Pinczow 2024

Jednotlivé rozjížďky byly zkráceny na 30 minut – Michal Daranowski využil mé připomínky ke zvažované třídě NSS-junior, kde jsem navrhl zkrácení z 60 na 30 minut, aby junioři vydrželi v pozornosti po celou dobu závodu a trochu více je to bavilo. I tady při závodech se to osvědčilo. Jely se vždy dvě jízdy po sobě. Za 30 minut, respektive po 6 až 8 kolech, které vycházely výpočtem na 30 minut, nedošlo k velkému roztažení pole, takže se moc dlouho nečekalo na posledního a hned navazoval další start. V sobotu jsme tedy stihli jak v NSS-open, tak NSS-650 2x po dvou jízdách. Vítr byl po celý den skoro rovnoměrný o síle 1-3 m/s. Po celý den jsme mohli na druhém břehu, na letišti, sledovat starty parašutistů, jednotlivců, ale hlavně asi komerční tandemy, kteří byli taháni dvěma navijáky do výšky asi 400 m. Občas se mezi ně ještě přidal někdo s motorovým rogalem nacvičující starty a přistání, nebo i motorovým paraglidem. Večer byl zde tradiční, několikahodinové vaření žurku (polévky) a guláše v kotlíku nad ohněm. Polský Minisail využívá toto podzimní setkání na výroční členskou schůzi klubu (polský Minisail má oficiální status registrovaného spolku a působí tak paralelně k hlavnímu modelářskému spolku LOK, kde je i sekce NS s částí NSS). Probrali stav fungování, výhled na závody v příštím roce, koordinované hlavně s českým klubem ze Slezska, pro jehož členy jsou polské závody blíže než většina českých a poslední dobou na závodech polského Minisailu i dominují jak účastí, tak výsledky nad polskými účastníky. Částečně byl diskutovaný i s námi neutěšený stav v sekci Naviga NS.
 

Na neděli tentokrát nezbyla žádná povinná rozjížďka do výsledků Poháru starosty Pinczowa, takže byla vyhlášena jen společná regata, v rámci klidného zabalení věcí, se startem až v půl jedenácté. Oproti sobotě se výrazně ochladilo, až skoro k nule a zesílil i vítr, sluníčko vypadalo, že se skrz mraky nedostane celý den. Na startu regaty se nás sešla většina 9 modelů. Už při čekání na start na vodě, před startovní čarou, jsme měli skoro všichni problém se alespoň trochu udržet poblíž startovní čáry. Protivítr se pohyboval téměř trvale na 5-6 m/s a občas přišel ještě nějaký poryv. Po startu se s potížemi dostaly za první bójku čtyři plachetnice, vlastně jen všechny od Franty Chmelky, protože kromě třech jím stavěných ze Slezska, byla čtvrtou Tomášova Amati, kterou sice stavěl Tomáš, ale základ laminátového trupu má od Franty. Ani NSS-650 zkušeného polského jachtaře Janusze Lembase jezdícího snad se všemi druhy modelových i velkých plachetnic se k první bójce nedostala. Já jsem poté, co mě o dvě kola předjeli, vzdal i boj o alespoň odstartování. Foukání větru přesně v ose defacto trochu širší říčky neumožňovalo delší jízdu alespoň trochu proti větru, vše, co jsem nastoupal, jsem po obratu do rozjetí se vždy ztratil. Tato rychlá regata byla do půl dvanácté odjetá, takže už zbývalo jen počkat na vyhlášení plánované na druhou hodinu za přítomnosti starosty, který tyto modelářské akce pravidelně podporuje.

Po dobu čekání, kdy všichni už měli všechno uklizené, jsme se dříve než starosty dočkali deště, ve dvě hodiny tedy nastalo vyhlášení pod přístřeškem. Hlavní kategorii NSS-open a Pohár starosty získal Tomáš Jakeš s Amati, druhý byl René Walenta s Barakudou a třetí já s Lonou. Poměrně rozměrný a těžký putovní pohár – kvádr z pinczowského vápence s plaketou tedy putoval zpět do Doks. Pokud to půjde takhle dál, bude to vápenec s nejvíce nacestovanými kilometry, už teď jich má 1900 a jistotu dalších 630 km. No alespoň bude mít Tomáš něco pod stromečkem. V ostatních seniorských kategoriích NSS-650 a Sunfish si první místa rozdělili bratři Lembasové, Janusz NSS-650, Zbyszek Sunfish. V NSS-650 Standard Junior zvítězil Rafał Bruchmüller. V rychlé trochu divočejší nedělní regatě vyhrál Tomáš Jakeš. Po vyhlášení výsledků nakonec Tomáš zamkl vodu pro NSS plachetnice.

Stanislav Jakeš

PS: Bohužel nedlouho po tomto setkání jsme se dozvěděli, že pro Mirka Miarku to bylo poslední soudcování soutěže v životě, začátkem listopadu zemřel.