Úvod > Modely > Teorie > Hendikepy, část 2

Hendikepy, část 2

25.02. 2010 | Teorie Vložil(a): Jirka

Handicap - stejné šance?

V úvodním článku jsem se opomněl více rozepsat o současně platném výpočtu dle pravidel Naviga. To jsem se snažil alespoň částečně nahradit odkazem na článek o pravidlech NS pro rok 2010. Nebudu se k tomu již více vracet, a v toto článku bych se zaměřit na vliv bodového hodnocení na celkové výsledky, dle nové navrhované úpravy pravidel NSS. Dále pak jak jsem slíbil, o jiném využitelném způsobu výpočtu hendikepu, za použití více technických parametrů dané konkrétní lodě.

Zhodnocení vlivu bodového hodnocení stavby.

V návrhu nových pravidel se v čl. 13.2.2 píše: „Dosažené body se vydělí hodnotou 200 a takto získaná hodnota (min. 0,0 / max. 0,5) se odečte od vypočteného hendikepu lodě (viz13.3.3)“V článku 13.3.3 Vyhodnocení závodů , je uveden následující vzorec.

Předpokládám, že W=bodové hodnocení, což by v pravidlech mělo být jasně uvedeno. Původně W=bodové hodnocení/200. Pokud je v pravidlech použit symbol, mělo by být jasně uvedeno co znamená.

Jestliže postavíme proti sobě 3 stejné lodě, mám na mysli stejné Rk a Rlog , je výsledek následující:
(Hodnoty R převzaty z výsledkové listiny Lo-01 NSS-A)

Rk = 0,7968
Rlog = 0,8333
W=bodové hodnocení

Při přepočtu na započtený čas, který je rozhodujícím pro pořadí, a na konečné výsledky to znamená při stejném skutečném čase = 60min následující.

Rozdíl stoprocentně postavené lodi proti lodi s hodnotou bodů 85 je v čase přibližně15%.

Jak je vidět z uvedeného propočtu, rozdíl výsledného času v závislosti na bodovém hodnocení se zdá být značný, zvláště vzhledem k základnímu času T. Svým způsobem i oceňuje práci při stavbě lodi ale rozdíl 15% při 15% (100 bodů/85 bodů) bodovém rozdílu se zdá být při jízdě již nedostižný. Při jízdě na minimální trati 60+40+40 dle nových pravidel to znamená při rychlém závodě na 10kol za 60minut rozdíl na trati 1,5 kola (při hodnocení 100bodů a 85bodů). Což u konstrukčně vlastně stejných lodí je dost. To vše je jen teoretický výpočet, neboť se zdá, že rozhodující je výpočet Rk. Ale i tak velice záleží na rozhodčích.

Při původnímu vzorci Rk=Rlog-W, je rozdíl 100%ně postavené lodi proti lodi s hodnotou bodů 85 v čase po přepočtu 22,5% , nově pak 15%.
Dále již raději nebudu komentovat návrh nových pravidel a přejdu k dalšímu bodu, který jsem Vám v úvodu slíbil.

Hendikep KWR.

Tento hendikep je rovněž pro kajutové plachetnice a připouští i mečové kýly se zátěží. Je využíván jachtařskými kluby v Polsku. Je taky zajímavé, že při vyhlášení regat se uvádí, jaký výpočet hendikepu bude na daných závodech použít.

Výpočtový vzorec zahrnuje více technických parametrů lodě, používá několik součinitelů, kterých je možno využít i v našem modelářském srovnání. V tomto článku se omezím pouze na definici výpočtového vzorce a jeho popis. Využitelnost pro případné naše potřeby bych chtěl ověřit v průběhu letošního roku.

Vzorec KWR

Význam jednotlivých hodnot je následující:

L   celková délka trupu promítnutá do vodní plochy
B   maximální šířka promítnutá do vodní plochy
D   ponor, max. hodnota
S   celková plocha plachet
V   pohotovostní váha lodě
Lw   délka na vodorysce

Součinitele:
r1   součinitel čeleně, nebo ráhna spinakru
r2   součinitel dodatkových plachet-spinakru,geny
r3   součinitel kýlu, ať už pohyblivého nebo mečovitého
p   součinitel na lodní šroub

Úmyslně neuvádím hodnoty konstanty a jednotlivých součinitelů, i když jejich velikost je řádově známa. Pro potřeby využití v našich podmínkách si nechávám prostor v tomto roce na jejich ověření. Použití součinitelů r a p může a nemusí být využito, respektive rovno 1.

Celkově mám však za to, že tento vzorec by mohl být jednou z alternativ pro výpočet hendikepu a to především u historických maket lodí. Tento vzorec by umožňoval i zavedení koeficientu, například především u NNS-C, bude velký problém mezi lodí s gaflovým oplachtěním a jednou příčnou ráhnovou plachtou a lodí s plným ráhnovým oplachtěním. Výkonnost takovéhoto rozdílného oplachtění bude dle mého názoru u těchto modelů a na předepsané trati značně rozdílná.

Závěrem

Je velmi problematické najít optimální vzorec pro spravedlivý výpočet R a Rk, kde by fungovaly podstatné konstrukční parametry a dále pak sladit výpočet samotného hendikepu s bodovým hodnocením. Přes to všechno jsem přesvědčen, že se dá nalézt optimální řešení. Výše uvedené propočty však dávají trochu nahlédnout do systému přepočtu a pozornému čtenáři by měly naznačit jakou loď zvolit, pokud chce hlavně vyhrávat. Toto by snad už stačilo, a tak v příštím článku bych se chtěl zaměřit na oplachtění a především jeho výpočet pro potřeby stanovení hendikepu.

V Kolíně 15.2.2010
Jaroslav Pešek CZ 41 KLM Kolín