Z loděnic 2010

Za okny je opět pořádná zásoba sněhu a nic nenasvědčuje tomu, že by se za dva měsíce měla opět rozběhnout nová sezóna regat a soutěží. Přesto že se na stránkách rozběhla „vysoce teoretická“ diskuse nad novými pravidly a hendikepy, ruch v loděnicích neutichl a stále se tam něco děje. Dokonce ještě víc, než vám jsem schopen ukázat v následujícím příspěvku. Je to tím, že některé novinky jsou zahaleny tajemstvím a budeme si tedy muset ještě počkat.
Dnešní obrázky z loděnic jsou brány poněkud z větší dálky a tak lze také nahlédnout trochu i do vlastní loděnice – v jakých podmínkách ony krásné modely vznikají.

Škuner Sylph a loděnice U Šimůnků

Karel pokračuje na svém škuneru Sylph pravidelným tempem.  Se začátky stavby jsme se mohli pokochat již v loňských I. a II. Loděnicích a musíte uznat, že Sylph roste do krásy. Karlova dílna je v bývalém dětském pokoji – tedy ta „čistá“. Náročnější práce Karel zvládá ve sklepě – ten je zase k vidění v předchozích dílech. Ve sklepě se aktuálně vyrábí stěžně a ráhna a loď bude hotova na jaře (asi). To že je Karel pan Modelář všichni víme a na Sylphu je to opravdu vidět. Ještě víc úžasné modelářské práce je na HMS Warspite, která už jen vzpomíná na boje v F2C.

 

 

Nan v garsonce

Petr Maťejka (Duke) napsal: Stavím, ale nestíhám fotit, takže fotky již neodpovídají skutečnému stavu (a to byl prosinec!JK). Stavím krásnou plachetnici NAN od Williama Fifeho III. v měřítku 1:14, takže délka trupu vychází na 1374mm, na vodorysce 1006mm. Konstrukce trupu jsou překližková žebra, potah balsou a z venku 3 vrstvy 110g/m2 tkaniny. Nyní je již trup z venku vybroušen na plnič, pracuje se na vylaminování vnitřku. V mezičase vyrábím mechaniku kormidla a ovládání otěží.  Jinak dílnou nedisponuji, dle fotek je vidět, že se garsonka, ve které bydlím, se stává loděnicí. Po každé práci tak musím celý byt uklidit...

 Dokonce jsem se začal učit pracovat s malým soustruhem, v příloze jsou kladky, které budou na NAN na ovládání otěží pod palubou.

Provaznická dílna

Provazník Pepa Mrákota nás zase zve do své garáže: Prvně jsem si myslel, že nebudu mít co nabídnout do první Zimní loděnice, ale přes víkend jsem zabral a výsledek se dostavil. Má loděnice se totiž dočasně změnila na provaznickou dílnu, protože opravdovou plachetnici dělá krásné lanoví. Posháněl jsem dostupné informace (Sborník Lodní modely má stále co říci) o stáčení lan a přípravcích k tomu potřebných. Zakázal jsem si polovičatá řešení, která přinášejí jenom další problémy, kterých jsem si při práci s provázky užil dost.  Ze součástek nalezených doma, jsem sestrojil provaznický strojek s převodovkou, poháněnou motorkem z autíčka. Vše je napájeno ze zdroje pro autodráhu, doplněného přepínačem pro možnost reverzace. Jako vodící dráhu jsem s výhodou použil nepoužitý okap nakloněný po svahu.
Po počátečních neúspěších zaviněných neznalostí, nyní již můžu hrdě konstatovat, že dokážu splést jakékoliv lano, ať už z pramenů jednoduchých nebo dvojitých.
Jelikož vycházím z materiálu v původní barvě, tak se teď budu muset vyučit barvířem. Ale to je budoucnost. Obrázky doufám vypoví více o mé loděnici, toho času provaznické dílně.
Přidávám ještě foto ze soustružení uvazovacích kolíků na Spray.

 

Thallassa - z historie

Poslední, kdo přispěl do těchto zpráv z Loděnic je Vráťa Emler. Je to taková reminiscence, protože všichni známe jeho Thallasu z mnohých setkání. Teď se můžete podívat, jak jeho loď vznikala.

 

Tak a to je vše, co se ke mě dostalo. Pokud se máte s čím pochlubit, sem s tím...
Jirka