Kristýna 2011

Dalším modelem byla Sweden Yacht postavená Jardou Peškem v měřítku 1:16 (LWL 990, DSP 12,25, SA 0,980). Loď jezdila spolehlivě a postupem doby se posouvala v pořadí směrem nahoru tak, jak se s ní Jarda postupně učil jezdit.

Třetím modelem byla loď Michala Medvěděva Ellen v měřítku 1:12 (LWL 1 020, DSP12,00, SA 1,180). Michal má u nás nejvíce zkušeností s modely s příčnou plachtou a navíc jeho modely jsou funkčně spolehlivé. Proto se potvrdilo očekávání, že Elen tuto kategorii vyhraje.

Ze Slovenska přivezl Štefan Ábel svou Sultanu, postavenou v měřítku 1:14 ( LWL 930,  DSP 16,50, SA 0,933).   Sultana byla jediným dvoustěžníkem v této kategorii. Pro manipulaci s příčnými plachtami používá “roletovou metodu” kdy je pod ráhnem otočné břevno, na které je navíjena plachta … jako roleta. Sultana se poprvé představila vloni na Dářku a letos na Kristýně měla důstojné soupeře.

Čtyřlístek klasických NSS-C doplnily dvě lodě s latinskými plachtami, které přivezli polští účastníci - otec a syn Darius a Adrian Stasiakovi. Jednou z nich byla středomořská otevřená bárka Spagnolette Algherese v měřítku 1:8 (LWL 780, DSP  5,00, SA 0,427). Zajímavá loď a všichni byli zvědaví, jak se bude chovat na vodě. Lodi totiž chyběl jakýkoli kýl. Očekáváné se stalo a loď se položila na vodu hned při prvním nárazu větru. Nechápali jsme zda někdy vůbec jezdila – možná za slabého větru a rovné hladině.

Že by kýl chyběl druhé lodi s latinskou plachtou, třídové  Sunfish v měřítku 1:4 (LWL 1 030, DSP 5,0 , SA 0,50) se nedalo tvrdit. Tento model měl výraznou ploutev (kýl) se zátěží jistě více než povolených 200% ponoru předlohy.  

Lodě NSS-B

Abych dodržel abecední pořadí - tedy odzadu, musím se věnovat lodím NSS-B a i tady se objevilo několik nových lodí...

Peter Kozák z Prievidze přivezl novou loď Maribella, postavenou v měřítku1:10 (LWL 805, DPC 4,20, SA 0,590). Je to model postavený podle německého plánu p. Uwe Kreckela. Maribella je dvoustěžňovou verzí známější Dulcibelly - šarpie s gaflovým nebo bermudským oplachtěním.

Ze Slovenska přijela ještě jedna loď, Antinea,  v měřítku  1:15 (LWL 720, DPC 7,00, SA 0,560). Je z dílny Štefana Ábela a na závody s ní přijel Peter Mikulka. 

Z Ruska se na startu objevily v této kategorii NSS-B dvě lodě. Jednou z nich byl Lulworth v měřítku  1:35  (LWL 720, DPC  5,335, SA  0,400), který soupeřil i s Lulworthem v měřítku 1:20    (LWL 1300, DPC 30,00, SA 2,04), se kterým jezdí Láďa Folkman. Na výtlaku a ploše plachet je hezky vidět  vliv měřítka na plochu plachet a výtlak modelu. Druhým ruským želízkem v soutěži byl Atlantis s pozměněným oplachtěním (LWL 1190, DPC 21,5, SA 0,77). Tento Atlantis má namísto dvou středních plachet něco, co se tváří jako gaff sail a top sail - i když na modelu horní ráhno nebylo spojeno se stěžněm.  Nevím, co k této úpravě modeláře vedlo, mne osobně se toto řešení nelíbilo.

Franta Chmelka přivezl svého Mallarda v měřítku 1:6 (LWL 920, DPC 9,30, SA 0,690). Oproti verzi, kterou jsme mohli vidět na Dářku, došlo k výrazné úpravě laterálu - a to ke zmenšení jeho plochy.  Lodi to zřejmě pomohlo - Franta vypadal spokojeně a loď si zajezdila i přes nějaké jiné technické problémy. 

Mezi nové lodě počítám i Spray Pepy Mrákoty v měřítku 1:11 (LWL 871, DPC 11,11, SA  0,862).  Po dvou naplno odježděných sezónách  loď neztrácí na své kráse a dokonalosti a naopak před třetí sezónou byla zase doplněna a zdokonalena o spousty detailů. Pepa je pečlivý čtenář deníku kpt. Joshuy Slocuma a detaily na lodi přibývají i na základě slov a vět z knihy - nejenom z dobových fotografií. Jeden příklad - záchraný člun na palubě modelu byl vyzdoben ornamenty podobnými ornamentům na motýlích křídlech, přesně tak, jak je zachyceno zápisu deníku. Je velkou škodou, že porota při bodovém hodnocení nepostřehla dokonalost a precizní provedení jednotlivých dílů modelu a model dokonce o čtyři body klesl oproti loňskému ohodnocení.

