Kristýna 2013

 

 

Velké přípravy

V tomto roce Kristýna připadla na první květnový víkend, který se dal propojit se středečním státním svátkem a tak pro mnohé bylo setkání příjemně dlouhé - od středy do neděle. Bylo tak hodně času na probrání všeho, co se v letošní dlouhé zimě stalo. Vše potřebné na soutěž bylo hotovo už ve středu a tak během odpoledne již první lodě mohly v mírném větru odzkoušet postavenou trať a pro většinu to bylo letos poprvé na vodě. Následující den přijížděli zbylí účastníci, probíhala registrace a příprava modelů pro závod, opět s možností vše po dlouhé zimě vyzkoušet. Zbyl čas i na poznávání okolí, které je velmi zajímavé - vždyť do Německa či Polska je to opravdu blízko. Po oba dva dny bylo příjemné slunečné počasí.

 

Pátek

Páteční ráno, chvíle slavnostního zahájení soutěží, bylo podmračené a deštivé. Vše tedy probíhalo pod střechou, včetně dopoledního hodnocení stavby modelů. Když však startovaly jízdy NSS-A, tedy lodí s bermudským oplachtěním, bylo již po dešti a tak se celý páteční program stihl odjet tak, jak byl plánován. Samozřejmě muselo dojít k tradičnímu odemčení vody pro soutěžní sezónu. Tohoto úkolu se ujal Jarda Pešek, který byl současně nekompromisním hlavním rozhodčím jízd pro NSS-A. Pro NSS-B a NSS-C se role hlavního rozhodčího jízd zhostil Saša Bogdanov.

 

 

Kristýna 2013 sice nebyla tak bohatá na nové modely, jako ta loňská, ale přesto je co pochválit. Na vodu se vrátila po roční přestávce Solvay Maid Pepy Slížka, vylepšená, resp. vyladěná v jízdních vlastnostech tak, aby mohla konkurovat zejména ruským maketám à la Yamaha. To se potvrdilo zejména v nedělní regatě, ve slabém větru. Zmíněné ruské lodě nedoznaly žádných změn oproti loňsku. Zřejmě to je taktika, že není co vylepšovat, či hledat jinou předlohu a stavět novou loď, pokud dosahuji výsledků. Nové lodě přijely na Kristýnu z Polska – a to hned dvě v NSS-A a jedna v NSS-B. Svého Atlantise, dokončil Přemek Mudra, který v loňském roce teprve nasával informace jak co na modelu dořešit.Marcela Uherková, pod přísným dohledem Franty Chmelky zajížděla Triggera II – nový model postavený na laminátovém trupu z původního kopyta.

 

 

Pokud se týká NSS-B, určitě hodně očekávaná byla Jolie Brise Pepy Mrákoty. Přesto, že spousta doplněných detailů byla postupně zveřejněna v detailních obrázcích na stránkách minisail.cz, realita precizního zpracování detailů předčila očekávání. Zimní přestávkalodi po maketové stránce prospěla.  Loď byla zcela odstrojena, přepracovány nátěry včetně paluby, poté byla znovu zkompletována a navíc byly doplněny i další spousty detailů podle dostupné obrazové dokumentace z internetu.

 

 

Kategorie NSS-C byla obsazena třemi modely. Ellen a Sweden Yacht jsou známé z předchozích let. Třetí lodí byla polská galeona Wodnik Karla Egrta. Tento model se soutěže zúčastnil bohužel bez svého tvůrce, dík ochotě paní Egrtové a jednoho z jejich synů model na soutěž dovézt alespoň ukázat po Karlově nečekaném odchodu do modelářského nebe.

 

 

 

Sobota

Tento den je tradičně divácky nejzajímavější – je celý vyplněn jízdami, na vodě se stále něco děje. Letošní „obědová pauza“ byla vyplněna jízdou krásně postaveného parníčku Smuggler Michala Šenekela. Spousta dokonalých detailů, bezchybně fungující oscilační parní stroj a celkové provedení modelu jsou velmi dobrou vizitkou Michalovy šikovnosti. Michal se svou paní Martinou navíc byli členy týmu pořadatelů, ochotně přikládající ruce k dílu.

 

V sobotu nás bohužel trochu pozlobilo počasí, kdy odpolední přeháňka pozdržela start jedné z jízd. Nicméně na vrtošivost letošního jara to ještě nebylo až tak hrozné, opět se splnil celý časový plán, i když jedna z jízd byla zrušena kvůli slabému větru a byla později opakována.

 

Neděle

Putovní regata kolem majáku v severním cípu jezera byla v tomto ročníku soutěže náročná pro slabý vítr. Ten je vždy nekompromisní k závodníkům – jakákoli chyba či špatné rozhodnutí při volbě trasy plavby je potrestáno ztrátou šance na umístění na čelních pozicích. V poli 31 lodí, které se regaty Modrá stuha zúčastnily, bylo také možno vysledovat větší efektivitu bermudského oplachtění (NSS-A), kdy tyto modely obsadily prvních 19 míst a až teprve na 20. místě byla Jolie Brise s gaflovým oplachtěním (NSS-B).

 

 

Závěrečné vyhodnocení soutěžního klání a předávání hodnotných a pěkných cen proběhlo v salónku restaurace, která nám je vždy tradičním zázemím a loděnicí pro uskladnění modelů. Letos byla pro účastníky doplněna ještě jedna cena navíc, putovní pohár za nejlépe maketově zpracovaný model. Cena byla nazvána jménem Karla Egrta, skvělého a precizního modeláře. Ne náhodou byl jeho Wodnik účastníky v anketě vyhlášen nejkrásnější lodí setkání. Prvním držitelem této nové ceny, za porotou nejvýše hodnocený model po stránce stavební, se stal Pepa Mrákota s kutrem Jolie Brise.

 

 

Závěrem bych za pořadatele rád poděkoval všem – porotcům za jejich mnohdy nelehkou práci, hostům a sponzorům za podporu akce, všem členům pořadatelského týmu a samozřejmě všem účastníkům, bez kterých by nebylo proč tuto akci pořádat. 


Jirka

foto: Mrákotovi, Bambinot a já...