pátek 29. březen 2024 RSS Mapa stránek Přihlásit se Registrace
Úvod > Setkání > Kristýna > Kristýna 2017

Kristýna 2017

15.05. 2017 | Kristýna Vložil(a): Jirka
Kristýna 2017  000.jpg
Kristýna 2017 000.jpg
Letošní jaro nás udržovalo v napětí až do chvíle, kdy jsme vybaveni teplým oblečením dorazili všichni na Kristýnu u Hrádku nad Nisou. Dalo by se říct, že ani potom jsme si nebyli jisti, kterou kartu počasí na nás vytáhne. S odstupem několika dnů mohu říct, že to vlastně docela šlo. Odjel se kompletní program a nedělní regata se jela ve velmi svižném tempu na čtyři okruhy kolem majáku v rekordním počtu 29 modelů. Ale to předbíhám…
 
Čtvrtek jsme věnovali přípravě na celou soutěž. A to nejenom my z jabloneckého ADMIRALU, ale postupně, jak přijížděli jednotliví závodníci, i s jejich pomocí. Postupem let se věci a vybavení nutné pro zdárný průběh soutěže rozrůstá. Od loňského roku je například o trať víc a letos jsme doplnili i startovací plato i pro tuto druhou trať. Kotvili jsme meteostanici, rozmísťovali bóje a samozřejmě sestavovali i tradiční maják pro nedělní regatu. Ani se to nezdá, ale letos plnil tuto úlohu již poosmé. Vše bylo prokládáno i vítáním a potřásáním rukou tak, jak jsme se po letošní dlouhé zimě zase viděli. Ano, i nějaký ten rum se vypil... obětavě se těchto vítacích ceremoniálů ujal Kuba.
 
 

První den soutěží

Páteční ráno bylo mokré a deštivé. Nepříliš optimistická předpověď počasí se plnila. Slavnostní zahájení se však nakonec tradičně konalo na břehu. Bylo nás tam požehnaně, však letošní přihlášky do soutěže dosáhly na rekordní počet padesát modelů z pěti zemí. Silná byla jako každý rok ruská skupina - dvanáct účastníků, z toho pět seniorů, polská vlajka byla zastoupena sedmi účastníky, dva kamarádi přijeli z Německa, jeden statečný ze Slovenska (snad příští rok více) a samozřejmě domácí dorovnali na finální počet čtyřiceti šesti modelů v pěti kategoriích.
 
Oficiální uvítání všech provedl Marian Taborek, jehož polština je dobře fungujícím spojovacím můstkem pro Rusy, Čechy, Slováky, samozřejmě Poláky a Němcům jsem se snažil alespoň trochu tlumočit svou angličtinou. Vodu pro letošní sezónu nám odemkl krajský radní pan Petr Tulpa a celé klání zahájil úderem lodního zvonu místostarosta Hrádku nad Nisou pan Pavel Farský.
 
 
 
Vlastně celá soutěž byla zahájena neoficiálně již v osm ráno hodnocením modelů NSS-A a NSS-A jun, které startovaly jako první již v poledne spolu s NSS-C. Zajímavé je, že letos nejsilnější kategorií byla NSS-B - asi poprvé v historii. První jízdy na dvou tratích se odjely za slabého větru, který vystřídal hodinový déšť. Ten sice ustal, ale vystřídalo jej bezvětří… To je noční můra pořadatelů soutěží plachetnic “déšť a bezvětří”... a tak se za malého až žádného větru se odjel páteční program.
 

Sobota

Sobota nezačala o mnoho lépe a přesunutá jízda NSS-B od devíti ráno byla nakonec zrušena, protože žádný model ve flautě nedojel první okruh v limitu 25 minut. Tím ale skončila nepřízeň počasí a znovu se potvrdilo, že jízdy mohou začínat nejdřív po desáté. Mezi mraky začalo vykukovat sluníčko a na tvářích soutěžících vyloudilo úsměvy. A také rozhýbalo vzduch, samozřejmě.
 

Nové modely

Vlastně jsem ještě nenapsal nic o nových modelech. Byly. Milan Kroupa se pochlubil svou novou jachtou, škunerem Eleonora. Ten se skvěle zapojil do rozjížděk a zejména za lehkých větrů ukazoval své kvality. Samozřejmě, byly to vlastně panenské plavby a poté, co se vše technické odchytá a kapitán na břehu se s lodí sžije, bude o jeden výkonný model více.
Další novinkou byla jachta Machichaco z pardubických loděnic. Ten, kdo namítne, že loď pod jménem Lenka má již několik sezón za sebou, by se měl objednat k očnímu lékaři. Na lodi totiž kromě nového (správného) jména na zádi přibylo neuvěřitelně mnoho detailů ve špičkové kvalitě. Bohužel, jak si povzdechl Pepa Mrákota, pár metrů od břehu už nejsou vidět. Lodi však vynesly 92,67 bodů, tedy pouze jeden bod pod Michalovou Mariquitou. Té možná doplnění maličkostí nejenom na palubě, včetně houslových kladek, zachránily pozici nejlépe bodově hodnoceného modelu. 
Loď Machichaco měla ještě jednu podstatnou změnu, viditelnou ze břehu i na velkou vzdálenost, nové plachty. Po červených se oděla do bílých plachet. Jenomže každá taková změna potřebuje zažít. Kapitánka Lenka si na nové plachty docela stěžovala. Uvidíme, jak se s touto změnou vyrovná a zda to nebylo způsobeno pouze slabším větrem v prvních jízdách.
 