Lodě NSS-A

Z Ruska přijela celá řada variací na jezdivou Yamahu. Lodě byly velmi slušně vyrobeny, doplněny spoustou detailů líbivých pro oko. Navíc se jednalo o modely stavěné ne ze stavebnice, jak bylo dokladováno při statickém hodnocení fotodokumentací ze stavby modelu.  Díky tomu modely dostaly i vysoké bodové hodnocení. Škoda, že příliš silná touha vítězit neumožní závodníkům z této velké země stavět i jiné modely než tyto účelově volené.  Mimochodem, je to právě tři roky, kdy si pan Basin odvezl domů (tehdy ještě z Barbory) laminátový trup Endeavour za své vítězství.

Z Polska přijel pan Jacek Bieda s modelem Rzeszowiak v měřítku 1:15 (LWL 760, DPC 5,940, SA 0,27). Loď byla velmi pěkně zpracovaná a i přes své malé rozměry se ve startovním poli neztratila.

S novou lodí přijel ze Slovenska Ján Neupauer. Loď Anitra v měřítku 1:16 (LWL 950, DPC 8,00, SA 0,680) je hezky čistě provedená a díky modrým plachtám pěkně rozeznatelná na vodní hladině. Jedná se o model 12M R-Yacht z 30 let.

Čeští modeláři přispěli k novinkám čtyřmi modely. Láďa Douša sestavil model Legend, a Petr Matějka přepracoval malého Illbrucka na plachetnici Alfa Romeo III. Marcela Uherková se představila s novou lodí Corona II  v měřítku 1:10 (LWL 970, DPC 6,750 SA 0,32). S lodí se teprve sžívá a její mechanik vylepšuje funkční spolehlivost servopohonů.

Loď Vráti Emlera Vamaria v měřítku 1:16,5 (LWL1 000, DPC 15,66, SA  0,668) se sice vloni na Kristýně již projela, ale jen mimo závod. Proto všichni napjatě čekali, jak tento wishbone ketch s oplachtěním podobným Atlantisům zasáhne do bojů na čelných místech. Myslím, že se očekávání naplnilo. Mimochodem, Vráťa jako jediný prožil Kristýnu 2011 na 100% - tedy střídal zmíněnou Vamarii s Thallasou a prakticky neodcházel ze břehu.

Poslední nová loď, která se objevila je Solvay Maid Pepy Slížka v měřítku 1:13 (LWL 840, DPC 6,890, SA 0,688).  Tento dokonale zpracovaný model bermudského kutru je postaven podle lodi designéra  Williama Fife III. Na lodi jsou fantasticky provedené detaily a loď jako celek působí zcela dokonale.

Průběh setkání

Již loňské setkání dalo odpověď na otázku, zda nové místo konání Evropského poháru historických plachetnic bude důstojným pokračováním Duchcovských setkání. Pěkná voda, velmi slušný kemp a výborné zázemí v restauraci Jih v kombinaci s faktem, že se jedná o první setkání po dlouhé zimě - to jsou výhody, které tomuto setkání (snad) zaručují velmi hojnou účast. Trend účasti je rostoucí (Barbora 2008: 29 lodí; Barbora 2009: 27 lodí; Kristýna 2010: 38 lodí; Kristýna 2011: 44 lodí) a to nás, pořadatele těší. Co nás netěší, je fakt, že nová pravidla Naviga 2010 jsou v mnoha bodech závodníky i rozhodčími kritizována. Obě Kristýny byly tímto poznamenány, ta letošní více, protože došlo k vážnému rozkolu mezi jejich autorem a týmem pořadatelů několik dnů před začátkem soutěže. Doplňující informací závodníkům byly podmínky upraveny ve sporném bodě po dohodě mezi pořadateli.
Většina závodníků dojela již v průběhu čtvrtka a tak zatímco rostlo startoviště a tradiční maják, na postavené trati se v příjemné bríze proháněly první plachetnice - některé opravdu poprvé na vodě. Na vodě se také objevila ruská flotila, trochu stranou. Rusové tradičně přijeli o několik dnů dříve - snad aby natrénovali v místních podmínkách. Večerní uvítací posezení v tradičním minisailím kruhu bylo o něco kratší, večer bylo hodně chladno.  Naštěstí ne tak chladno jako bylo z počátku týdne, kdy i na Kristýně napadl sníh a teploty klesly k -6oC.

Páteční ráno bylo jako vykoupané a tak mohla být celá akce důstojně zahájena. Byl jsem velmi rád, že se letošní Kristýny mohl účastnit po všechny dny Václav Vrba z Duchcova a tím došlo k symbolickému převzetí pořadatelské štafety. Bylo to tak plánováno už na loňské Kristýně, ale bohužel vloni nám to nevyšlo. Václav byl také tím, kdo nám odemkl vody pro sezónu 2011. Slavnostním zazvoněním na Admirálský zvon byla celá akce zahájena a v 10:15, po malé úpravě tratě, vystartovaly na první rozjížďku lodě NSS-A.

