Shamrock III

Historie jachty Shamrock III 

Jachtu navrhl William Fife z pověření Sira Thomase Liptona a byla postavena společností William Denny and Brothers v Dumbartonu ve Skotsku, aby se coby vyzývatelka zúčastnila závodu Amerického poháru proti americké Reliance. Na vodu byla spuštěna 17. března 1903 a hned od prvního klání se Shamrockem I se ukázalo, že "trojka" je o 20-30 sekund na míli rychlejší, čímž se splnila očekávání do ní vkládané. Dne 17. dubna 1903 došlo při jednom takovém závodě ve Weymouthu k neštěstí, kdy se zlomil stěžen, jehož část smetla z paluby Williama Colliera, který následně utonul. Zraněno bylo i několik dalších členů posádky, včetně sira Liptona, který byl smrti Colliera dlouho otřesen. Nicméně jachta byla odtažena do doku, kde byla během pár týdnů opravena. Pojistná událost byla odhadnuta na 4000 liber, což pro zajímavost byla cena za Shamrock II. 10. května už zase "trojka" porazila na 40-ti mílové trati "jedničku". A tak dne 28. května flotila Sira Thomase Liptona sestávající z Shamrocku III, Shamrocku I, parní jachty Erin a oceánského remorkéru Cruiser , jejichž kombinovaná posádky čítala 170 mužů, vyplula ze Skotska, aby po 15-ti dnech a 23 hodinách dorazila do Sandy Hook (USA). Závod vypsán na 3 vítězství z pěti a byl odstartován 22. srpna 1903. Reliance porazila Shamrocka III v poměru 3:0. Dál jsou informace o historii plavidla poněkud strohé. Ví se, že v roce 1920 byla jachta použita pro testovací závody proti Shamrock IV a poté byla sešrotována. Pokud by někoho zajímaly detaily pak asi nejlepší ucelená informace je zde na webu.

Stavba

Zatímco Andrejka začla stavět své Machichaco klasicky (žebra a plaňkování, jelikož sem ji to tak přichystal :-) já sem chtěl zkusit trup laminátový a veden stavebními postupy "Z loděnic" na mimisailu a věren své dlouholeté leteckomodelářské praxi jsem zvolil cestu stavby trupu ze dvou polovin se žebry z lehké topolovky prolepené polystyrénem. 

Kromě této anomálie jsem víceméně všechny technologie a postupy vyčenichal na těchto stránkách, takže by to bylo zbytečné zabírání kyberprostoru opakováním téhož. Za zmínku stojí snad jen to, že všechny přístupy do podpalubí jsou řešeny pouze přes relativně malé palubní nástavby, které jsou na místě přidržovány magnety. Za to jsem na Těrlické plachtě dostal od některých účastníku přezdívku „gynekolog-amatér“. To sebou neslo i různá úskalí (myslím ty prostupy, a ne přezdívka), jako například, že napínání smyček nebylo možné řešit šrouby, tak jsou kladky přichyceny na vytisknuté vroubkované základně, aby bylo možné vše nastavovat jen "zhora". 
 

Díky malé zkušenosti jsem na maketových detailech strávil násobně víc času, než by bylo třeba. Takovou lanovou podložku pod kladky, jsem "zauzloval" po dvouhodinovém trápení, pro případné zájemce doporučuji provázek lehce prolakovat třeba řídkým zaponovým lakem. 
 

Lehce šmatlající vyplétané kormidelní kolo se mi z naprosto zborcené verze přes něco velmi těžce šmatlajícího povedlo taky až na sedmý pokus. Nejdřív jsem zkoušel vyplétat drátem, a ty pokusy jsem ani nezapočítal, ale nakonec je použit silonový vlasec, napatlaný barvou. Inspiraci k výrobě jsem čerpal v článku v Modeláři, kde Antonín Alfery popisoval výrobu vyplétaných kol pro makety letadel z 1. světové války.
 

Na vodu byl můj Shamrock III spuštěn měsíc před Těrlickou plachtou 2020, ale dodnes by se dalo říct, že je stále ve fázi seřizování a zkoušení. Došlo i na šáhnutí do trupu - kvůli balastu. Když se loni na Buňkově rozfoukalo, loď se na zaďák podivně giglala ze strany na stranu a na bočák si občas lehla na vodu. Tenkrát mi Michal s Pepou poradili snížit těžiště. Kýl byl sice protáhnut o  50% ale snažil sem se jeho průřez zachovat maketový, takže olovo v něm dosahovalo výšky 158 mm!!!, Tak jsem ho vykuchal, zvětšil objem spodní části kýlu a maximální výška je teď necelých 70mm odspodu. To snížilo těžiště lodi a zlepšilo jízdní vlastnosti. A teď přes zimu dostal Shamrock ještě nové plachty z padákoviny, a to je zas úspora hmotnosti nad těžištěm o cca 200g. Možná by se řeklo, že dvě deka u 12-ti kilové lodi je nic, ale pokud je to na tak velké páce, myslím že to pújde poznat. Pořád se také učím nastavení plachet, při jakém větru je vhodné zredukovat plachty odstraněním vrcholovky a létavky. Nově se mi snad podaří i předělat a připravit lanoví tak, aby šlo zmenšit plochu hlavní plachty cca o třetinu.

Rosťa Dyba