Úvod > Inspirace > Mimo téma > Footy & minisail

Footy & minisail

28.02. 2022 | Mimo téma Vložil(a): Jirka

Footy Esterel 000.jpg

Jdou tyto dvě slova vlastně dohromady? No, vlastně asi moc ne, co se koncových „produktů“ týče. Pro nás slovo minisail znamená krásné makety či polomakety skutečných plachetnic … a footy? No, podle toho, co bývá k vidění na vodě, jsou to spíše divné trupy s mnohdy ještě podivnějším oplachtěním. Navíc svou velikostí jsou to naprosto nesrovnatelné modely s těmi našimi. Přesto jsem se rozhodl, že to, jak (a proč) jsem se s footy zapletl, dám na stránky minisail.cz

Předehra

První můj virtuální kontakt s footy se v roce 2014 udál tak, že mi přišel e-mail od Franty Chmelky s úvodní informací o tom, že se na popud pan Hubáčka v rámci Moravského Poháru měl jet první neoficiální závod těchto lodí. Současně mi poslal pár fotek, jak udělal formu na první laminátový trup pro footy podle polského plánu (Opalek). Něco jsem si načetl na MoNaKu a řekl si, jestli by to nebyl nějaký přínos pro minisail.cz. No, někteří mi pak vzali vítr z plachet a tak jsem ideu nechal odležet…

První jednání

První jednání, řečeno divadelním termínem, nastalo při přípravě na Kristýnu 2019. Na každou Kristýnu jsem se totiž snažil něco nového přidat (svítící maják, tabuli pro vysvětlení pravidel, měření rychlosti větru na vodě,…). Pro tuto jubilejní desátou mne napadlo vyrobit šestici footyn, všechny stejné, se stejným trupem i oplachtěním, odlišené jen barvou trupu. Záměr byl, dát možnost si zajezdit i Hrádeckým divákům, třeba když se zrovna nejezdí s těmi „velkými plachetnicemi“. No a pak taky vyhlásit soutěž pro rozhodčí, na jedno kolo … třeba. Ať se předvedou ;o)
Pro tuto ideu jsem přesvědčil i Michala Šenekela, který mi přislíbil pomoc s uspořádáním serv a výrobou potřebných dílů pro útroby lodí. Od Ladouse jsem získal kontakt na pana Hubáčka a domluvil zaslání šestice vylaminovaných trupů, odlitých závaží a sad spojek a koncovek pro takeláž, vytištěných na 3D tiskárně. Dokoupil jsem vše další potřebné, uhlíkové trubičky a také šestici sprejů rozličných barev. Napájení jsem chtěl řešit moderně, z malých powerbank, takže jsem zakoupil šest výprodejových powerbank 2.200 mAh a pětinásobný USB zdroj. No, raději sem nebudu psát, kolik jsem do této své ideje zainvestoval…
Stavba začala výrobou kýlu a listu kormidla. Použil jsem laminát tloušťky cca 0,8mm. Abych se vyhnul tmelení a broušení, tak jsem nejprve polepil vnější stranu širokou izolepou, izolepou jsem slepil na jedné straně vždy dvě půlky (kýlu, kormidla) s mezerou na tloušťku materiálu. Do kýlu jsem vkládal klín ze smrkové lišty, kormidlo zase tvarovala vlepená zploštělá hřídel. Pak stačilo pořádně nanést epoxydové lepidlo na zdrsněné okraje dílů, díly na izolepě jako pantu otočit na sebe a na druhé straně zafixovat další izolepou (kterou jsem měl na jednom z dílů připravenu). Pak zatáhnout mezi dva úhelníky ve svěráku (i ty jsem raději polepil izolepou). Po vytvrdnutí stačilo sloupnout izolepy a začistit přebytky lepidla na hranách. Plochy byly absolutně čisté, připravené k nástřiku.
Protože jsem stavěl sérii lodí, vyplatilo se mi postavit šablonu pro zalepení kýlu, pouzdra kormidelního hřídele a trubičky pro otočný stěžeň „swing-rig“ oplachtění. Vše jsem lepil plastickým epoxy tmelem – šlo to dobře a docela to drží. Pak už tmelení spoje půlek trupu z formy a nástřik základovkou. To jsem ještě netušil, co mne v tomto směru čeká. První footynu jsem nastříkal finální žlutou barvou a poslal Michalovi jako prototyp na zástavbu serv…

