Antares Krick

Ahoj,
jsem tu nový na fóru a rád bych se vás hned v úvodu zeptal na váš odborný názor. Zatím jsem si pro potěšení postavil dvě nenáročné stavebnice plachetnic. Láká mě to však postavit si i nějakou maketovější a větší plachetnice. Bohužel času není moc nazbyt a tak zatím pošilhávám po nějakém řešením opět ze stavebnice. Mezi prvními možnostmi mě zaujal Colin Archer od Kricku (1:15), ale později jsem objevila i stavebnice plachetnice Antares, od stejného výrobce. Máte nějakou praktickou zkušenost s vlastnostmi této plachetnice? Při pohledu na ladné křivky bych, z mého laického pohledu, očekával lepší výkony než u "bachratějšího" Colinu, ale skutečné vlastnosti mohou být rozdílné. Nemáte prosím nějaké zkušenosti s touto plachetnicí?
Předem děkuji za vaše názory.

Zdravím a ahoj Vašek

Ahoj Vašku a vítej zde.

Praktické zkušenosti s touto plachetnicí bohužel nemám. Navíc jsem ji ani neviděl u ostatních modelářů jezdících NSS, takže myslím, že bys mohl být první v ČR…

Viděl jsem před pár lety plout Colina Archra od Jirky Kreislera. Ten oproti většině ostatních lodí plul za slabšího větru pomaleji, ale v silném větru, který ostatním lodím činil potíže, se krásně rozjel a neměl problémy. Koneckonců, předloha je záchranná loď. Třeba nám Jirka poví více…

Antares: Měřítko 1:20, délka 1260mm, šířka 220mm, výška celkem 1530mm, plocha plachet 0,6m2, výtlak 6,5kg z toho balast 3,5kg. (Vodorysku odhaduji cca 1000mm?, z toho odhaduji hendikep R log. 0,91)

Antares na mě působí jako jezdivá loď. Mezi plachetnicemi NSS by patřila mezi lehčí váhy, což ale neznamená špatné jízdní vlastnosti… Pro srovnání třeba Lona III Standy Jakeše (kolem 6 kg) nebo Swea Lenky Mrákotové (7,3 kg). Obě jsou to úspěšné lodě…

Našel jsem si nějaké obrázky. Vzhledově se mi Antares líbí, i když je to stavebnice. Trochu jsem rozpačitý ze strojovny. Líbí se mi, že jsou navijáky uložené uprostřed lodi v těžišti – předpoklad pro obratnou loď. Ale vypadá to, že přední plachty, kosatky jsou ovládané dvěma navijáky. Přijde mi to zbytečně složité. Strojovnu bych řešil jinak. Ale také bych potřeboval větší vstup do trupu. To je další věc co se mi nepozdává – špatný přístup do trupu. Pokud bych tam něco potřeboval opravit, je lepší mít dovnitř přístup. Pokud ale stávající systém navijáků bude fungovat bez poruch, možná bych jej zachoval, a nehrabal do toho. Těžko říct, takhle od stolu…

Otázkou zůstává, do jak silného větru se s ní dá plout. Při silnějším větru bych určitě sundal vrcholovou plachtu a létavku úplně vepředu…

To je tak vše, co mě zatím napadá. Jestli Tebe něco napadá, klidně se ptej dál…

Milan

Ahoj Milane,

díky moc za prvotní fundovaný rozbor. Ta poznámka ohledně přístupu do trupu mě také trochu trápí, také mám raději více místa pro ruce. Ale s tím asi nepůjde moc udělat. Co se týče ovládání plachet, našel jsem už před léty zajímavý příspěvek k celé stavbě Antarese od kolegů ze zahraničí, kde ovládání plachet také řeší, viz strana 3 a 4. https://www.rc-network.de/threads/antares-von-krick-ein-baubericht.685362/page-3 .

Ještě jsem se chtěl zeptat k pomocnému pohonu. Jako příslušenství se dá do modelu zabudovat elektropohon. Předpokládám, že u soutěžních plachetnic je toto samozřejmě vyloučeno. Abych řekl pravdu, vůbec nevím, když má předloha pomocný pohon lodním šroubem, je šroub osazen, kvůli maketovosti, i u modelu? Je to takový detail, na který jsem se nikdy nezaměřil při prohlídkách modelů na břehu.

