Motorová jachta Victoria

Stavebnice Nr.3083/00 obsahuje několik desek s laserem vypálenými díly z překližky, břízy a mahagonové dýhy. Dále kompletní hřídel s tubusem a několik drobných kovových a plastových dílů. Aršík laserem vypálených kovových leptů pro exteriér a aršík pro kompletní zasklení jednotlivých oken, kousek vinylu pro čalounění lavice a podrobný a přehledný stavební návod. Nakonec podložku DEPRON, pro zafixování jednotlivých žeber a kýlu při stavbě trupu. Odpadne pracné vyúhlování a stavbu zvládne při troše trpělivosti opravdu každý.

 

Není moc co popisovat. Tvary modelu jsou zjednodušené, pro snadnější stavbu. Není potřeba žádné zvláštní modelářské vybavení ani schopnosti. Návod je přehledný a je jen potřeba dodržovat jednotlivé kroky v patřičném sledu. Snad jen volba lepidla. Moje nedůvěra v disperzní voděodolná lepidla a malá zkušenost s nimi zapříčinila, že celá loď je lepena 1 hodinovým epoxidem ALTECO a jen pár kapkami vteřinového lepidla na zafixování zábradlí. Díky tomu stavba probíhala pomaleji, ale to je každého volba. Následně jsem, dokud je paluba otevřená, vnitřek trupu celý vylaminoval jednou vrstvou té nejhustší tkaniny a epoxidem L-285. Je to opět čas navíc, ale doporučuji. Trup získá na tuhosti a hlavně voděodolnosti zevnitř. Lak jsem použil osvědčený z plachetnice, ale tentokrát v lesklé verzi. Lodní lak -TIKKURILA UNICA SUPER 90 nanesený v několika vrstvách a vždy lehce přebroušený a nanášený jemným hustým štětcem. První vrstva hodně řídká. V průměru tak 5-6 vrstev, kdy je ještě lehce vidět struktura dřeva, ale na pohled už krásný povrch a dostatečně odolný vůči vodě. Červený nátěr pod čarou ponoru a bílá střecha salonu je syntetický pololesklý nátěr HOSTAGRUND. Snad jen zmíním nutnost lakovat všechny části, které budou zevnitř, ještě před přilepením, následně by to už bylo nemožné a voda na neošetřeném materiálu udělá své.

 Tolik asi ke stavbě, která žádné záludnosti nepřinesla. Snad kromě jediné a to vlepování jednotlivých skel do rámů. Tím se dá na výsledném efektu modelu hodně získat, ale také hodně ztratit. Nevím, co je materiál oken zač. Takový ne moc tvrdý, ale měkčí plast. Nesnáší ale vteřinové lepidlo na bázi kyanoakrylátu ne kvůli tradiční bílé mlze, ale na plastu se při kontaktu s lepidlem vytvoří drobné praskliny. Okna jsem tedy vlepoval do rámů také pomocí epoxidu a doporučuji krycí fólie z obou stran skla odstraňovat až po zaschnutí lepidla, kvůli potřísnění skla samotného.

 

... aneb co v krabici nebylo, nebo nebylo hodné použití. Na internetu není těžké dohledat dostatek fotek tohohle typu jachty, ač je každá, co se týká vybavení, trochu originál. Prostě co zákazník chtěl a zaplatil, to dostal. V současnosti se především v Americe těší tyhle krásné, 50-60 let staré lodě asi velké popularitě. Fotek a videí z restaurování těchto krásek je docela dost.

 

Začnu třeba odspodu: Vyztužení dna trupu-vybroušeno ze smrkového hranolu. Otěrové lišty- mahagon ze zbytků rámečků stavebnice. Oválná okna do podpalubí. Oválná okna se koupit nedají, doplňky k maketám nabízejí lodní okna jen kulatá, různých druhů a průměrů. Na výrobu byla tedy použita hliníková těsnění na olejovou trubku z Karosy. Vytvarována navlečením na zhotovené oválné kopyto. Zaskleno mírně vypouklým sklem, zhotoveného ze slunečních brýlí. Přední část paluby: Světlík do podpalubí-opět 2x těsnění z Karosy, různé průměry, sklo ze slunečních brýlí a nerezový drát 1,5mm+pant a zámek. Zábradlí, nerezový drát průměru 1,5mm a upravené sloupky Graupner. Průvlačnice-mosaz. Přední úvazový kolík-vyrobeno ze staré injekční jehly. Poziční světlo bílé příďové- Graupner + vyrobený kryt. Kotva typu Danforth (to jediné není moje práce) zadána výroba staršímu synovi, plastikovému modeláři, jako dárek pod stromeček. Naviják jsem vyrobil z posilovače brzd pick-upu Ford a doplněno rámem s rolnou na uložení a spouštění kotvy. 