Zima 2019 utekla nějak rychle a tak nastalo jarní dohánění termínů – ta Kristýna a věci s ní spojené měly větší prioritu. A tak, pokud jste footyny dle výše popsaného záměru na Kristýně neviděli, není to vaše chyba. První hotovou, žlutou - CITRON, jsem dovezl až na první seriálovku do Bakova. Tam byla chvíli na vodě, docela jezdila, ale pak jsem s ní spěchal ke břehu, protože rapidně zvětšovala ponor a nabírala vodu. Čím to? Prostup kormidla? Špatně vlepený kýl? Jak se ukázalo až doma, na bazénu, voda prosakovala laminátovým trupem. Ten asi nebyl moc dobře prosycený a při tmelení přechodu a spoje dvou půlek trupu jsem zřejmě místy při broušení sjel i vrchní vrstvičku pryskyřice. Dvě vrstvy základu nic moc nevyřešily a svrchní barevná vrstva také ne. Všech ostatních pět připravených trupů na tom bylo, co se týká průsaku, stejně. Naštěstí, ty ještě nebyly uvnitř vystrojené. Takže všech šest trupů jsem vytřel zevnitř řídkou pryskyřicí (dělalo se to moc hezky!) a znovu otestoval na bazénu, kdy jsem je kamínky zatížil na maximální ponor (kormidlo bylo venku a trubička zacpaná). Docela to trvalo, protože to byl souboj na několik kol.

Druhé jednání

Přes léto jsem vše s pomocí Michala nějak dotáhl a premiéra se odehrála v závěru prázdnin na Jablonecké kotvě. Tam se ukázala má chyba v rozhodnutí napájet model pomocí powerbanky. Základní idea byla, že powebanku lze jednoduše nabíjet z USB nabíječky a na výstupu zase dá stabilizovaných 5V pro napájení serv a přijímače. Na stole to tak fungovalo – ale ukázalo se, že elektronika má kromě funkce řízení dobíjení Li-Ion článku a měniče na výstupních 5V ještě i funkci „spánku“, která u powerbanky brání rychlému samovybití. Takže u těch mých konkrétních powerbank se to projevilo tak, že na 5V výstupu bylo napětí, dokud se hýbaly serva. Jakmile běžel jen přijímač, powerbanka to za krátký čas (nečinnost serv = zmenšení odběru) vyhodnotila tak, že „dobíjený telefon je nabitý“ a odstavila měnič, aby neběžel naprázdno. Vzbudila se zase tím, že otestovala nárůst odběru. U mobilu to nevadí, u modelu je to fatální. Rychlé řešení se nabízelo – doplnit indikační LED, případně zvýšit odběr přes vhodný odpor paralelně se zátěží. Bohužel i to se ukázalo jako nespolehlivé (zvláště když odhadujete, jak se powerbanka uvnitř vlastně chová). Když jsem to na dvou kusech vyladil, a na stole vše běželo několik desítek minut, myslel jsem, že je vyhráno. Nebylo, a první hromadné nasazení pěti footyn s klubovými juniory na Jablonecké kotvě skončilo fiaskem.
Dnes tyto footyny jezdí junioři v našem klubu na klasické zdroje, a já tuto nadějně vypadající myšlenku opustil. Snažil jsem se ještě dohledat nějaké informace k použitému obvodu powerbanky na internetu ale nepříliš úspěšně. Jedno z dalších řešení je koupit zvlášť modul s obvody pro dobíjení Li-ion baterie a druhý modul se step-up měničem. Tím se ale vytratila krása levného zdroje pro malé modely s jednoduchým dobíjením z auta či síťových adaptérů, které se nám hromadí v šuplíku jako pozůstatky po našich předchozích mobilních telefonech.

Tím bych uzavřel první polovinu mého vyprávění „Jak jsem se potkal s footy“. Druhá část bude následovat příště a bude už o hezčích footynách (alespoň si myslím).

Jirka

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

ladous | 04. 10. 2024

Když jsem na přelomu srpna a září u Jablonecké přehrady viděl, jak chudinky dopadly, bylo mi do pláče.

Jirka | 06. 10. 2024

Tak už to na světě chodí, je potřeba dát věcem volný průchod, když už je předáš do dalších rukou.
Zase, když vzpomenu na Legend, ta dopadla podobně a rukou prvního majitele ;o)))
Jirka

ladous | 07. 10. 2024

Dopadla sice podobně, ale ještě potom 10 let sloužila dalším majitelům, s čímž určitě ani ti Číňani z HobbyKingu při návrhu stavebnice a její prodejní ceny nepočítali.

Milan | 01. 03. 2022

Jé, ty jsou roztomilé. To není třída Footy ale třída Fruit (ovoce). Těším se na druhý díl. Asi už tuším o čem bude :-)

Jirka | 02. 03. 2022

No jo, že lodě budou mít jména jako ovoce mě snad napadlo až před regálem s barvami.

ladous | 01. 03. 2022

Každopádně je škoda, že než se podařilo vychytat mouchy a hoši lodě ovládat (kupodivu nejedou hned tam co F4A na povel), půlku z nich to přestalo bavit.

ladous | 01. 03. 2022

To stříkání probíhalo přímo na tom nezakrytém stole? Jestli ano, tak smekám, jelikož já pravidelně ohodím drobnými kapkami barvy vše v dosahu spreje.

Jirka | 02. 03. 2022

Samozřejmě, stříkání bylo na jiném místě. Fotil jsem spíše přípravek na nastříkání footy ze všech stran najednou. Držela na dvou překližkových destičkách se základnou. Ty byly rozepřeny špalíkem a tak se s trupem dalo bezpečně manipulovat a otáčet všemi směry.