Jak se v Pirně jezdilo

V Pirně jsem si opět po nějaké době užil pocit návštěvníka - čumila na závodech, který nemá jiné starosti, než sledovat co se děje a cvakat fotoaparátem. Proto tato reportáž bude možná méně zasvěcená a vypovídající, než kdyby ji psal někdo z přímých účastníků mistrovství a snad někdo z repre tento článek doplní i o svůj pohled.

Mistrovství probíhalo na přírodním koupališti Regler Bad okraji města a využilo zázemí místního kempu. Prostředí bylo hezké, u vstupu byl prostor pořadatelů, stan pro hodnocení modelů, další stan pro posezení závodníků, asi dva modelářské obchody a samozřejmě různá občerstvení. Závody probíhaly na třech stanovištích, kdy trojka připadla plachetnicím. Část koupaliště byla normálně přístupná, a vstup na závody byl zcela zdarma. Prostory kolem startovišť byly ohrazeny a vstupy byl hlídány pořadateli, kteří bedlivě kontrolovali visačky účastníků. Voda vyhrazená plachetnicím byla poměrně malá a tak kurs byl perfektně přehledný.

Ve čtvrtek 6. srpna, kdy jsem Mistrovství navštívil probíhaly závěrečné jízdy všech tří skupin . Hned u vchodu jsem se potkal s Torstenem a  první, co jsem od něj slyšel, byla věta:  Duchcov je  stokrát více mistrovství než tady... No, ale pak už to šlo ráz naráz, přivítat se se všemi, podat si ruce, prohodit pár vět a vzhůru na startoviště 3.

 

 

Tam už probíhaly jízdy NSS-A juniorů (12 lodí). Podle očekávání přehlídka ladných tvarů rychlých závodních jachet ze stavebnic, některé i bez jakýchkoli detailů na palubě. Údajně doloženo i fotografií pro stavební hodnocení (že by photoshop a šikovná ruka při úpravě obrázku?). Trend rychle postavit, osadit rádiem a hurá k vodě vyhovuje dnešní uspěchané době. Bohužel se úroveň přibližuje "modelům" kategorie Ready to sail tedy vybal z krabice zapni a polož na vodu. A to už začíná být na pováženou. Nutno zase na druhou stranu uznat, že juniorů se sjelo docela dost a pohled na pestrobarevné lodě s potištěnými plachtami lahodil oku. Snad z této flotily čas vykrystalizuje modeláře, kteří dají stavbě dalších modelů i potřebný čas.

 

 

Další na řadě byly NSS-B (15+2 lodí), kde seniory doplnili dva junioři. V této kategorii se již objevily i některé zajímavé lodě mimo ty, které známe například z Duchcova. Velmi zajímavá byla loď Juanita, která jezdila pod ruskou vlajkou ve dvou provedeních - jedna za juniory, druhá za seniory. Další zajímavost byl Atlantis s pozměněnou takeláží a taky s pozměněným výtlakem. To dokonce vedlo k protestu, protože závodník udával stejnou LWL při výtlaku o tři! kilogramy více. Osobně se mi tato varianta oplachtění nelíbila, a takovou variantu jsem v reálu ani neviděl.

 

 

Staronová byla i Safari Christiana Buergera, která byla postavena zcela znovu. Michal Daranovski s Polska přijel s rychlíkem Scharenkreuzer s typicky zahnutým horním ráhnem. Proporce oplachtění nebyly tak vyvážené, jak jsou na skutečných scharenkreuzerech a Franta mi potvrdil, že to je již druhá varianta oplachtění, protože ta první údajně nejezdila vůbec. V poli se objevil i Lulworth, poněkud menší, než jej staví Štefan. Další loď, která mne naopak překvapila svou jízdou byl C-čkově postavený Johann Moritz - klasická holandská jachta. Mnozí si ji pamatujeme již z MS v Borovanech, kdy jízdy byly katastrofou a hraničily s riskováním ztráty modelu. Já jsem měl štěstí, že ta jízda, kterou jsem viděl byla obdařena správnou silou větru, kdy Johann kroužil za mohutného potlesku a hurónského řevu německých kolegů při míjení každé bóje.

 

 

Poslední plachetní disciplína byly jízdy NSS-A seniorů (17 lodí). Poměr stavebnic a modelů stavěných přímo podle plánu byl tak 50 / 50. Na vodu se vrátila Sýkorka s novou takeláží, Zátopek z Duchcova (poněkud vzhledově vylepšený) získal sesterskou Smiley, kormidlovanou Torstenovou ženou, krásně jezdil i Milanův Endeavour. 

 

 

Pak už prostor závodiště patřil závodníkům F6 - tedy skupinovým manévrům. Co mne zaujalo nejvíce, byl D-Day - tedy invaze spojenců do Normandie francouzského družstva. Operace se účastnilo celkem deset lodí, dva pozemní bunkry a hotel na pobřeží, který podle plánu shořel. Celá akce byla bohatá na situace a zejména na pyrotechnické efekty, kterých jsme si jako diváci opravdu užili.

 

 

Shrnutí na závěr - jak už se objevilo v úvodu, kolem plachetnic nebylo vše optimální. Došlo k problémům s krystaly (rušení pravděpodobně vzalo Vráťovi první místo), časový rozvrh se několikrát měnil a závodníci k němu neměli přístup, chyby v hodnocení, již zmíněný problém s koeficientem.
Další, co mne nemile překvapilo byly velké změny v soupisce přihlášených lodí. To je asi věc závodníků, pravda, ale oficiální soupis zúčastněných lodí a závodníků dodnes není k dispozici. Vrcholem špatného přístupu organizátorů je zcela nekompletní výsledková listina, ze které nelze prakticky nic vyčíst.- ani jména lodí , měřítka koeficient, hodnocení - prostě nic. Listina je vyvěšena na stránkách mistrovství a ještě dnes v ní lze nalézt v kategorii NSS-D  ako jediného účastníka Jacka Biedu reprezentujícího Českou republiku. To opravdu znevažuje ostatní výsledky. Snad se výsledkové listiny ještě změní, podívejte se na oficiální stránky MS.

Ale aby nebylo vše černé, prostředí, účast a zejména počet plachetnic musely každého diváka potěšit a určitě nepovažuji ten čtvrtek, který jsem v Pirně strávil, za ztracený. Fotky, které si zde můžete prohlídnout jsou z fotoaparátu VIP-PRESS tandemu Jakubík & Kreisel, později přibude ještě i krátké video zachycující atmosféru této vrcholné akce NS - Naviga.

Jirka