Kristýna 2015

Letos poprvé účast v NSS-B přečíslila NSS-A a to i díky třem novým lodím. Ta první, můžete namítnout, zase tak nová není. Milan Kroupa vyjel s lodí Mariguita v loňském roce. Když ji však po loňském Kolíně nabídl Michalovi Šenekelovi, začala se velká přestavba. Kdo Michala zná, ví, že to jistě neskončilo poopravením některých dílů na již hotovém modelu. Michal to vzal od podlahy, tedy od paluby. A šel i hlouběji - tedy pod palubu a kompletně přepracoval strojovnu. Pokračoval novou palubou, novými nástavbami, novými … ale to už sem do článku nepatří. Mám slíbeno, že o své práci napíše pro stránky článek s fotkami a postupy výroby některých dílů. Zkrátka Mariquita vyjela v novém a když předběhnu dění, mohu napsat, že s přehledem vyhrála volbu nejkrásnější lodě setkání.

Druhá NSS-B, kterou jsme nemohli v loňské sezóně potkat byla Betty CK-145. Loď připlula z Bratislavských loděnic Štefana Ábela. Kopyto trupu ale vzniklo v Bambinotově dílně v Čechách. Z nedostatku času se ale práce přesunuly do zahraničí (módní termín outsourcing) a vystrojená loď byla předána pár dní před Kristýnou. S lodí jezdil mladý Kuba Lukeš a model na vodě vypadá moc hezky. Samozřejmě jako většina nových lodí potřebuje doladit a dopracovat zejména technické věci - ale s tím se jistě kapitán a strojník popere. V každém případě na vodě přibývá nová, pěkná loď.

Další novinkou je Lizzie May Petra Baška (dříve proháněl Atlantis). Model byl postaven podle podkladů, které si Petr vykorespondoval se stavitelem těchto lodí ve Skotsku. Jsou to klasickým (starým) způsobem stavěné repliky lodivodských lodí, provozované většinou pro charterové účely. Komunikace se Skotskem vyvrcholila zveřejněním fotografií Petrova modelu na stránkách loděnice . Petr má blízko k práci se dřevem a na modelu je to hodně patrné. Samozřejmě, jezdit po Atlantisu s gaflovou lodí, přetahovanou kosatkou, chce své ale Petr se postupně lepšil jízdu od jízdy. Jak mi později Petr řekl, pokud by začínal svou dráhu NSS modeláře s Lizzie namísto s Atlantisem, asi bychom ho více u vody neviděli.  Loď ale pracovala spolehlivě a myslím že ještě přinese svému tvůrci mnohou radost.

Novou lodí, byť pod polskou vlajkou byla Runa IV - nádherný yawl z roku1918, s kterou přijel Marek Kolaczyk. Jsou lidé, kterým tento druh oplachtění nesedí, bezan považují za něco navíc (a nanic - je tak malé plochy), ale pokud těmto lodím přijdete na chuť, nespustíte z nich oči. Tento model s dobrým hendikepem hodně překvapil a odvezl si trofej nejcennější - putovní Evropský pohár pro NSS-B.

Pátek 15. května

Zahájení proběhlo jako vždy na břehu u startoviště. Pořadatelé se omluvili za chybu v loňském vyhodnocení Evropského poháru, kdy Pepa Mrákota s Jolie Brise, díky vyššímu bodovému hodnocení stavby a při shodě bodů za jízdy, měl zvítězit nad Vráťou Emlerem s Thallasou. Bohužel však došlo k přehlédnutí při tvorbě výsledkové listiny Kristýny 2014. Chyba byla odhalena až dodatečně (po upozornění), výsledkové listiny a jméno na Evropském poháru již bylo korigováno. Jako omluvu Pepa přijal čest odemknout vody pro letošní sezónu a pan starosta Hrádku nad Nisou pak tradičním zazvoněním na lodní zvon zahájil soutěže.

Stejně tradiční je i dopolední stavební hodnocení modelů a tak, podle rozpisu, v poledne zahájili v příjemném větru jako první lodě NSS-A. Jízdy probíhaly podle plánu až do šesté hodiny večerní a na závěr prvního dne soutěží se nám konečně podařilo instalovat maják díky dočasnému večernímu zeslábnutí větru. 

