Těrlická plachta 2024

Díky téhle zajížďce jsme přijeli Na Vyhlídku před pátou hodinou. Tady už byli členové pořádajícího klubu v plné pohotovosti. Trať byla postavená, člun připravený a někteří už i trénovali. Zázemí bylo opět v prostorách neprovozované restaurace, což má své výhody. Nemusí se stavět stany, je kam schovat lodě a současně máme možnost využít vybavení restaurace. Jen ubytování už není posledních několik let v místě, ale v areálu Dětského domova vzdáleného cca 10 min. pěšky, kde nám pronajímají jednoduché, ale docela pěkné dřevěné chatky.

Čtvrteční večer byl komorní a sešlo se nás pod pergolou ani ne deset, protože většina přihlášených měla dojet až v pátek odpoledne. Přesto Sebastián obětavě roztopil grill a opekl výborné klobásy a špekáčky, Rosťa zahrál na kytaru a bylo to super.

(První vsuvka: Víte, ono přijet na Těrlicko je jinačí, než přijet na Buňkov, na Dářko nebo do Bakova. Protože když přijedeme do Slezska, jsme jako Češi v menšině. Ale kdybyste věděli, o co přicházíte, jezdili byste sem taky!!!! Na tohle setkání totiž přijedou modeláři z okolí, se kterými se na jiných akcích nepotkáváme. Jezdí tu s RG 65, „futinami“, ale i s krásnými NSS C, a taky tu závodí Poláci a Slováci (tedy letos jen jeden – Peter Kozák). A všichni jsou pohodoví, dobře naladění, ze všeho a ze všech si dělají legraci a jen občas slyšíte někoho zabručet – to když se něco pokazí na lodi či něco nepovede na vodě. Takže doufám, že příště nás z Čech přijede víc, než jen Mrákotovi a Jakešovi 😊.)

Pátek

V pátek jsme se probudili do krásného rána a před námi byla tradiční soutěž O Katčinu buchtu. Je pravda, že do první jízdy nás moc nenastoupilo, ale v průběhu dne přijížděli další soutěžící a postupně se přidávali. Úžasnou loď přivezl Pavel Urbančík. Byl to nádherný trojstěžník s latinskými plachtami. V soutěži o buchtu jely ve třech jízdách NSS i RG 65 společně. Po ránu sice přijel také Marek Stala, ale překvapivě vyndal z auta kolo a vydal se na okružní jízdu po okolí. Měl v plánu dát loď na vodu až v sobotu.

(Druhá vsuvka: jestli je na Těrlicku něco úplně jinak, tak je to délka trati. Člověk zvyklý chodit k bójkám se tu fakt naběhá, kór když se levá bóje rozhodne cestovat a klidně si pomalu pluje ke hrázi a vůbec jí nevadí, že máme závod o buchtu v plném proudu 😊.)

Na čtvrtou hodinu byla naplánovaná jízda pro „futiny“ na speciální trati. Přestože jim jízdu komplikoval déšť, vypadali účastníci tohoto závodu spokojeně. Po spočítání výsledků byli vyhlášeni vítězové v kat. juniorů i seniorů. Vyhlášení výsledků soutěže o Katčinu buchtu se chystalo už tradičně na sobotu ráno, kdy mělo být slavnostní zahájení Těrlické plachty.

Jak jsem již psala, v pátek odpoledne začalo pršet a s krátkými přestávkami déšť vydržel až do pozdních večerních hodin. Ale večerní posezení bylo bezva, opět nechyběl gril a kytara.

