Bark (the Barq)

20.01. 2017 | Velké lodě Vložil(a): Jirka

Barků a barkentin se dodnes po světových mořích pohybuje spousta. Hlavně bark je možná těžké si nesplést s plnoplachetníkem. A přitom se stačí podívat na zadní stěžeň… Pokud na něm nenajdete žádnou příčnou plachtu, máte jasno: je to bark. No, a pokud je takových stěžňů bez příčných plachet více, je to barkentina. Podmínka nutná je, že loď má tři a více stěžňů. Více nám řekne definice. A věděli jste, že ruská pýcha Sedov a Kruzenštejn nebyly spuštěny na vodu ani v SSSR, ani v Rusku?

 

Jedná se o tří, čtyř a pětistěžníky, které nesou na stěžních příčné plachty, s výjimkou zadního stěžně. Ten má pouze předozadní oplachtění. Oproti plnoplachetníkům nemá na zadním stěžni jen jednu vratiplachtu (a samozřejmě na něm chybí všechny příčné), ale nad ní má jednu či dvě další plachty. Proč tato varianta oplachtění vznikla? Důvody jsou dva - bylo možno snížit počet mužstva pro práci při manévrování lodě a manévry byly jednodušší a tím zlevnit přepravu nákladu. Druhým důvodem byla možnost dovybavení dvoustěžňové brigy třetím stěžněm s malým, ale pro manévry lepším oplachtěním bez nároku na počet členů posádky. Postupem času se zprvu nízký stěžeň s malou gaflovou vratiplachtou a nad ní s topovou plachtou změnil ve stoprocentní stěžeň s výrazným oplachtěním.