Jolie Brise - zimní tuning

V narychlo dokončeném stavu Jolie Brise absolvovala loňskou závodní sezónu. Účelem bylo zjistit chování lodi za různých podmínek a odladění dětských nemocí. Prostě více jsem již nestihl... Poslední okamžiky před Kristýnou 2012, s vědomím, že loď musím dát do provozu, způsobily, že jsem z té práce ani neměl radost.
Zcela jiná situace nastala letos, z kraje roku, kdy jsem se pustil do dodělávání. Některé díly jsem si připravoval již během roku do krabičky a nyní přišla chvíle na jejich umístění. Když jsem si ale přistavil loď na pracovní stůl, tak sem viděl, že to nepůjde zase až tak snadně. Šrámy od lodí soupeřů a opotřebování vodou a sluncem bylo značné. Proto jsem z lodě odstrojil co šlo a pustil se do nátěrů.

 

 

Nejdříve jsem po roce konečně natřel palubu zespoda pomocí štětce zároháku a zrcátka. Dostal jsem se skoro všude. Pak následovala obnova laku obšívky. Nejvíce práce dala paluba. Původní lak silně ztmavnul a tak musel dolů. Broušení muselo být jemné, abych se nedostal pod tenkou vrstvu laminátu. Po dokonalém vybroušení jsem položil dvě vrstvy epoxidového laku. Nechal jsem jej řádně vyzrát a pak jej zmatnil. Podobný postup použil Juro Karolus na své jachtě. Já jsem jen použil jiný lak a nematnil jsem tisícovkou pod vodou, ale umělou rohoží, podobnou kuchyňské drátěnce. Výsledek však předčil mé očekávání!

 

 

Konečně tedy mohlo dojít k montování drobných dílů. Doplnil jsem rumpál o ozubená kola a brzdu, na zadní lavici jsem upevnil tlumič rázů, zbytek kladek a vlajku. V zadní části také přibyla opěra ráhna.

 

 

Kajuty jsem okoval mosazí a vyrobil kryt kompasu. Brlení jsem doplnil o sloupky zábradlí z nerezu. V přední části jsem vyrobil nový čelen s kováním a napínáky, na kloun zavěsil kotvu. Dlouho jsem se nemohl vyrovnat s tím, že budu kotvu při jízdě ráchat ve vodě, jak je to na originále při příbřežní plavbě, až jsem narazil na obrázek, kde je kotva zavěšena nad hladinou.

 

 

Vodní stěh je z řetězu. Mosazný lesklý řetízek se totiž náhodou zachytil o magnet. Netrvalo dlouho a na vyleštěné mosazi si pochutnávala kyselina. Po jejím působení vznikl krásný ocelový řetěz i s nádechem patiny.

 

Pod čelen jsem zavěsil síť. Uplést tuto síť byla pro mě nejhorší práce na celé lodi. Byly chvíle, kdy jsem propadal zoufalství...

 

 

Další práce pokračují v takeláži. Na pravé straně přibyl provazový žebřík k salingu a na něm radar a antény. Pokračuje okování stěžně mosazí, okování ráhna a gafle ocelí s povrchem žárového zinku, výměna kladek a šeklů, doplnění kladkostrojů, pozičních světel a hlavně výměna všech plachet.

Letos totiž pojedeme v červené.

S pozdravem AHOJ
Pepa.