Úvod > Inspirace > Velké lodě > Plnoplachetníky (the Full-rigged Ship)

Plnoplachetníky (the Full-rigged Ship)

26.12. 2015 | Velké lodě Vložil(a): Jirka

Cutty Sark

Bezesporu lodě, které svým majestátním oplachtěním přitáhnou pozornost kdekoli se objeví. A stejné to je, i když jsou jen vyvázány u mola a plachty nejsou spuštěny. Vysoké stěžně, množství příčných ráhen, komplikované lanoví, jak pevné (standing rig) s tak typickými provazovými žebříky tak i pohyblivé lanoví (running rig) sloužící k ovládání plachtoví. Plnoplachetníky jsou navíc i trupem velké lodě, takže pohled na jejich majestátnost jako celek je opravdu dech beroucí i pro diváky, kteří nejsou fanoušky plachet (ale myslím, že v každém trocha snů je).

Definice

Jedná se o lodě se třemi a více stěžni, přitom na každém stěžni jsou příčné plachty (square sails). Stěžně mají tři nebo i čtyři sekce. Na stěžni nejbližším zádi je navíc k příčným plachtám umístěna vratiplachta (spanker). Mezi stěžni, na pevném lanoví (stězích) byly umísťovány předozadní plachty (trojúhelníkového tvaru). Na příďovém čelenu byla většinou čtveřice trojúhelníkových plachet, popsáno od stěžně stěhovka, kosatka, vnější kosatka a létavka.

Historie

Příčné plachty (square sails) jsou zřejmě nejstarším typem plachet, objevujícím se již na egypských lodích, římských galérách a samozřejmě na vikinských lodích. Nejprve byly používány pouze pro jízdu s větrem v zádech - tedy po větru, ale má se za to, že právě severské národy začaly ráhno stavět až téměř do osy lodě a tím využívat sílu větru pro pohyb i mírně proti směru větru - tedy křižování proti větru či stoupání proti větru. Právě severské lodě, které s jednou příčnou plachtou dodnes brázdí norské fjordy jako veslice rybářů, daly vzniknout obchodním kogám, lodím s typickým klinkerovým trupem, které nastartovaly éru čilého obchodu v severních mořích. Rozšiřováním obchodních teritorií se na kogách objevily i latinské plachty, které přišly do středomoří z východu. A tak z této osvědčené kombinace oplachtění vznikly ve Španělsku, Portugalsku karavely, které tak dobře posloužily rozpínavosti králů při kolonizaci zbytku světa. Karavely se od těžkých kog, stavěných do chladných severských moří, lišily zejména tvarem trupu, který umožnil delší plavby.

Postupem doby, jak tesaři zvládali stavět delší a delší trupy a také na nich samozřejmě vyšší stěžně, rostl počet příčných plachet, které lodě nesly. Nelze zapomenout na válečné lodě, typické spíše nižšími a robustními stěžni HMS Victory a nebo USS Constitution (1797). Pro ovládání velkých plachet bylo potřeba mnoho mužů a to si mohla dovolit armáda.

USS Constitution

Pokud se však počtu plachet a výšky stěžňů týká, nepřekonatelné byly obchodní lodě, kde prim hrála rychlost, podstatná pro přepravu nákladu. Tady dal vývoj plnoplachetníků vzniknout asi nejkrásnějším plachetnicím - tedy kliprům. Nejznámější je zřejmě trojstěžnový klipr Cutty Sark, a to i díky pohnuté (a zajímavé) minulosti, korunované devastujícím požárem během poslední rekonstrukce. Loď vše přestála a dnes je možno se opět těšit z jejích ladných křivek v londýnské Greenvich. Nabízí se zde srovnání mezi USS Constitution a Cutty Sark. Oplachtění Cutty Sark používá menší plochy plachet, tedy je jednodušší na jejich obsluhu, spouštění či refování, případně na jejich výměnu. Posádka oproti vojenským lodím mohla být podstatně menší a tak ekonomicky zvýhodnit provoz lodě.

Cutty Sark

Největším kliprem všech dob ale byl německý Preussen, pětistěžník, spuštěný na vodu 1902. Ten nesl 47 plachet. Bohužel najel na pobřeží v roce 1910 při kolizi s parní lodí východně od Doveru. Říká se, že kapitán parníku, který kolizi způsobil, při procesu uvedl že podcenil rychlost lodě jedoucí "jen" pod plachtami.

Preussen

Samozřejmě nelze nezmínit šestici trojstěžníků, plnoplachetníků, postavených v osmdesátých a devadesátých letech v Gdaňských loděnicích. Tedy Dar Mlodzezy, Mir, Družba, Pallada, Khersones a Naděžda. Vše podle plánů a pod dohledem Zikmunda Choreně. Ale to už je velmi blízká historie a lodě, alespoň podle mne, nejsou až tak hezké. Zejména záď, s okny jako na železničním vagonu a imitací vyřezaných ozdob, mi prostě nesedí. Posuďte sami v následující galerii ...

USS Constitution bez příčných plachet

Cutty Sark ještě pod plachtami

Cutty Sark muzeum v Greenwich

Cutty Sark pohled zevnitř muzea na trup

Preussen majestátní loď

Sorlanded 1927 Norská školní loď

Sorlanded

Sorlandet práce v ráhnoví

Sorlandet - vystrčeny pomocné čnělky na zádi

Modely

Tyto lodě jsou pro modely hodně náročnou předlohou. Není to jenom složitostí rozpohybování množství příčných plachet, ale i samotná jízda a obratnost při manévrech, kdy se plachty na stěžních musí postupně přetáčet a do některých pak fouká zepředu a do některých zezadu, loď přitom nesmí ztratit ovladatelnost a zároveň se musí otočit do nového směru - to vše je zřejmě vylučuje z regatových závodů s jinými typy lodí, které spadají do NSS-C.

Cutty Sark se objevila v Duchcově mimo soutěž. Model postavil Uli Schramm z Německa, snad jako testovací model pro model následující, velký. Trup byl cca 80 cm dlouhý, vybaven kýlem jako od metrovky, plachty byly pevně spojeny se stěžni, které bylo možno jednotlivě natáčet. Model šel o jedné pauze na vodu, bohužel prakticky trvale ležel na hladině kvůli silnému větru, který bohužel ten víkend vál. Obrázek tohoto modelu jsem bohužel ve svém archivu nenalezl.

Plnoplachetníky tedy máme za sebou. Jsou to majestátní lodě, pohled na ně, když jsou pod plachtami je nádherný. Ovšem při představě tlačenice na bóji, při regatě NSS není tato loď jako předloha modelu moc reálná. Raději se tedy příště budeme věnovat dalšímu typu oplachtění, tedy Barku (the Barque). Ne že by byl vhodnější pro naše modelářské loděnice, ale patří mezi oplachtění, kterým se budeme věnovat.

Jirka Kreisel

P.S. Jako "bonus" přikládám tři části videa, kdy v galerii výše zobrazený norský plnoplachetník Sorlanded provádí obraty a manévry, které jsou graficky znázorněné, popisované a komentované ...