pátek 29. březen 2024 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Setkání > Z akcí > Třeboň 2015

Třeboň 2015

26.06. 2015 | Z akcí Vložil(a): Jirka
Plachty v Třeboni 2015 001.JPG
Plachty v Třeboni 2015 001.JPG

Když Lenka přede dvěma lety napsala svou reportáž Plachetnice kolem kousku Světa, na klíně, cestou domů, do Pardubic, nastavila vysokou laťku. To bylo skoro on-line, tak jak se na moderní dobu sluší. Tak jsem šel do sebe a nezatížen myšlenkami pořadatele po akci, ale s čistou hlavou účastníka, a ještě v Třeboni začínám psát své dojmy z povedeného setkání po dvou letech.

No, mám to trochu jednodušší...  Zatímco všichni po zakončení a podání ruky, v neděli po poledni vyrazili k domovům, my zůstáváme ještě jeden den v Třeboni, protože je škoda si toto nádherné místo neužít. A tak, s další rybí večeří v žaludku, a s pár kilometry v nohou po odpolední cyklovyjížďce k rybníku Rožmberk, sedím na terase našeho dočasného obydlí, a hlavou se mi honí vše prožité za poslední čtyři dny.

Ve čtvrtek jsme dorazili do jachtklubu odpoledne, a už tam bylo se s kým přivítat. Nejenom s Jirkou Malhausem v roli pořadatele, ale taky se Šurdou, Pepíkem Slížkem a hlavně s početnou výpravou ze Slovenska. Už dlouho jsem se neviděl s Petrem Mikulkou, Tujanem, Petrem Podhorným, který vzal sebou na výlet manželku (stejně jako já) a samozřejmě se Štefanem. Bylo o čem povídat... I třeba o tom, že výprava z Jablonce nad Nisou je aktuálně někde na Slovensku na horských tůrách. Inu, nelze počítat s tím, že se všichni budeme spolu vídat na všech akcích.

Peter Podhorný přivezl i svou novou loď. Podle francouzských plánů postavený gaflový sloop s názvem Sea Bird (tedy Racek). Plán i pěkně zpracovaný popis stavby modelu vyšel v časopisu MRB. Peter loď postavil opravdu skvěle a velmi čistě. Je přihlášen do Banku a loď v této kvalitě, navíc jezdící skvěle a s dobrým handicapem má určitě šance. V neděli se nad jejím oplachtěním rozběhla vášnivá diskuse, zda se při jedné přední plachtě (stěhovce) má nebo nemá uplatnit náhradní trojúhelník na výpočet ploch plachet pro technické údaje. Je pravdou, že z logiky věci není potřeba jeden trojúhelník stávající plachty nahrazovat teoretickým trojúhelníkem vytyčeným dle popisu v pravidlech, který ignoruje překrytí více plachet či přesah přední plachty za stěžeň. Tato situace není v pravidlech jasně popsána, pravidla mluví o „foretriangle“, tedy předním trojúhelníku a jak je definován. V tomto konkrétním případě náhradní trojúhelník má plochu větší a loď je tedy zatížena horším handicapem.  

 

Páteční ráno přivítalo i rozhodčí Irenu a také Vláďu, který se ale zapojil jako soutěžící. Když jsem u rozhodčích, nemohu nezmínit Ladouše v roli hlavního rozhodčího, který si přivezl i Generála Zaruskiho čerstvě koupeného od Tondy Kincla, jak proběhlo i diskusí na stránkách. Bohužel bez rádia a tak se mohla rozvinout diskuse na téma, jak vyjet na závody a nic nezapomenout doma. Metod je více, od počítačových seznamů, kupiček na stole až po místnost vyhraženou jenom modelařině (kterou si nemůže ale dovolit každý). Pepa Slížek to lakonicky komentoval: já se prostě na vše připravím předem - a to bude ten nejlepší přístup se zodpovědností zkušeného modeláře.

