Úvod > Setkání > Z akcí > Barbora 2006

Barbora 2006

12.05. 2008 | Z akcí Vložil(a): Jirka

KR_003_001B

Když jsem před třemi lety psal pro MoNaKo tento článek, netušil jsem, kam se za tři roky posune minisail v Čechách. Jediné, co mi bylo jasné, bylo to, že se tomuto koníčku chci dále a více věnovat. Sice jsem působil na této „druhé Barboře“ jako pomocný rozhodčí, ale duší jsem byl spíše mezi bójkami, poháněný svěžím větrem. Také jsem ještě více zapadl mezi partu modelářů a kamarádů, kteří mne přijali mezi sebe, a prožil jsem na Barboře báječný víkend. Zanedlouho se opět sejdeme v Duchcově, o tři roky zkušeností bohatší, v širším počtu a s novými tvářemi mezi námi. Kdo letos přijede, to můžete najít v předběžné startovní listině , za kterou děkuji Vaškovi Vrbovi. Ale teď si ještě připomeňte atmosféru a dění na Barboře v roce 2006.
Jirka

Barbora podruhé

V druhém květnovém víkendu se v Duchcově pořádal závod o Zlatou plachtu Barbory 2006 - druhý ročník. Pořádající klub lodních modelářů "Royal Dux" Duchcov zajistil opravdu skvělé podmínky závodu, včetně počasí - dokonce i chvilkový sobotní déšť se dal přežít.

Závod je vyhlašován jako mezinárodní, učastnilo se 8 modelářů od nás, dva ze Slovenska a dva z Polska. Tento ročník byl ozdoben přítomností pěti německých modelářů z organizace Mini-sail e.V. Za tuto třešničku, či spíše třešeň na dortu patří dík panu Dvořákovi, který přesvědčil své kamarády, že by bylo dobré přijet do Duchcova předvést své lodě. Zároveň tak po celý závod ke své roli závodníka přibral i funkci tlumočníka.

Celkový počet lodí v soutěži byl dvacet, z toho 7 v kategorii NSS-A, 12 v kategori NSS-B a jeden katamaran NSS-D. Z organizačních důvodů se ale jedna loď NSS-B a katamaran účastnil jízd spolu s NSS-A. Tady bych ukončil svůj výčet statistických údajů - podrobnosti jsou ve výsledkové listině .

Flotila českých plachetnic NSS byla oproti loňské sezóně pozměněna novými modely. Objevil se překrásně zpracovaný Endavour z dílny pana Špinara. I přes to, že před soutěží absolvoval jen jednu jízdu v domácích vodách, zvítězil v kategorii NSS-A. S jiným modelem této lodě v loňské sezóně jezdil pan Ábel a protože pokud vím nemá jiný NSS-A model, možná se dočkáme letos přímého souboje těchto dvou modelů v některém z dalších závodů.

Další novinkou je trojstěžník Adix pana Slížka, který je nástupcem výborně jezdícího Atlantisu z minulých sezón. (Mimochodem, z Německa připlul na závod Atlantis jiný, takže pohled na jeho charakteristické oplachtění na Barboře nechyběl.) Adix se tak stal prvním trojstěžníkem mezi českými NSS a jezdil velice krásně. Zaznamenal jsem ale několik povzdechů, "Škoda, že ho neudělal větší".

Velikost ale určitě nechybí lodi Phantom s výtlakem 29kg! Tato bezpochyby největší loď celého závodního pole nahradila krásnou Thalasu z minulých sezón. Pan Egrt, který je autorem obou lodí zapracoval na krásně provedené lodi, která si před příjezdem na Barboru okusila pouze desetiminutovou koupel v domácím rybníku. Plocha plachet 1,7 metrů čtverečních - to už je pěkné prostěradlo.

Loď Grosshercocin Elizabeth připlula do Duchcova z Bratislavy. Je z dílny již zmíněného sprintujícího modeláře, pana Ábela. Pro nezasvěcené - přívlastek sprintující se vztahuje k neuvěřitelně krátké době, za kterou pod jeho rukama vznikají nové modely. Tento druhý trojstěžník přišel na svět po pěti týdnech. Jako základ posloužil starý laminátový trup, který byl rozříznut, prodloužen a dostavěn v zadních partiích. Křestu vodou se dočkal až v Duchcově - jak řekl jeho tvůrce "doma nebol ani vo vani". Rychlost stavby se ale poněkud vymstila - na nástavbě ještě nebyly zalepeny okénka a tak došlo při poryvu větru před bouřkou k naklonění modelu a nabrání vody. Jen duchapřítomnost kapitána, který s těžce plovoucí lodí přijel až téměř ke břehu, zabránila jejímu utopení. Pro záchranný člun pak nebyl problém loď vytáhnout za vykukující konce stěžňů.

