Úvod > Setkání > Z akcí > Setkali se u Kolína - potřetí

Setkali se u Kolína - potřetí

20.07. 2012 | Z akcí Vložil(a): Jirka

KR_047_001B

Bambinot

Po roce jsme se opět setkali na Sanberku , na klání nazvaném SETKALI SE U KOLÍNA pořádané Ing. Jaroslavem Peškem. Já jsem dorazil na místo ve čtvrtek 12.7.12 ve tři čtvrtě na jedenáct a společně s oběma juniory, ale první nedočkavci přijeli již kolem desáté dopoledne…
Stavíme kulturní zázemí U MEDVĚDA, chystáme vše potřebné a najednou zjišťuji, že jsem při nakládání materiálu do auta nějak zapomněl kufr s vysílači obou juniorů a veškerým servisem. Okamžitě žhavím telefon, abych zjistil, zda jsem kufr nechal před barákem na ulici, nebo zůstal v obýváku. Naštěstí to dobře dopadlo a kufr je doma, tak jak ho dostat sem, přece je to nějakých 150 km a kufr nožičky nemá. Jelikož jsem jedním z nedočkavců, tak mám kliku. Měl jsem štěstí, že Jarda Zeman ještě nevyjel a mohl mi vyzvednout můj zapomenutý kufr doma.

V kulturním zařízení U MEDVĚDA (přístřešek mezi auty) už se všichni schází, panuje dobrá nálada a lidi si mají po měsíci, kdy se neviděli co říct. Jak bylo řečeno ,,ČTVRTKY JSOU NEJLEPŠÍ“. Přibývají stany v kempu, v loděnici se skládá loď za lodí, na konečný počet 31 plavidel. Což je víc než na pohárových závodech. Není se čemu divit, atmosféra na pohárových závodech je nesrovnatelně jiná, zde naopak panuje klid, pohoda a vodní plocha odpovídá plně potřebám plachetnic.

V pátek v devět ráno vše začíná, rychle doladit nastavení plachet, lodě na vodu a já odjíždím směrem Hradec. Jako první jezdí NSS A a jedna RG 65 mého mláděte , okolo desáté jdou na vodu NSS B,C,D. Během odpoledne obě skupiny absolvují ještě dvě jízdy. Odpoledních jízd se už účastní i Honza Červíček , který brázdí vlny s eMkou Jardy Peška.

Večer zatím co všichni usedají k večeři, usedám s Jardou Peškem k počítadlu a sázíme do něj výsledky jednotlivých jízd. Velkým překvapením je pro mě výsledek Lenky Mrákotové, je vidět, že ji mechanik dobře připravil loď a patrně nezanedbal ani trénink své svěřenkyně. Během večerního posezení v KZ U MEDVĚDA, nám Michal ukáže, že jako včelař má ty pruhovaný potvory rád a plně rozumí jejich chutím.

V sobotu se probouzím v půl sedmé a slyším známý hluk od vody, tak ručník přes rameno a vzhůru k vodě abych se probral. Jaké bylo překvapení když během ranní koupele v Sanberku okolo projíždí Jitka. Ve čtvrtek, když jsme přijeli, byla ve stejném stavu jako loni, ale dnes je čerstvě natřená. Nejspíš dostala během páteční odstávky od provozovatele nové šatičky ke svým padesátinám. Pro neznalé je Jitka vlečný remorkér sloužící v pískovně, tato dáma se letos dožívá 50 ti let v provozu. V devět se jde opět jezdit, tentokrát jde na vodu první skupina NSS B + Franta a trimaran Jindry Culka.

Za dopoledne stíháme odjet tři rozjížďky. Jindra Culek ukazuje, že jeho trimaran funguje přesně maketově a udělá s ním manévr který znám jen z YouTube, Martin se obětavě vrhá do vody, loď obrací zpět stěžněm vzhůru a plave s ní zpět ke břehu. Jindra kontroluje loď, žádné škody nenachází. Vzhůru do poslední sobotní rozjížďky. Vítr ještě zesiluje trimaran opět udělá půlkotrmelec. Jindra s Laďousem a Martinem sedají do pramice a jedou zachránit loď. Během záchranné akce do pramice naráží Lurvord , který si o ni přetrhá přední stěhy a tím také končí v péči posádky pramice. Jelikož je vítr dost silný, záchranáři nemají šanci udržet ve vodě dva modely a zároveň ovládat pramici. Vítr je snáší úžinou někam za roh, po deseti minutách se objevuje plavající záchrance Martin strkající před sebou Lurvorda a dostrkal ho až ke břehu. Za pomoci děvčat z klubu vodních sportů, jsem byl převezen na pramici k Láďovi s Jindrou. Za pár minut je i Jindra s trimaranem na břehu. Na poslední jízdu skupiny NSS A se vítr uklidňuje a je odježděný další den.

V neděli ráno bouráme stany a balíme, abychom byli přichystáni v půl desáté na regatu. Jarda Pešek vymyslel pěknou záludnost, lodě při průjezdu cílové linie nepřetínají tuto linii pouhým průjezdem, ale musí prokličkovat mezi startovními bójemi. Je to krásné zpestření z pohledu rozhodčích i závodníků. Lodě se stále drží v houfech, a tak jako rozhodčí máme stále plné ruce práce.

Největší smůlu celého klání si vybírá Peter Kozák, když při vyndavání lodi z vody po ukončení regaty praská molo a Peter s vysílačem a obsahem kapes končí ve vodě. Ve dvanáct hodin je vše odjeto, rozebíráme lodě a Jarda vyhlašuje výsledky, všichni se loučíme a odjíždíme domů.Jardo, akce byla super, nálada byla úžasná. Nezbývá než poděkovat TOBĚ a klubu vodních sportů, jen doufám, že v restauraci bude za rok lepší sestava.