O půl desáté proběhlo krátké slavnostní zahájení, a protože pátek byl vyhrazen pro veřejnou soutěž, a ne všichni přihlášení na seriálovku přijeli už v pátek, jeli jsme kategorie ABC dohromady. Pátek byl, co se předpovědi počasí týká, ten lepší den. Foukal západní vítr do maríny jachtklubu a byl docela silný. Myslím, že to bylo na hranici 6m/s ale s nárazy. Bohužel, stejně jako u všech větších vodních ploch, vítr znamená vlny, které jízdě s modelem příliš nesvědčí. Díky spojeným jízdám bylo odjeto brzy odpoledne a zůstal čas na procházku města a chutnou rybu k večeři. Navíc k večeři dámy v jachtklubu připravily kaťák, tedy katův šleh s topinkou podávaný ve vytopené klubovně jachtklubu. Teplota venku totiž nebyla na příliš vysoké hodnotě.

Sobotní ráno bylo mokré a studené po propršené noci. Vítr se nezměnil a tak se jízdy mohly, teď už odděleně A a BC mohly odehrávat ve svižném tempu. Obědová pauza byla vyplněna nejenom jídlem, ale taky deštěm, který nás trochu zdržel. Proto se poslední jízda už jela zase společně a měla dramatický závěr v přicházející bouřce, které ty co ještě nedojeli, dramaticky hnala ke břehu. Vítr hodně zesílil a tak kdo mohl, rychle spěchal ke břehu.

Láďova Crittera vítr sfoukl na volnou hladinu, mimo dohled a tak v přicházející bouřce vyjela záchranná veslice. Můj Colin byl také na vrcholové bóji a já se rozhodl své poslední kolo dojet. Celkem to šlo, jen obraty proti větru šly jen halzou. Drama nastalo, když jsem dojížděl k molu. Stále sílící vítr hnal Colina velkým snosem proti betonové hraně břehu maríny. Snažil jsem se alespoň trochu vystoupat, jen přetahování stěhovky a kosatky už bylo na daný prostor a vítr příliš pomalé. S vypětím všech nervových sil a s neustálým přetáčením potenciometru pro přední plachty zleva doprava a zpět se mi podařilo dosáhnout mola, kde mi Vráťa loď zachytil. Docela jsem ho po molu prohnal, vítr si s lodí dělal opravdu, co chtěl. Když byla loď z vody, mohl jsem si oddechnout.

Bouře, která vzápětí přišla, byla silná a mimo jiné přinesla paní Doušovou, která obětavě přinesla Láďovi zapomenuté rádio.

Další den tak Generál Zaruski s námi ostatními mohl absolvovat nedělní regatu. Ta už byla na účast slabší, nicméně se odjela za slabšího větru a tak se hodina docela táhla. Na hlavní plachtě se mi něco nezdálo, napříč vedl jakýsi divný fald, loď nestoupala, nejela jak v dřívějších dnech. Tak jsem ji nakonec těsně před koncem stáhl a zjistil, že zřejmě v koncových silných poryvech poslední sobotní jízdy praskla gaflová vidlice hlavní plachty a to byl důvod mých jízdních problémů. Zase bude co spravovat a hlavně udělat materiálově líp, než ve stavebnici.

Nicméně ostatní společnou regatu dokončili a tak byl završen celý program soutěží nazvaný Plachty v Třeboni. Jako obvykle byl ukončen vyhlášením výsledků a předáním diplomů a medailí těm nejúspěšnějším. Tak bylo zakončeno pěkné setkání na pěkném místě, byť trochu pronásledované nepřízní počasí. Na druhou půlku června bylo nebývale chladno a deštivo. Přesto si troufnu tvrdit, že setkání mělo svou úroveň a vyplatilo se do Třeboně zajet. Za mne, pokud se bude v Třeboni konat další setkání našich lodí, určitě přijedu.

 

Text: Jirka Kreisel

Fota: Zdeněk Kopecký, Kreiselovi

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Log
Článků: 310
Akcí: 16
Uživatelů: 116
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2024 minisail.cz