Úvod > Setkání > Z akcí > Jezdili jsme na Šibeňáku

Jezdili jsme na Šibeňáku

23.06. 2008 | Z akcí Vložil(a): Jirka

KR_007_017.jpg

Během prodlouženého víkendu od 20. do 22. června se v autokempu v Jinonicích konal třetí a čtvrtý závod seriálu MiČR modelů NS včetně NSS. Celá akce vznikla tak trochu díky tvrdohlavosti Zdeňka Tomáška, který se rozhodl vzít pod křídla akci o kterou při návrhu termínů akcí (loni na Křetince) nikdo neměl zájem. Zdeněk situaci vyřešil spoluprací KloM Admiral a KLoM Česílko z Jičína a ruku k dílu – tedy na klávesnici počítače přiložil i Karel Filip. Jen díky tomu všemu tato akce vůbec proběhla!

Počasí akci přálo – možná až příliš. Bylo teplo a slunečno a to do kempu přilákalo spousty karavanů a tak nebylo možno jízdy NSS uspořádat v rámci kempu. Byly tedy přesunuty na rybník Šibeňák. To, že bude kemp plný, bylo avizováno správou kempu dopředu a předběžné přihlášky F2 a F4 kategorií dávaly jízdám NSS časově málo prostoru. Další hledisko je samozřejmě otázka krystalů… a to vše vedlo organizátory k přesunu našich plachetnic mimo kemp. Pravdou je že toto nepopulární rozhodnutí bylo nutno učinit předem a nakonec by se při dobré vůli všech plachetnice na Jinonický rybník vešly, ale rozhodování je výsada pořadatele (a také odpovědnost).

Rybník Šibeňák je na okraji Jičína a je to chovný rybník obývaný labutí rodinkou, několika kachnami a snad tisíci kaprů. Někdy bylo málem potřeba rozhrnout ryby, aby mohly lodě na vodu. Labutí rodinka se naštěstí nechala přemluvit a po dobu jízd vyklidila pole, ale jejich syčení při přiblížení k molu nebylo příjemné. Navíc po prvním dni u piva bylo probráno několik způsobů, jak dospělý labuťák dokáže zabojovat v ohrožení.

Bohužel v jedné třetině šířky rybníka vede tlustá plastová hadice a to zúžilo možný prostor pro trať a vyhnalo ji blízko k levému břehu, kde stromy a keře hodně rozbíjely vítr. Vítr akci celkem přál – nejsilnější vítr byl v pátek, ale i po ostatní dny šlo jezdit. Pravda, u levého břehu bylo někdy nutno na zadní vítr křižovat proti větru (účastníci vědí, co tím myslím) ale i to přispělo k napínavosti závodu. Sestava lodí s gaflovým oplachtěním, které se účastnily, se rozrostla o pinky Dove. Karel Šimůnek si tak prošel křtem prvního závodu, kdy poznal co to je stoupat na bóji, vyhýbat se ostatním lodím, jet s větrem v zádech a kroužit vypočítaný – určený počet kol. Myslím, že byl spokojen (a to mi i potvrdil) a jeho pinky se ukázala jako velmi jezdivá loď s velkým potenciálem výkonu – ovšem až po různých úpravách. Tak, jak je u nás obvyklé, se nikdo netajil svými připomínkami a k vlastnostem a provedení lodě. Na místě se povedlo přitížit záď provizorně umístěnou zátěží a změnit uchycení otěže na ráhně vratiplachty pro dosažení správné výchylky v poměru k ostatním plachtám. Další úpravy, jako změna profilu kormidla z maketového „fošnového“ tvaru na příznivější profil s menší turbulencí stejně jako nová sada plachet počkají až do loděnice. I tak úpravy a postupné sžívání s lodí průběžně vylepšovalo časy jednotlivých kol. Mezi B-čka se vrátila i loď Britannia, která při rozumné síle větru docela pěkně jezdila. Bohužel to byly asi její poslední jízdy a její kapitán Jarda Pešek už teď vybírá loď příští s rozumnou velikostí.Ostatní účastníky gaflové třídy netřeba představovat – snad jen velmi zajímavá byla nová sada plachet na lodi Dorian Gray Jardy Zemana v odstínu Antik. Materiálově a hlavně barevně sedí k těmto classic ships. Výborně, jak jinak, jezdil Atlantis, který i za slabého větru dokázal vychytat a zužitkovat každý závan. Opět se v tomto směru přetřásala otázka – je to B nebo A? Možná by si to zasloužilo samostatnou diskusi.

Mezi bermudským oplachtěním (NSS-A) se začal rýsovat nový favorit – Sea Wind Karla Zapletala, který se s lodí začal sžívat a hlavně využívat jízdních kvalit profi-stavebnice. Pro tuto kategorii by bylo jistě přínosem více lodí, stavěných podle plánu. Například „cigánka“ Gipsy Moth, vybavená oproti Duchcovu konečně i navijákem, se také chovala skvěle a Štefan Ábel s ní byl velmi spokojen. Má pro ni připravené nové plachty a tak se necháme překvapit.Jely se standardní tři jízdy na závod – tedy celkem šest jízd v pátek a sobotu odpoledne, v neděli se jela ještě závěrečná regata. Počet lodí (12 – 13) umožnil jízdy společné a přes to, že bylo na bójích někdy docela plno, nedošlo k vážnější kolizi. Nedělní regata byla navíc zpestřena průjezdem parního vlaku a následným zásahem hasičů na hořící mezi u tratě. Nakonec tedy všechny jízdy (i ta parní) dopadly dobře.

Nejenom závody živ jest člověk a tak se každý večer a dopoledne debatovalo nad plány co a jak dále, kdo co chystá a také se lákaly nové oběti tohoto koníčku. Doufejme, že v rozhozených sítích nakonec přeci jen někdo uvízne a naše řady se rozrostou o další krásné lodě.

Co napsat závěrem - myslím, že i přes nepříjemné přejíždění k vodě se celý víkend vydařil, zajezdili jsme si, probrali spousty nových i starých myšlenek a tak je celkový dojem z akce příznivý (alespoň pro mne). Jen jsem moc nestíhal fotit a do galerie jsem mnohé foto dal jen díky hodné fotografce, která mi pomohla. Pokud se chcete podělit o své snímky, uvítám to.

Díky samozřejmě patří organizátorům, bez kterých by to nebylo a i když by to každý viděl trochu jinak zorganizované, tak jsme si to užili...

Jirka