Počasí nám přálo a tak se podařilo celý program odjezdit podle plánu. Večer pak proběhlo statické hodnocení modelů. Závodníci byli v průběhu hodnocení voláni, pokud bylo potřeba něco k modelu vysvětlit či ukázat.

Záchranná loď

V podobném duchu proběhla i sobota, kdy se odpoledne trochu ztrácel vítr. Přesto se stala v druhé jízdě NSS-A nemilá příhoda, kdy došlo ke srážce Anitry se svážecí lodí, která se pohybovala po vnější straně prostoru regaty při zásahu pro topící se loď Legend. Na břehu vypukly emoce (chápu pocity Tujana), které bohužel vyústily až v jeho odjezd domů. Doma, po návratu z Kristýny, mne čekal od Tujana e-mail, ve kterém se osádce svážecího člunu omlouvá.

Jsem toho názoru, že svážecí loď při záchranné akci (tedy při jízdě k modelu, který pomoc potřebuje a při jeho záchraně) má přednost. Pro ostatní plachetnice v závodě je tato loď překážkou v trati, které se musí vyhnout.  Trasu k místu zásahu musí svážecí loď volit tak, aby přímo neohrozila ostatní modely, ale zároveň tak aby se na místo dostala efektivně a rychle. Po zásahu, tedy kdy už je problém vyřešen, má svážecí loď trasu návratu volit tak, aby co nejméně narušila další průběh závodu. Toto pravidlo by mělo být zakotveno v mezi Základními pravidly přednosti.

V pravidlech u lodí FSR je kontakt se svážecí lodí dokonce trestán diskvalifikací ze závodu. Když jsem před lety skládal zkoušky na velké plachetnice, pamatuji si jeden obrázek, kde byla vyobrazena kajutová plachetnice po boku velké nákladní lodi a její stěžeň sahal do půlky jejího boku. Pod obrázkem bylo napsáno pravidlo COLREG “Loď se strojním pohonem za plavby musí uvolnit cestu plachetnici.” a byl doplněn velký otazník.

Sobotní večer už byl volný a teplejší a tak jsme opět mohli probrat vše možné i nemožné tak jak jsme na našich akcích zvyklí. Co mne velmi potěšilo byl fakt, že si k nám přišli sednout i polští kamarádi a tak jsme snad po letech opět trochu navázali kontakty.

Nedělní regata

Neděle tradičně vždy patří závěrečné regatě bez rozdílu tříd. Této náročné regaty se letos zúčastnilo 26 lodí, které z prostoru startu celkem třikrát obeplouvaly maják a zase se vracely zpět. Vzdálenost podél břehu je odhadem 350 m, to při třech kolech dává více něž dva kilometry chůze po břehu, s vysílačkou a pohledem upřeným na loď - ideální program na nedělní dopoledne. Čas vítěze 35 minut dokladuje i rychlost “procházky”.

Mezitím se místnost vedle restaurace pro uskladnění lodí změnila na sál pro vyhlášení výsledků a přesně ve 13:00 začal závěrečný ceremoniál. Předávaly se poháry, medaile a diplomy vítězům, Václav Vrba předal své ceny nejmladšímu účastníkovi, pohár Průkopníkovi NSS-C, tradiční cenu Miss Kristýna a nezapoměl ani na rozhodčí a pořadatele. Anketou účastníků byla také vybrána nejkrásnější loď setkání - Le Renard Karla Egrta, který dostal pěknou knížku o vývoji lodí používaných pro jachting od středověku do dnešních dob. Zazvonění na zvon pak celou akci ukončilo, následovalo loučení, stisky rukou a odjezd domů.

Poděkování

Jako hlavní pořadatel chci vyjádřit své díky všem, kdo se na akci podíleli - tedy Zdeňkovi Tomáškovi a Vláďovi Hanuškovi, vedoucím startovišť Jardovi Peškovi a Michalu Daranowskému a také celému týmu rozhodčích, který neúnavně a pozormě sledoval celou aci. Nesmím zapomenout na ty členy Jabloneckého KLoM Admiral, kteří vydatně pomáhali. Samozřejmě velmi děkuji městu Hrádek nad Nisou, který této akci vychází velmi vstříc, kempu Kristýna a restauraci JIH. Nesmím zapomenout ani na město Mnichovo Hradiště a také na Liberecký kraj, pod jehož záštitou akce proběhla. Děkuji také všem sponzorům a Václavovi Vrbovi, KLoM Duchcov. Závěrečný dík patří vám všem, kdo jste se zúčastnili - bez vás by akce postrádala smysl.

Za sebe dodám, že jsem si vědom toho, že ne vše probíhalo tak jak mělo. Některé věci, které se udály mne mrzí, ale bohužel je nejde vzít zpět. Tak snad příště lépe.

Jirka

V článku jsou použity fotografie od Vládi Bláhy, Bambinota, Pepy Mrákoty Vládi Libenského a mé.