Stříbrňák 2022

Páteční den proběhl tradičně, slavnostní nástup, organizační pokyny, představení rozhodčích. Rychlé dobodování modelů, které se neobjevily na Kristýně a mohly začít i naše jízdy. Na Kristýně byly i modely Wojciecha Huka, který přijel s manželkou a povýšil naši soutěž na mezinárodní. Soutěž byla společná i pro modely NS, které měly dvě startoviště. Kvůli opravdu silnému větru se však mnoho jízd muselo odjet na chráněnější trati. Nám vítr nevadil, naopak...

Páteční den byl také dnem, kdy se Vráťovi „zase“ utopila Vamarie. Měli jsme tak bohužel opět možnost vidět práci potápěčů. Je to již potřetí v řadě, když připočtu i podzimní Těrlickou plachtu. Věřím, že to bude na delší dobu poslední takové zpestření našich soutěží. Potápěči jsou kluci šikovní a opět nám zachránili model, který byl nalezen v cca sedmimetrové hloubce. Druhá Vamarie (Wojsiecha Huka) však na vodě vydržela po celý víkend. 

Sobota pokračovala ve znamení velmi čerstvého větru a tak jsme se museli starat o naše stany. Malý stan na pontonovém platu byl sice přivázán, ale jakmile nebyl potřeba, byl složen a odnesen. Velká stany trpěly více a tak je průběžně jistila v kritických chvílích „lidská zátěž“. Nakonec je šikovný Kuba zpevnil diagonálními výztužnými lany. 
 

Sobotní pozdní odpoledne bylo zpestřeno zajímavou vycházkou. Celé to zorganizoval Michal, který domluvil návštěvu u sběratele parních strojů pana Tomka. Zajel tam na své nové koloběžce a domluvil nám podvečerní návštěvu. Vyrazili jsme pěšky a zanedlouho jsme stáli u velkého stacionárního parního stroje z cukrovaru, umístěného v ulici před rodinným domkem. V předzahrádce zase stála lokomobila a tak bylo možno tušit, že tu bydlí někdo, kdo své koníčky bere vážně. Přivítal nás pan Tomek osobně a hned začal zasvěceně povídat o tom, co a jak je potřeba ještě na obou parních strojích udělat a co je již uděláno. Vzápětí jsme prošli za dům, do pěstěné zahrady, kde stála, no jak to nazvat, výstavní síň, citlivě postavená tak, aby vzhledem korespondovala s věkem páry. To proto, že vevnitř byla exponáty z tohoto období doslova přeplněna. Musí se to vidět! Pod stropem transmisní hřídel s propojením na tehdy běžné stroje, v rohu motor z Blériota, věžní hodiny a na podlaze jeden parní stroj vedle druhého. Mohli jsme se ptát a dostali jsme vždy fundovanou odpověď a ještě příběh jak se který exponát dostal na své místo.

Prohlídka pokračovala v přízemí, či sklepních prostorách rodinného domu, které se postupem času změnily na strojní dílny a výstavní prostory. Nejvíc času jsme strávili v dílně, kde na stole stály funkční modely parních „voraček“. Dvě taková monstra, každé na jednom konci pole, si na laně přetahovaly orací stroj. Po každém přetažení o kus popojely a zorané brázdy rychle přibývaly. Modely vznikají podle dostupných podkladů a budou plně funkční. Proto se také staví dva.

Návštěva vyvrcholila vstupem do místnosti, kde na policích byly vyrovnány desítky malých parních strojků, vše napucované a funkční. Na stěnách byly pověšeny také mnohé další věci k tématu, zejména didaktické pomůcky pro žactvo, vysvětlující funkci parního stroje, Wattova regulátoru atp. Podle vyprávění pana Tomka jeho vášeň pro parní stroje začala právě jedním takovým strojkem, darovaným k narozeninám. Zápisem do knihy návštěv jsme poděkovali a pozvali jej na nedělní regatu. Cestou zpět jsem přemítal, jak je možné to vše stihnout ve dnech, které mají pro všechny stejných dvacet čtyři hodin. Jedno vysvětlení mne napadlo, když nám pan Tomek ukazoval věžní hodiny ve venkovní výstavní síni. Prostě si hodiny zastaví a jde se věnovat svým zálibám. Až se jich nabaží, dloubne do kyvadla a čas běží dále…
 

Nedělní ráno bylo klidné a po třech větrných dnech to byl trochu nezvyk. Nakonec, je to příroda a nebylo by normální, aby stále foukalo. Alespoň si včerejší hostitel s vnučkou mohli prohlédnout modely na břehu a v klidu. Snad jsme mu alespoň trochu oplatili včerejší pohostinnost. I tak se regata odjela (vítr se umoudřil) a tak byl naplněn soutěžní rozpis všech jízd. Z programu zbývalo jen vyhlášení výsledků a cesta domů. Výsledky najdete tradičně níže.
 

Text: Jirka Kreisel

Foto: Dybovi, Pepa Mrákota, Jirka Kreisel