 

Zbytek paluby: Pacholata-mosaz. Vstupy sání vzduchu do podpalubí k motorům- vyrobeno ze zadních částí plováků z hydroplánu. Záchranné kruhy menšího průměru než byly ve stavebnici (rozměrově neodpovídají) opatřené lanem z žaluziové šňůry. 

 

Střecha salonu: Upravená poziční světla-doplněné hliníkovým profilem + madla z nerezového drátu 1,5mm. Pátrací reflektor- zakoupen vhodný typ a doplněn ovládáním z kokpitu. Anténní stožár- vybroušen z násadky štětce a ráhno vybroušeno z hliníkového profilu. Pata stožáru-upravený kroužek z propisky a kotevní světlo- přední blinkr z Jaguáru.

 

Interiér kokpitu: Především, sedadla-originál vypadají jako lavička v parku (nepoužitelné). Dlouho jsem hledal, čím bych je nahradil. Nakonec bylo použito a upraveno sedadlo a zadní lavice z oldtimeru Rolls-Royce a doplněno o mahagonová záda a bočnice. Vyroben vstup z kokpitu do salonu (mahagon). Kormidelní plastové kolo nahrazeno dřevěným + hliníkové těsnění z Karosy. Doplněny plynové páky, lodní zvon – mosaz, a výparník klimatizace. Kokpit zastřešen skládací textilní střechou (nevím, jestli slovo Persenik je v tomhle případě správné)- Rámy nerezový drát 1,5 mm a střecha plátno, několikrát natřeno matnou bílou syntetikou. Rádiová anténa vyrobena ze staré injekční jehly a nové zábradlí. 

 

Záď:Koupací plato – vyrobeno z předem ohnutých smrkových nosníků, namořených do podoby teakového dřeva a vsazeno do profilu z mosazi. Celek vetknutý přes zadní zrcadlo do posledních dvou žeber trupu. Vyrobeny dva nášlapy pro snadnější přístup. Plotny pro úpravu náklonu lodi - vyrobeny z hliníkového plechu a doplněny o ovládací válce hydrauliky (nefunkční). Vlajková žerď- vlajku ještě nemám a tankovací hrdlo nádrže na palivo. A to je z exteriéru asi vše.

 

Interiér:  Skutečné lodě mají velkou plochu zasklení čirým sklem, a tak jsou všechna okna opatřena buď žaluziemi, nebo závěsy. I do útrob modelu je dost vidět, takže jsem okna opatřil závěsy také. Je potřeba najít vhodnou tkaninu, která se netřepí, a jinak jsou závěsy skládané a navlečené na 0,8mm drát a ten je uchycen do konzol z tvrdého dřeva. 

To je ke stavbě asi vše. 

 

Loď je osazena doporučeným stejnosměrným motorem JOHNSON 650 RACE 7,2 V, který je doplněn o hliníkovou spirálu vodního chlazení. Obousměrný regulátor GRAUPNER NAVY V 30 R a mosazný šroub RABOESCH.

 

Vše je připraveno a vydávám se k rybníku na první testovací jízdu, kromě vany. Žádné překvapení, loď je stabilní a chová se vzorně, snad jen s maximální rychlostí nejsem úplně spokojen. Z části to přisuzuji váze modelu. Měl by mít cca 1,5 Kg, ale můj má 2,1 Kg (a to jsem nenainstaloval už zakoupený zvukový modul, právě kvůli další váze. Místo toho jsem zasklil dvě okna směrem na záď, kam byl reproduktor nasměrován a zvuk oželel). Hledám tedy vhodnější šroub, buď většího průměru nebo jiného stoupání. Nakonec volím třílistý RABOESCH ,typu C o průměru 40 mm, místo původního 35mm.

Následuje druhá zkušební jízda a teď jsem úplně spokojen. Loď citelně přidala na rychlosti při plném plynu a zůstává stabilní i při plném vychýlení kormidla a jízda s ní je velmi příjemná. 

 

I stavebnice může přinést pocit uspokojení ze stavby a to i v případě, že to není maketa. Tahle se stavěla opravdu bez nejmenších záludností, vše perfektně sedí a stačí být trpělivý a výsledek se dostaví. Je to dáno především předlohou. Tyhle lodě mají velké kouzlo, jsou prostě ladné a krásné. Trochu jsem váhal, jestli se o stavbě vůbec rozepisovat. Tímto prosím zaryté maketáře o schovívavost, ale na stránkách minisailu v rubrice „Mimo téma“ snad článek vadit nebude. Pro juniory, začínající modeláře, nebo někoho, kdo v dnešní uspěchané době nemá tolik času, aby se vrhal na složitější stavbu, může být i tenhle jednodušší model inspirací.

 

Pavel Mrázek