(Třetí vsuvka: Teď něco o pořadatelích. Tuhle soutěž má z velké části na starost slezská omladina – Valentýna a Sebastian. Samozřejmě se angažují také ostatní členové klubu a díky všem probíhá vše v klidu, bez zmatků a péče o všechny zúčastněné je až neuvěřitelná. Už tradicí se stalo zajištění čepovaného piva, k dispozici je čaj, káva, večer na grilu klobásky a letos v sobotu k obědu skvělá česnekačka (jak zde říkají) a opravdový kotlíkový guláš, který Kuba (kamarád Sebastiana a Valentýny) začal chystat už v pátek okolo třetí odpoledne, a pak, pomalým dušením, se dopracoval k výsledku, který nám všem chutnal. Velká pochvala pořadateli za VŠE 😊.)

Sobota

Sobotní ráno bylo už bez deště a bohužel i bez kloudného větru. Kromě kolegů s RG 65 přijeli také Jakešovi a Standa i Tomáš se hned pustili do přípravy svých lodí. V devět odstartovala první jízda RG a o půl desáté začal zahajovací ceremoniál i se starostou Těrlicka, který nás přišel přivítat a popřát nám pěkný pobyt. Po vyhlášení výsledků páteční soutěže (vyhrála jsem buchty v kat. NSS 😊😊) jsme se všichni s velkými plachetnicemi začali připravovat na první jízdu. A pak už to běželo na střídačku. RG, NSS, RG, NSS….Jo, málem bych zapomněla napsat, že okolo oběda (všichni jsme se cpali tím kotlíkovým gulášem) se na nás přijela podívat Marcelka Uherková. Bylo to moc příjemné setkání, ale zdržela se jen chviličku a pokračovala v cyklistickém výletu dle plánu.

Musím říct, že v sobotu opravdu vítr za moc nestál, spíš slábnul, a navíc nám prováděl různé lotroviny. Někdy loď zůstala v bezvětří stát i několik minut, přitom na jiném místě trati lodě letěly, někdy až ležely. Do toho občas vlny jak na Dářku (houpy hou a vítr nikde) – prostě jsme se nenudili a někdy si i zanadávali.

Po naší třetí jízdě jsme s Pepou vyrazili na procházku podél břehu a došli jsme až k centru vodního lyžování. Celý areál je zrekonstruovaný a velmi pěkný. V restauraci jsme potkali Martu Urbančíkovou s dcerou a vnoučaty, které cestou nasbíraly dvě plné čepice kozáků a hřibů. Po návratu a dobré večeři nás překvapil Pavel Urbančík, protože přinesl heligonku a dokázal nás bavit úžasnými (a občas lechtivými) písničkami hodícími se právě ke zvuku harmoniky.

Neděle

Neděle byla podstatně chladnější, než předchozí dny. Čekala nás regata, která na Těrlicku trvá 1,5 hodiny + dojezd. Ale od rána foukalo, tak jsme se všichni těšili na vodu. V regatě startovalo 20 lodí, jak NSS, tak RG. NSS startovaly od 10 hodin jednotlivě po půl minutě a potom hromadně odstartovaly RG. No, ten postupný start letos neměl očekávaný výsledek, protože bohužel přestalo foukat a stejně se všechny lodě houpaly na místě. Ještě cca 20 minut po desáté to u břehu vypadalo jako po hromadném startu bez větru. Regatu bych charakterizovala úslovím „Každý chvilku tahá pilku“. Každému na trati občas pěkně fouklo a občas zůstal stát v bezvětří. Každý se s tím pral po svém, ale byla to zkouška trpělivosti. Myslím, že všichni jsme tentokrát opravdu rádi projeli cílem 😊.

A už zbývalo jen připravit lodi na přepravu domů, vyslechnout si, jak dopadla soutěž o Těrlickou plachtu a kdo zvítězil v regatě, rozloučit se a hurá domů….. Jak vše dopadlo se dozvíte ve výsledkových listinách, o tom psát nebudu. Jen ještě jednou poděkuji pořadatelům za výbornou organizaci a péči o nás všechny. A protože tady v Česku to byla poslední akce pro NSS, přeji všem pohodové dny a těším se na shledanou na Kristýně 😊.

Text: Lenka Mrákotová
Foto: Mrákotovi