Ahoj Vašek

Ahoj Vašku,
vlastně asi na žádném modelu, který s námi jezdí, pomocný pohon není. Nikdy nenastane situace, že by vítr přestal zcela foukat. Předpokládám samozřejmě, že za bezvětří nikdo rozumný plachetnici na vodu nedá. Takže i když "skoro" přestane foukat, loď ke břehu nějak dostaneš - s trochou trpělivost ;o) Ale tuto zkušenost již určitě máš.
Pokud se jede soutěž, musí být případný pohon vyblokován (třeba odpojený motor, sundaný lodní šroub...). Pokud tam je lodní šroub, který se netočí, tak to samozřejmě i zhoršuje jízdní vlastnosti lodě. Proto se pohon nedělá i když jej předloha má (pod konstrukční vodoryskou se maketovost nehodnotí - takže je to OK). Samozřejmě pro rekreační ježdění nebo při nedůvěře ve schopnost modelu dojet kamkoli na plachty se může pomocný pohon hodit.
No a co se týká Colina Archera, tak jsem se vypsal zde na stránkách . Asi bych ho nedoporučil pro soutěže, je taky dost těžký na manipulaci, ale zase má svou historii a já nelituji, že jsem jej stavěl. Ale je zde také fakt, že stavebnicový původ podle pravidel omezí možnost dobrého bodového ohodnocení modelu. A to může někdy i dobře odjetou jízdu "pokazit". A to se týká i Antarese, který bude jistě hbitější než Colin Archer...

Jirka

Ahoj,

Antares má úzký trup, relativně velkou plochu plachet a příliš nízký podíl
balastu na celkovém výtlaku. I po odebrání vrcholové plachty a létavky měl
exemplář, který jsem několikrát viděl, od 3 Bft celkem velké potíže. (Opakem je
Colin Archer, který od 3 Bft začíná ožívat, jsou to nápadně protikladné modely.)

Mám pocit, že zmíněný model měl poněkud zmenšené oplachtění, ale nejsem si
jistý. Jeho plachty byly bohužel z přírodního materiálu (asi bavlna), takže
není možné objektivně posoudit, jestli ty potíže byly způsobeny mizernou
kvalitou plachet a nebo ne právě šťastnou koncepci modelu.

Na modifikací další Antares jsem před řadou let konstrukčně spolupracoval.
Navrhl jsem zvětšit šířku trupu roztažením (nevím to už jistě, ale mohlo to být
asi tak o 10%). Protože se takto znásilněná skořepina při pohledu z boku prohne
jako banán (přehnaně řečeno), bylo nutné zvýšit borty tak, aby byl výsledek
opět opticky harmonický. Důvodem byla problematika náklonové stability popsaná
zde:

https://alte.minisail-ev.de/rc/rc-19/rc-19.htm

Model nebyl dostavěn, protože majitel ztratil zájem o modelářství.
Tím pádem nemohu posloužit žádnými výkonnostními údaji.

Návrhy řešení

1) Pokud jsou Milanovy údaje správné, má Antares nedostatečný podíl
balastu na celkovém výtlaku. Pokud by se podařilo model při daném výtlaku
postavit výrazně lehčí a tím zvýšit podíl balastu na 4kg a víc, jeho jízdní
vlastnosti by se změnily výrazně k lepšímu. To je ale těžký úkol.
2) Firma Krick má v nabídce plachetnici Ariadne. Ta má (skoro) stejný trup jako
Antares, avšak bermudské oplachtění. Tím pádem je buďto plocha plachet menší,
nebo je její těžiště nižší. Nebo obojí zároveň. Jediný mně známý model Ariadne
jezdí vynikajícím způsobem. Jeho majitel je však nadprůměrné schopny zkušený
modelář, skipper a konstruktér, takže není vyloučeno, že model modifikoval.
Proto ani tato zkušenost není všeobecně platná.

Pokud by připadala v úvahu i úplně jiná stavebnice, mohu doporučit Sprinta RC
od firmy Ramoser. Ta je 100% maketová, na vodě velmi solidní, avšak poměrně
drahá.

O pomocném motoru již psal Jirka. K tomu lze dodat pouze to, že celá jednotka
přinese nežádoucí zvýšení váhy na nesprávném místě. Kdyby těch odhadem 250g
bylo součástí balastu, bylo by to pro model mnohem lepší.
Avšak uznávám, že motor má pro nervy modeláře zásadní význam. Zhruba před 30
lety jsem jej do své první plachetnice zabudoval také. Během 2 let provozu jsem
jej však použil pouze jedenkrát. Šlo o vycouvání z hromady větví plující po
hladině, do které jsem se dostal vlastní nepozorností.
Správně postavený a seřízený model plachetnice motor nepotřebuje, protože
reaguje i na termiku, která vzniká rozdílem teplot vody a břehu. Absolutní
betvětři (=žádné proudění) může nastat pouze při zimní inverzi, kdy se modelář
věnuje spíše stavbě než plachtění venku.

