Buňkov 2022 MiČR

A vlastně se objevily ještě dva další plovoucí předměty – paddleboardy, které se postaraly o naše podvečerní rozptýlení.

Přemek Mudra

V sobotu jsme snad také trochu svými modely udělali radost Přemkovi Mudrovi, který se s doprovodem dojel na nás podívat. Svůj Atlantis má stále doma. S lítostí v srdci zde musím vložit text, který se objevil 29. června v diskusi:

Dobrý den, byli jsme se s tatínkem podívat na vaše závody na Buňkově. Jsem ten, kdo vás tam obtěžoval hlukem dronu. :) Abyste z toho něco měli sestříhal jsem krátké video, tatínkovi se líbilo a tak jsme se domluvili že ho jeho jménem pošlu. Tedy tady je, jako kompenzace toho hluku. Snad se vám také bude líbit. Rád bych na tomto místě přestal psát, ale nemohu. Tatínek totiž v pondělí zemřel a tak vám posílám parte, abyste to věděli. Pokud jste tatínka znali, věnujte mu, prosím, krátkou vzpomínku. Jsem moc rád, že si ještě mohl vaše závody užít, vidět je. Byl to pro něj krásný zážitek. Mějte se všichni fajn, užijte si lodičkování (tak jako si ho užívali mí rodiče) a opatrujte se. 

Soutěže

Soutěže proběhly v poklidu za docela stabilního větru, který nás alespoň trochu ochlazoval v horkých dnech. V pátek jsme zažili velmi intenzivní déšť, bouřka se nám vyhnula. Odjelo se vše podle plánu. Výsledky, zpracované z pátečních jízd byly po vyhlášení a předání cen podrobeny kontrole u stolu. Důvodem bylo neočekávané umístění Rosťova modelu Shamrock na druhém místě. Porovnáním s umístěním podobné lodi Mariquita někde ve středu tabulky byl nalezen problém v údaji oplachtění. Někde se tedy stala chyba a předávání cen za sobotní soutěž předcházelo opakování pátečního ceremoniálu podle opravených výsledků.
Nesmím zapomenout také na soutěže NSS-D, které probíhaly na vedlejší trati s účastí čtyř modelů. Jindra přivezl svůj trimaran a také dvě děti, které rostou jako z vody. Co mne zaujalo, byl jeho přístup k již zmíněnému paddleboardu. Na rozdíl od ostatních jezdil plně oblečen, bravurně a ještě si na prkno vzal své děti (taky v šatech). Inu kdo umí ten může.

Nedělní regata zakončila celé setkání. Následovalo skládání stanů, nakládání na vozík, kterého se zřejmě naposledy zúčastnil Miloš – Kuba. Po mnoho let spolu s Hankou odváděli skvělou práci pro naše společenství. Nejenom na soutěžích ale také servisem v pozadí, kdy doma sušili a opravovali stany, značili tyčky, vymýšleli zářivkové osvětlení… Na soutěžích Kuba zase obětavě a s velkou praxí obsluhoval člun, zachraňoval naše modely a pomáhal rozhodčím. Bohužel rozdělenost celé společnosti se zkopírovala i do naší malé skupinky a hloupé prosazování osobních náhledů na dění ve světě, mnohdy s cílem zbytečně někoho druhého popíchnout či vyprovokovat, už pro něj byly nad jeho míru únosnosti. Tak se rozhodl, že svůj čas nadále nebude spojovat s námi. Myslím, že nám na setkáních bude chybět. Třeba se to ještě změní.
 

Text: Jiří Kreisel
Foto: Pepa Mrákota, Dybovi