Jinolice – kroupy a volby

Když se v diskusi na stránkách objevila připomínka „Vemte si gumáky“ a vzápětí i vzpomínka na loňskou kroupovou přeháňku, asi nikdo netušil, jak se tato věštba vyplní. Gumáky byl opravdu potřeba … a to nejenom na pokládání lodí do vody.

V Jinonicích se jely první dvě soutěže seriálu Mistrovství ČR 2010. Účast byla velmi pěkná XX lodí. Nechyběla tradiční výpomoc ze Slovenska – je fajn, že s námi tak drží. Myslím, že se blíží doba, kdy klukům oplatíme návštěvu a dojedem na Slovensko.

Přesto, že to nebyla první akce roku, dočkali jsme se tří nových lodí. Karel Šimůnek předvedl svůj nový škuner Sylph, jehož stavbu jste mohli sledovat v Loděnicích v minulých dvou zimách. Loď jezdí dobře, je krásně ovladatelná a jezdivá. Oproti pinky Dove má vyšší takeláž a to se ukazuje jako výhoda ve slabých a nestálých větrech, kdy výše nad hladinou přeci jen něco je. Teď bude následovat období, kdy se Karel bude sžívat s novou lodí.

 

Druhou novou lodí je další z rodiny Dorianů Jirky Malhause (Irim). Loď je čistě postavena, a lehké červené plachty ji svižně poháněly po hladině. Jardův Dorian – tradiční účastník regat měl důstojného soupeře.

 

Se třetí lodí přišel Martin Karpatský. Pirát se stává stále častěji účastníkem regat. Martina většina z nás zná a je dobře, že zkusil také trochu jiný charakter jízd – opravdovou soutěž „kdo z koho“. Jaké jsou jeho pocity, zeptejte se sami.

 

 

Počet lodí umožnil společnou jízdu A i B a tak nám zbylo více času na prohlížení novinek, povídání o tom co a jak je uděláno a částečně se (trošku nezvykle) hovor stáčel i na politiku. Nebylo se co divit – pátek byl dnem voleb do parlamentu – událost, která se týká každého. Proto také, vybaveni voličskými průkazy, jsme se vydali na místní úřad splnit volební povinnost a zkreslit čísla volební účasti této obce. Stálo to za to. Ve volební místnosti bylo vedle snad tisíce pohárů místních hasičů pět členek komise a před každou talíř nebo plech s koláči, chlebíčky a zákusky. Odvolili jsme a snědli něco dobrého.

 

 

Dovolím si jednu soukromou odbočku. V sobotu bylo Maxima a to je den, kdy slavím své narozeniny. Proto má žena na pátek přichystala občerstvení, které obětavě přivezla a tak jsem si užil gratulací, dárků (nějak se to prozradilo) a stisků rukou. Děkuji všem gratulantům. Dostal jsem i nádherný dort, který, věřím, chutnal každému.

 

A tady došlo na prorokované kroupy. Když jsem krájel dort, začalo hřmět a rázem se přihnal prudký déšť který sebou přinesl i kroupy. A tak jsme stáli pod přístřešky, mezi Šurdovým a  Jardovým autem, drželi střechu, uklízeli židle a čekali, kdy se bouře přežene. Zem v kempu se změnila v šumavská rašeliniště, ale to nám nezabránilo zhodnotit první den soutěžních jízd, probrat vše důležité a taky si zazpívat jako doprovod Pepy a Ireny, kteří táhli zábavu hrou na kytaru.

 

Sobotní den se nesl v tradičním rytmu – odjeli jsme další čtyři jízdy za trochu slabšího větru než v pátek. Druhá soukromá odbočka je fakt, že to byly mé první jízdy s půjčenou pinky Dove. Do závodu jsem vstupoval s respektem k většímu výtlaku pinky, faktu, že má čelen a tak jsem se snažil jet velmi opatrně. Nicméně i tak se lodě neustále potkávají, překáží si – tedy dávají si přednost. Jízdní vlastnosti pinky mě ale uchvátily. Na rozdíl od Stormy Weather, pinky (většinou) drží směr a přeci jen díky své velikosti mám lepší přehled o lodi.

 

Sobotní večer byl věnován vyhlašování pátečních výsledků,  a opět se probíralo vše „důležité“. To mám ale pouze s doslechu, protože jsem bohužel musel odejet domů. Stejně tak z doslechu mám i nedělní dopoledne, kdy počasí trochu zkomplikovalo závěrečnou regatu. Ta se ale také nakonec odjela a tak byl naplněn celý plánovaný program setkání v Jinonicích. Celá flotila lodí se sem vrátí letos ještě jednou, na zamykání vody.

 

Závěrem krátkého připomenutí průběhu letošního druhého setkání chci poděkovat všem, kteří mi nezištně posílají fotografie. Ty si můžete prohlédnout opět v galerii, kterou zpracoval Kuba. Jmenovitě tedy děkuji Lence Mrákotové, přítelkyni Petra Matějky a Petrovi, Vláďovi Bláhovi. Většina fotografií z posledních setkání pochází z těchto zdrojů a myslím, že jsou velmi povedené.  

Jirka