Zdravím a přeji hodně zdaru
Borek Dvořák

Ahoj Jirko a Borku,<br />
<br />
díky moc za další informace. Jedna z nich je posuzování maketovosti nad vodoryskou. Tím chápu ty úpravy a zvyšování balastu. Model bych tím pádem neosazoval elekropohonem. Myslím si, že se podařilo pouze jednu, že přestalo foukat a musel jsem se trochu smočit :).<br />
Ty charakteristiky Antares vs. Colin jsem trochu předpokládal a děkuji, že jste mě je potvrdili.<br />
Ten model Ariadne jsem již také viděl, podívám se na nej znovu a také na toho Sprinta.<br />
Tak zatím a kdyby jste měli ještě nějaké zajímavé informace, rád si je přečtu :).<br />
<br />
Ahoj<br />
Vašek

Ahoj Borku,

promiň mi, že jsem Tě v předchozím příspěvku přejmenoval na Bořka, ale už jsem to opravil :).

Díval jsem se na toho Sprinta RC. Loď je to pěkná a na videích to i pěkně jezdí. Pro mou představu je to však hodně nová lod a rád bych se spíše ohlížel po více historické lodi.
Ty už Antares, Ariadne nebo Colin splňují.

Díval jsem se i na tu Ariadne a taky nevypadá špatně. Určitě bude mít i asi lepší přístup do podpalubí. U ní lze změnit typ kosatky na genu. Myslíte si, že to má u takového modelu nějaký význam? Otázka je i technická, zda lze potom to oplachtění uřídit.

Druhý dotaz je asi k oběma modelům od Kricku. Z odkazu na stavbu modelu Antares, který jsem zde uváděl, je vidět, že je celý dutý kýl vysypán kuličkovou zátěží. Pomohlo by, kdyby byla celá váha zátěže koncentrována do "bomby" na konci kýlu?
Předem děkuji za případné komentáře.

Ahoj Vašek

Ahoj Vašku

Genua u Ariadne by podle mě měla jít technicky realizovat. O kolik by se však zlepšil výkon oplachtění, to nejsem schopen posoudit. Mám málo naštudováno…

Genua bude potřebovat další vlastní servonaviják čímž se trochu zvýší hmotnost strojovny. Ale serva jsou zpravidla pod čarou ponoru tak by to snad nemělo být kritické…

Balast z olověných kuliček Borek nedoporučoval už u jiných modelů,(nižší hustota/celková hmotnost). Lepší je litý…

Byl tu popsaný i postup odlévání olova přímo do trupu po malých částech a zvenku chlazený vodou. Ale ten trup byl sklolaminátový. U trupu z plastu bych si to netrofl.

Bomba zvenku pod trupem se mi zdá dobré řešení. Alternativa by mohla být protažení kýlu směrem dolů a balast vytvarovat tak aby byl součástí kýlu, jako to Jirka udělal u svého Colina.

Toto druhé řešení jsem použil i u svého modelu Dorian Gray. Balast je oproti plánu o 18mm níž a na plavebních vlastnostech se to projevilo k lepšímu.

To je tak vše co mě zatím napadá.

Milan

Ahoj Vasku,

odpovim bez diakritiky, protoze je to tak pro me jednodussi a hlavne rychlejsi.

O nevyhodach balastu z kulicek psal uz Milan. Bomba pod kylem na kratke ploutvi take neni prilis vyhodna, protoze zvysuje indukovany odpor.

Nejvyhodnejsi je zaformovani kylu stavebnice nebo jeho casti, ktera objemove odpovida hmotnosti zavazi (objem vypocist nebo odhadnout, nezapomenout na smrstovani olova pri chladnuti). Po odliti odriznout drive zaformovanou cast kylu, v rovine rezu do trupu zalepit preklizkovou desku vcetne polozeber, oloveny balast prisroubovat a event. i prilepit.

Genua vypada zpravidla velmi maketove, ale z praktickeho hlediska ma asi tak z 98% pouze nevyhody. Na zadni/zadobocni vitr je k nicemu, slozite ovladani a (zpravidla) nutnost 2. navijaku, dodatecna hmotnost (viz. Milanova odpoved). Obrat s genuou trva radove nekolik sekund, se stehovkou na pni jsou to pouze desetiny sekundy. Neni nic, co by stehovka na pni neumela stejne dobre jako genua. Zato je rada veci, ktere umi lepe. Pokud bych (napr. z maketovych duvodu) nemusel, nedelal bych to.

Mimochodem, predloha modelu Sprinta RC (Sprinta Sport) je ze zacatku 1970-tych let, zas az tak moderni tedy neni. Ale vim, jak to myslis, a chapu Te.

Nejlepsi by bylo, kdybys prijel na Kristynu, a tam nasbiral cizi zkusenosti. Ty jsou levnejsi nez ty vlastni.

Ahoj
Borek