi dostala do rukou dokumentace na plachetnici s pro mne nevyslovitelným jménem "Machichaco". Loď je to sice strohá, ale má trup dýhovaný mahagonem a teakovou palubu s královskou plaňkou, což je pro mě výzva. Rozhodnutí o započetí stavby urychlily pěkné výsledky Lenky s lodí Critter, která není maketou v pravém slova smyslu. Navíc podrobné plány i s detaily jsou dostupné na internetu ve formátu dwg, což je pro mne o to zajímavější, že se s nimi lze dále pracovat v Auto-cadu.

Pepa Mrákota

Již před několika sezónami se mi dostala do rukou dokumentace na plachetnici s pro mne nevyslovitelným jménem " Machichaco ". Loď je to sice strohá, ale má trup dýhovaný mahagonem a teakovou palubu s královskou plaňkou, což je pro mě výzva. Rozhodnutí o započetí stavby urychlily pěkné výsledky Lenky s lodí Critter , která není maketou v pravém slova smyslu.

Zvolil jsem měřítko 1:10, čímž se dostávám na rozměry na našich vodách obvyklé. Abych podpořil odolnost lodi proti všudypřítomné vodě, tak jsem se vydal cestou olaminovaného polystyrénového kopyta. Tvar paluby mne pak přiměl k tomu, že jsem laminoval kolem dokola i s palubou s tím, že to pak někde říznu a po vybrání vnitřku, zase vlepím nazpět.

Kostru jsem vyřezal z podřadné překližky síly asi 3,5mm a jinak se držel návodu Jirky Kreisela na laminátový trup. Rozdíl je však v tom, že jsem nechtěl použít heling , který udržuje rovinu trupu. Místo něho jsem žebra napasoval na čtvercový hliníkový profil 80x80mm , do něhož jsem ještě vyřezal dva závity M10 pro svorníky, za které to všechno držím ve svěráku na stole. Nejdříve jsem laminoval bort jako úhelník. Pak palubu. Tu jsem zařízl a opracoval bort. Členitý tvar, zvláště trčící ploutev , nedovoluje položit tkaninu v kuse, ale je třeba pokládat po částech a přes sebe, což zvětšuje nároky na konečné opracování a tmelení.

Když jsem byl s povrchem trupu spokojen, naznačil jsem nádrhem vodorysku a na její úroveň nalepil lepicí pásku. Až sem přijde na bok nalepit mahagonová dýha. Použil jsem dýhu silnou 0,7mm , protože ta se dá ještě docela dobře opracovávat hoblováním a broušením při pasování jednotlivých pásků k sobě. Zvolil jsem základní šířku 12mm a první rovnou nalepil na střed největšího oblouku. Lepím stále stejným „bílým“ lepidlem a po dobu zasychání zajišťuji papírovou lepicí páskou. Střídám oba boky, takže není třeba nijak dlouho čekat. Další pásky dýhy již vyžadují dokonalé napasování na předchozí.

Zvlášť na vypouklý bok to jde pomalu. Pak zbývá po zabroušení odýhovat zrcadlo. Bortovou lať z mahagonu silného 4mm jsem vyřízl podle šablony z tvrdého papíru a přilepil k čáře nakreslené 9mm od kraje kružítkem. Vnějšek jsem po vytvrzení lepidla zahobloval a zabrousil s obvodem. Po vybroušení dýhového potahu jsem jej přelaminoval skelnou tkaninou 80g/m2 s přesahem do trupu, aby byl dostatečně chráněn proti vodě a lodím soupeřů. Laminát je několikrát broušen a lakován epoxidovým lakem.

50mm po obvodu paluby jsem narýsoval čáru opět kružítkem . Podle ní jsem prořízl palubu listem pilky na železo. Vyloupnout střed paluby šlo snadno , separace lepicí páskou je dokonalá. Teď již mohlo dojít k destrukčnímu vyjímání polystyrénu a překližky. Musí se to dělat po malých částech. Překližku jsem drtil kleštěmi a polystyrén dloubal tupým šroubovákem, abych se někde nedostal skrz.

Před dokončením vyjímání jsem se rozhodl nalepit část paluby, dokud její tvar pevně drží kopyto. Na palubu jsem použil smrkové lišty 4x4 polepené prešpanem. Po tomto zpevnění jsem již mohl celý vnitřek vyjmout. Vlastně celý ne. Nechal jsem tam kus přídě a záď , s tím , že nebudu vyjímat ploutev jsem počítal.Ponechaná překližková žebra jsem přelaminoval a přidal jsem i po celém vnitřku trupu , protože se mi to zdálo dost měkké.

Z laminátové desky silné 3mm jsem si připravil skládačku dvou žeber, která budou přenášet hlavní síly. Je v nich zakotven stožár, uchycení vantů a spojení s balastem. Po napasování do trupu a proříznutí paluby pro úchyty vantů jsem tuto sestavu nejdříve nastehoval rychlým lepidlem a potom zalepil epoxidem s přidáním pramenů skelné tkaniny. Pevnost paluby jsem podpořil tvarovanými žebry.
To je zatím všechno, co mohu ukázat ze stavby. Než se odvážím zalepit palubu na pevno, tak musím mít vyřešeno vnitřní vybavení, jak říká Jirka „ pajšl“. Později bude již přístup do podpalubí velice obtížný.

S pozdravem AHOJ
Pepa.