Sobota 16. května

od desáté hodiny ranní vítr umožnil hladké pokračování programu jízd. Ty probíhaly v klidu, vyjma dvou rivalů v NSS-A - lodí Pirate II a Team News Corp. jejichž soupeření bylo často na ostří přídě. Souboje u bójí, i vzhledem k podobné výkonnosti lodí v poměrně silném větru byly ostré a celé toto špičkování vyvrcholilo srážkou obou lodí se slovním doprovodem v sobotním odpoledni, které musel řešit výborný Jarda Pešek, rozhodčí jízd NSS-A. Myslím, že Michal Daranowski (PL), který měl na starosti jízdy NSS-B a NSS-C tolik starostí neměl. No, ale to už je u NSS-A zvykem, že se využívá všech možností k předjetí soupeře a větší obratnost a jednodušší ovládání lodí tomu nahrávají.

Sobotní obědovou pauzu vyplnily předváděčky tanků, které předvedly i pyrotechnické efekty včetně požáru muničního skladu. Mezi modeláři větší  pozornost ale vzbudil Michal Šenekel, který přivezl svůj kopírovací soustruh s pantografem. Ten vznikl kvůli kormidelnímu kolu pro loď Mariquita. Inspirací mu byl článek na internetu, ale soustruh vznikl během pár dnů zjednodušením konstrukce prezentované na internetu. Michal přivezl nařezané lišty vhodného rozměru a tak si soustružení vyzkoušelo hodně lidí. A aby materiál nepřišel nazmar, Karel Šimůnek si odvezl paprsky pro kormidelní kolo své nové lodi - už se na ni těšíme.

Sobotní večer byl poprvé v historii Kristýny vyplněn hudbou a tancem. Díky Jakubíkům nám přijeli zahrát kamarádi, country skupina Volupsije z Jablonce nad Nisou. Se spoustou z nás se už znají, líbí se jim naše modely a tak večer proběhl opravdu v kamarádské pohodě. Přiznám se, že když jsme to v zimních měsících na jednom z jejich koncertů v Jablonci domlouvali, měl jsem trochu pochyby, jak to do naší akce zapadne. Celý večer však díky jejich profesionalitě a vstřícnosti dopadl skvěle.

Neděle 17.5.

Pro některé z nás, kteří se loučili po půlnoci s kapelou začala neděle záchrannou akcí, když jsme se vraceli podél startoviště do chatek v kempu. Vítr opět zesílil a stany se nebezpečně nadouvaly, nadzvedávaly a dokonce některé z trubek konstrukce již ležely na zemi. A tak, pamětlivi čtvrteční zkázy stanů, jsme se rozhodli stany rozebrat a položit jejich střechy na zem. Vítr byl opravdu silný, měli jsme co dělat, abychom plachtovinu zvládli. Měl jsem dokonce pocit, že se blýskalo, ale to byl jen Pepa Mrákota, který nás během záchrany stanů fotil. Díky tomu si dramatičnost akce můžete užít i pokud jste byli v posteli.

Nedělní ráno patří na Kristýně tradičně putovní regatě k majáku a nejinak to bylo i letos. Díky skvělému větru byla regata odjeta ve svižném tempu, což vyžaduje dobrou fyzickou kondici kapitánů na souši, kteří své lodě doprovázejí po břehu. Výsledky regaty potvrdily vyšší výkonnost NSS-A, tedy bermudských plachet oproti gaflovým či latinským plachtám. První NSS-B, Jolie Brise, vybojovala “až” devátou příčku.

Po regatě se celý víkend vždy rychle začíná chýlit ke konci. Tisknou se poslední diplomy, chystají se ceny a také se balí lodě na cestu domů. A pak, ve 13:00 vypukne slavnostní zakončení celé akce s vyhodnocením těch nejúspěšnějších. Pro mne je tento závěr vždy možností poděkovat všem, kteří k nám na sever Čech přijeli, ať už jako soutěžící nebo jako rozhodčí nebo členové organizačního týmu. A stejné myšlenky mi jdou hlavou teď, téměř měsíc po akci - děkuji všem.

Jirka Kreisel

Fota: Vláďa Bláha, Pepa Mrákota, Jiří Kreisel