Úvod > Modely > Z loděnic > Dorian III.

Dorian III.

07.08. 2008 | Z loděnic Vložil(a): Jirka

ZL_005_001B

Možná jste zaznamenali v osobních galeriích několik snímků dalšího Doriana, kterého staví Milan (shodou okolností Dvořák – stejně jako Dorianův legitimní táta – konstruktér). Slovo dalo slovo – tedy pár e-mailů a Milan se nechal přesvědčit k napsání svých postřehů a komentářů ke stavbě. Je na začátku a tak mu držme palce.
Jirka

Dorian Gray

Úvod aneb co předcházelo stavbě

Plachetnice mě zajímaly už od malička. Vždy se mi líbila jejich majestátnost a způsob jakým se pohybují po vodě. Proto jsem začal stavět jejich modely. Vždy ale jen plastikové kity. Bavilo mě to, ale moc se mi nelíbilo, že po dokončení se z takového modelu stal akorát tak lapač prachu a krom pěkného pohledu s ním nic nebylo. Proto jsem se později pokusil některé nezdařilé a nedokončené modely přestavět na plovoucí.O výsledcích těchto pokusů bych se radši moc nerozepisoval…J

Později jsem hlavně kvůli škole, která mi zabírala čím dál víc času, modelářskou činnost více méně přerušil. Po dokončení školy, kdy jsem už nemusel po večerech vysedávat nad učením jsem se začal porozhlížet, co bych mohl začít stavět. Byl jsem už rozhodnutý, že spáchám něco, s čím by se dalo vyjet na vodu a že to musí mít i nějakou plachtu. Zatím jsem ale neměl moc jasnou představu co přesně stavět a hlavně jak do toho.

K Dorianovi jsem se dostal vlastně náhodou, když jsem si v RC-revue (9/2006) přečetl článek o tom, že Borek Dvořák a Bernhard Reimann vydali jakousi publikaci o stavbě modelů plachetnic. Součástí nabídky byl i plánek na lodivodský kutr. Rozhod jsem se, že se bude ubírat touto cestou. A protože jsem byl po celý rok hodný, objevil jsem knihu i plánek pod stromečkem… J

Zmíněná knížka je pro mě dobrý rádce i když s mojí němčinou to není nijak valný a tak studuju hlavně obrázky… Plánky se mi taky docela líbí, hlavně jejich rozsáhlost. Je na nich zobrazeno snad téměř vše potřebné ke stavbě. Spolu s plánkem jsem dostal i stavební návod plus ofocený seriál Borka Dvořáka z RC revue o stavbě historických plachetnic- to mě příjemně překvapilo.

Doteď si pamatuju, když jsem si poprvé prohlížel plánky. Při pohledu na změť čar, linek a křivek mě hlavou probleskla myšlenka: Tak tohle asi nebude žádná prdel... Nicméně po přečtení návodu a studiu plánků mé nejasnosti více méně zmizely a já byl celý žhavý pustit se co nejdřív do stavby…

Stavba kostry

Protože jsem doma neměl ani prkénko, začal jsem nejdřív shánět materiál. Jako první se mi povedlo sehnat překližku tl. cca 4 mm na žebra a outor. (třívrstvá, borovicová). Dále na kýl a vazy prkno tl. 14 mm a na zesílení vazů nějaké lišty tl. 4.mm.

Protože jsem neměl se stavbou podobného modelu žádné zkušenosti, rozhodl jsem se držet co nejvíce návodu pana Dvořáka. Ofotil jsem si žebra, nalepil na překližku a pak jsem strávil několik večerů jejich vyřezáváním lupínkovou pilou a pilováním.