 

Dvojčata

Mezi novinky lze zahrnout i polskou Vamarii Vojciecha Huka, která zahajuje defilé dvojčat. Oproti Vráťově 1:16,5  je to přesná patnáctina (1:15). To lodi přidalo deset centimetrů na vodorysce, čtvrt metru plachet a přes pět kilo na výtlaku. Bylo zajímavé sledovat, jak si obě lodě vedou a výsledky nejsou příliš jednoznačné (viz výsledková listina).
Další dvojčata jsou stabilní modely týmu Basin, tedy lodě Team News Corp. Mezi sourozenci to po celý víkend pořádně jiskřilo (ještě že nerozumíme všechna ta ruská slova) a nutno říct, že Raisa má lehčí ruku a je šikovnější.
V NSS-B se nám nově zdvojila loď Viola (PL) a také jen nepřítomnost Zdendy Kopeckého neudělala z populárního Doriana Graye trojčata. Runa IV nakonec kroužila jen jedna, ta polská, protože Tonda Kincl se rozhodl od dalších bojů upustit - po neshodě s rozhodčím. Myslím, že to není řešení a mrzelo mne to.
V NSS-C vládnou latiny, pryč je doba příčných plachet. I tady se zdvojila Merci a Sharpy, typ otevřené lodě s dlouhou kačenou, která se na Kristýně objevuje již poněkolikáté. Nakonec jezdila jen Merci Marka Staly, který ji zřejmě pro přípravu na MS v Ornetě dal přednost před Stormy Weather. Ta se na vodu dostala jen v nedělní regatě.
V NSS-D, které se mimochodem rozrostlo o maketově kvalitní modely z Ruska, se účastnila poslední dvojička, trimaran Trika 540. Ty naštěstí pro rozhodčí rozlišila velikost a různá barva plachet. V ostatních výše uvedených případech dvojčat už to rozhodčí neměli tak jednoduché.
 
 
 
Sobotní poledne bylo zpestřeno ukázkou tankové bitvy a také předvedení minimodelu Manfreda Fahnicha ze Zwickau. Model váží necelý kilogram a vedl si na vodě velmi zdatně. Dalším Manfredovým modelem je Duhnen, který nám také předvedl na vodě (mimo soutěž). Vše perfektně zpracováno do sebemenších detailů jako například nýtování lodního vědra v měřítku 1:35 (odhaduji). Jsem rád, že se Manfred zase vrátil mezi nás, po velkých zdravotních problémech a slíbil, že příští rok, pokud to jen trochu půjde, bude zase závodit.
 
 
V sobotním odpoledni se za sílícího větru podařilo odjet celý plánovaný program sobotních jízd. To se podařilo díky zajímavému “triku” Michala Daranovského, který po dohodě s hlavním rozhodčím již před jízdou NSS-B stanovil počet kol jízdy na dvě. Po dojetí dvou kol všemi modely se jela další jízda a znovu na předem stanovená dvě kola. Tím se podařilo urychlit průběh jízd (dvě jízdy za něco více než hodinu). Možná inspirace i pro podobnou situaci v budoucnu a v časové tísni.
 

Neděle, den poslední

Neděle patří na Kristýně tradiční regatě. Počasí se trochu zase pokazilo, nepršelo, ochladilo se a foukal docela silný vítr. Bohužel ruská skupina nějak nezachytila operativní změnu v časovém plánu vyhlášenou oficiálně v sobotním odpoledni. Nebylo potřeba využít rezervního časového prostoru, když se podařilo odjezdit program v sobotu. Tak jsme na ně museli čekat. Chyba byla na naší pořadatelské straně, ale snad to všichni čekající nakonec rozdýchali. Šlo o dvacet minut… a ty navíc mohli příjemně prožít na vodě ve svižném tempu. V tomtéž tempu se nesla i celá regata, která překonala dva rekordy. První byl počet modelů - regaty se účastnilo 29 modelů. Druhým rekordem byl počet minutí majáku nebo, chcete li počet kol. Ještě nikdy se regata, alespoň pokud si dobře pamatuji, nejela na čtyři kola.
 
 
Regata odjeta, technický tým balí všechno zázemí, soutěžící připravují lodě na cestu domů, pořadatelé tisknou diplomy k regatě, vše se chystá k závěrečnému aktu celého dlouhého víkendu. Na Kristýně je to již poosmé, na první pohled vždy stejné ale přesto vždy jiné. Kdo vyhrál? Lze říci, že se stupně vítězů pestře zaplnily různými národnostmi i konkrétními jmény. A tak to má být. Úroveň se vyrovnává a to je na celém setkání to potěšující - alespoň pro mne. O to více, že se soutěžilo již o desátý Evropský pohár… a to je krásné výročí hodné důstojného oslavení. Poháry vítězům předal za za Liberecký kraj pan Petr Tulpa, který nad akcí oficiálně převzal záštitu, jednotlivé ceny, skleněné plakety a medaile předával starosta Hrádku nad Nisou pan Josef Horinka. Konkrétní výsledky jsou v přiložených souborech.
 
 
Na závěr bylo řečeno mnoho krásných slov o prožitých dnech Kristýny 2017, mnoho díků účastníkům, rozhodčím a všem, kteří se akce účastnili a nebo pro ni něco udělali. A je to tak, opravdu každý svou účastí pomohl naplnit víkend s  RC modely historických plachetnic. Za mne velké díky všem a příště již podeváté zjara na Kristýně.
 
Jirka Kreisel
 
Text (c) Jirka Kreisel
Fota (c) Pepa Mrákota, Martina Šenekelová a Jiří Kreisel
 
Na stránkách RCPL je zveřejněn článek o Kristýně z pera Michala Daranovského.
 
 

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Další články v rubrice

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Log
Článků: 310
Akcí: 16
Uživatelů: 116
Lodí v registru: 3
Vyrobilo: CLIQUO & Binteractive © 2024 minisail.cz