Mezi německými loděmi vynikaly maketovostí lodě pana Schnebbeho. Perle von Orient čínská džunka, zpracovaná tak, že by měla šance i mezi neplovoucími maketami, přitahovala pohledy diváků jako velký magnet. Model je na světě již šestnáct let a na vodě vypadá skvěle. Vysoká úroveň zpracování dřeva, přesná malba všech detailů odpovídá pozici autora mezi top modeláři v Německu. Zajímavá je metoda spojování prken na lodi (na předloze). Prkna jsou kladena "na sraz" a spojena železnými hřeby. Aby bylo možno toto spojení provést, jsou na místě spojů provedeny charakteristické trojúhelníkové záseky, umožňující zatlučení hřebu.

Z Německa připlula i druhá loď třídy J - Ranger. Obě J-class závodu (Endavour i Ranger) jsou postaveny ve shodném měřítku. Pohled na jejich jízdu v závodě připomínal zažloutlé fotografie z dávných dob, kdy tyto lodě spolu soupeřily v měřítku 1:1. Vysoký stěžeň, štíhlý trup s malým výtlakem a nemožnost úpravy plochy plachet během jízdy (tak jak na předloze) je činí poněkud náročnějšími na jízdu. Pokud se ale sejde rozumný vítr a přesný kurs, lodě jedou v nádherném náklonu - tak jako kdysi.

Jediný katamarán v poli, Obee Cat, byl hned při první jízdě překřtěn na "banány". Jeho jízda byla charakteristická změnami rychlosti plavby. Někdy vystřelil vpřed, jindy zase třeba i couval, pokud nebylo dost větru. Jeho majitel, pan Hill, předvedl všem, jak si lze jízdu prožít. V okamžiku, kdy při jedné z jízd foukl neočekávaný poryv a katamarán převrátil, vyskočil snad metr do výšky, zadupal a zakřičel nějaký jadrný výraz. Katamarán, po překlopení zpět, pokračoval v jízdě dále.

To byl výčet novinek a zajímavostí zúčastněných lodí. Ostatní, neméně pěkné modely, možná znáte z mé loňské reportáže. Po statickém hodnocení (nezávidím porotcům) se ještě v pátek jely první dvě soutěžní jízdy. Další čtyři jízdy se jely v sobotu, za trochu zlobícího počasí s přeháňkami a náladovým větrem. Krásným závěrem celého soutěžního víkendu byl tradiční závod o Modrou stuhu. Tento závod se jede bez rozdílu tříd a na celou délku rybníku Barbora. Aby měli závodníci kontrolu nad svou lodí, jsou nuceni jít po břehu tam a zpět - takže při dvoukolové trati v neděli nachodili možná i dva kilometry.

Nedělní poledne patřilo předávání cen účastníkům, potřásání rukou a loučení. Mimo originálních "zlatých plachet" a pohárů našlo své nové majitele deset výtisků tiskárnou ještě vonící knihy RC-Segelmodelle ABC für Scale-Modellsegler. Její spoluautor, pan Dvořák, který ji získal pro závodníky jako dar nakladatele, ochotně uspořádal improvizovanou autogramiádu. Kniha je velmi obsažná a za cenu 30 Euro dává opravdu velké množství perfektních informací pro začátečníky, doplněné o "kufr triků - trick kiste" - nápady a rady i pro pokročilé modeláře. Na stránkách www.minisail-ev.de je možno v rubrice "aktuelles" nahlédnout do knížky - do jedné z kapitol. Je tam i odkaz na nakladatele, zaslání do ČR je samozřejmě v dnešní době bez problémů. Jednu z kapitol máme i česky na stránkách - článek Trim a jízda s plachetnicí - viz související články [JK].

Závěrem bych zmínil určitou odlišnost přístupu německých modelářů oproti modelářům jezdícím podle pravidel NAVIGA. V jejich případě jde spíše o jízdu s lodí, v pěkném větru, pohovoření si s podobně "postiženými" kamarády. Trať vždy odpovídá místním možnostem - čím je zajímavější, tím lépe. Jezdí se kolem ostrova, ve zrušeném říčním přístavu, na jezerech kolem vodní tvrze a podobně. Naprosto nejde o stavební hodnocení, sešněrované pravidly NAVIGA. Naopak páteční statické hodnocení na Barboře, které spotřebovalo část dne, z jejich pohledu ubralo krásného dne, ve kterém se již od rána dalo jezdit. Každý přece ví, jak si svůj model postavil - někomu jde jen o jízdu, jiný si zase rád hraje s detaily. Možná se i tento rozdílný přístup podepsal na malé skvrnce prvního dne, kdy bylo vzneseno podezření, že některé z německých lodí používaly pomocný pohon při soutěžní jízdě. Druhý den, kdy byly demontovány opravdu všechny propelery již vše probíhalo tak, jak mělo.