Po vyřezání žeber a outoru jsem chtěl slepit kýl a vazy v jakousi páteř modelu - na kopii výkresu jak se psalo v návodu. Mám doma jen malou kopírku a já chtěl bokorys lodi v celku a ne poskládaný z více kusů (z důvodu větší přesnosti), zajel jsem do copy-centra, kde mi ofotili celý bokorys. Na něm jsem poté slepil celou páteř lodi poskládanou z několika různě tvarovaných segmentů. Po slepení a následné kontrole vzniklé páteře přiložením na originální výkres jsem s hrůzou zjistil, že se páteř v délce rozchází o více než 3 mm!!! V návodu se psalo, že odchylka může být max 1 mm. Co s tím_ Páteř jsem musel rozebrat (srdce mi přitom krvácelo) a nakonec slepit na originálním výkresu přikrytém igelitem. Lepil jsem nějakým Super vteřiňákem Bison v podobě gelu, který vyplnil drobné nepřesnosti ve spárách. Po ztuhnutí superlepu jsem si hned na výkrese obkreslil zářezy pro žebra a osu kormidla.Pak jsem vyřezal do páteře lodi zářezy a jednotlivá žebra postupně pasoval. Taky jsem vyvrtal otvor pro hřídel kormidla. Při této pracovní operaci se mi povedlo ulomit zadní vaz a tak jsem jej po přilepení pojistil dvěma vruty.
Poté jsem si poměrně dlouho drbal hlavu, jak slepit celou kostru aby byla rovně a pravoúhle. Asi půl roku jsem celou kostru jen nasucho skládal a zase rozkládal.V tomto mezidobí jsem ještě přilepil k vazům zesílení pro přilepení planěk. Zesílení na zádi bylo v pohodě - bylo docela rovné, ale na přídi bylo ohnuté do oblouku. V návodu se psalo, že toto zesílení je nejlepší vyrobit z ohýbané lišty, případně z překližky. Já jsem toto zesílení udělal z masivu, ale neohýbal jsem ho. Prostě jsem pospojoval několik mírně zaoblených kousků latí. Doufám, že na to nedojedu… Taky jsem nahrubo zprznil mrtvý kýl.

Nakonec jsem se rozhodl slepit kostru kýlem dolů jak radil návod. Po vyřezání drážky pro pomocnou lištu 4x8 mm (i když v plánku je 5x10) v horní části každého žebra, jsem začal lepit kostru dohromady. Tato pracovní operace mi zabrala celou věčnost, protože jsem vždy zalepil jen jedno nebo dvě žebra. Ty jsem pečlivě vyrovnal pomocí úhelníku a čekal, až lepidlo zaschne, abych si s nějakým žebrem nehnul. Žebra jsem do kýlu lepil disperzním lepidlem Soudal 64 A. Outor jsem ale pro sichr zalepil epoxidovým lepidlem. Mezi žebry 7-11 je vedle outoru jakési zesílení. V plánku je vyznačeno v řezu bez udání materiálu a na všech těchto žebrech jsou v plánku větší výřezy. V návodu jsem o tomto zesílení nenašel ani slovo. Tuším ale, že to jsou nějaké výztuhy kvůli upínačkám stěžně. Nevěděl jsem, ale z jakého materiálu je zhotovit. Vyrobil jsem je tedy z balzy a doufám, že to bude držet laminát… (Poznámka pokud je to špatně dejte mi prosím někdo vědět dřív než položím palubu, abych to opravil. Nebojte se, žádný spěch. Při rychlosti mé stavby na to máte minimálně půl roku…).

Mrtvý kýl (nebo též ploutev)

Ten jsem zhotovil dle plánku z prkna tl.14 mm na kterém je nahoře přilepen hranolek 20x 14 mm. Toto je PEVNOSTNÍ spoj takže jsem lepil epoxidem a spoj jsem pojistil několika vruty (7 ks). Stejným způsobem hodlám později připevnit ploutev k trupu lodi. Hruškovitý tvar ploutve jsem navrstvil z balzy a pak přímočarou (kmitavou) pilkou vyřízl tu její část, která přijde do sádry na zhotovení formy balastu. Tuto odříznutou část jsem poté dvěma vruty přidělal zpět k ploutvi, aby tvarově navazovala. Nejdřív jsem ale musel dolepit to, co zmizelo pod zuby pilky. Nato jsem začal vyřezávat, vyhoblovávat, vypilovávat a tvarovat požadovaný tvar. Šlo to špatně a nějak se mi nedařilo dodržet správný tvar, o souměrnosti nemluvě. Takže jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím znova. Ořezal jsem navrstvenou balzu až na základové prkénko a zhotovil si na něm z překližky tl. 2 mm několik pomocných žeber k dodržení správného tvaru ploutve. Prostor mezi žebry teď vyplňuju balzou a nakonec chci celou ploutev ještě potáhnout dýhou abachi.