Úvod > Setkání > Z akcí > Duchcov - září 2009

Duchcov - září 2009

09.09. 2009 | Z akcí Vložil(a): Jirka

KR_022_001B

Nastupující podzim poznamenal závěr seriálu MiČR 2009ve dnech 5.-6. září 2009 v Duchcově na rybníku Barbora, pořádaný KLM 134 „Royal Dux“. Dovolte mi napsat pár dojmů z této povedené soutěže, pár pohledů z hráze obsazené plachetnicemi.

Pro minisail.cz Miloš Jakubík a Franta Chmelka

Toto byla velmi očekávaná akce, neboť soutěže v Duchcově provází pověst vynikající organizace a rybník Barboru pověst velmi dobré vody. Jako nováček jsem byl proto velmi zvědav a mohu říci, že mnohé z pověstí se plně potvrdily. Přestože jsme dorazili za nepříjemného deště, všichni se srdečně vítali a nikdo v tom nepříjemnu nelitoval účasti. První pověst o pečlivých organizátorech se potvrdila při prezentaci. Ten, kdo neměl průkazku s vylepenou známkou, měl smůlu. Nepomohly výmluvy, žerty ani záruky ostatních. Nešťastník byl zkasírován s přirážkou. Jediná smutná byla Marcela Uherková, po cestě se jí na lodi uklepalo cosi v hloubi pod palubou. Bohužel to nešlo na místě opravit.

Soutěž organizoval Jiří Vlach a v pozadí se pohyboval nestor klubu, Vašek Vrba. Nešlo poznat, kdo má na tom větší zásluhu, ale celá organizace fungovala nenápadně ale účelně. Nikde jsme nezaznamenali jediný problém. Po slavnostním zahájení jsme se s plachetnicemi přesunuli na hráz k výpusti, kde organizátoři připravili stánek a molo. Ohradili prostor a operativně zajistili možnost parkování podél vody. Jako rozhodčí se objevil osvědčený Petr Lukeš a šéfoval Zdeněk Tomášek. Přes pošmourné počasí panoval klid a pohoda.

Někteří jsme ustrojili lodě, někteří je rovnou vyndali z aut a šlo se na vodu. Vlny byly malé, trať dokonale přehledná, podél vody široký, bezpečný asfaltový chodník. Osobně jsem se s nikým nesrazil, nic nerozšlápl. Na jednom konci trasy, u pravé bóje pořadatelé dokonce napnuli síť, která odchytávala závodníky příliš zaujaté řízením svého plavidla. Vítr byl ostrý, což některým dělalo starost, některým radost. Chvílemi foukalo opravdu hodně a první to odskákal Milan Kroupa s Endeavourem. Náraz větru mu prudce přehodil hlavní plachtu, pod palubou praskla spojka a byl konec. Milan zahudroval a začal skládat Atlantise, taková záloha je opravdu dobrá věc. Pro druhé kolo zůstaly lodě na vodě, Milan přihodil Atlantise a jelo se dál. Třetí kolo jsme zvládli pod dozorem místní labutí rodinky už za lepšího počasí v sobotu odpoledne. Výsledky jsme se dozvěděli druhý den, ale můžu něco prozradit už na tomto místě - pořadí NSS-A: Jakubík/Atlantis, Chmelka/Trigger, Zapletal/Sea Wind, NSS-B: Emler/Thalassa, Kroupa/Atlantis, Šimůnek/Dove. Obzvláště Karel Šimůnek, obtěžkán svou novou a tentokrát fungující vysílačkou měl velkou radost z oznámení „Karle, jsi v cíli!“

Technokrati nechť odstavec přeskočí. Zde bych si dovolil vsunout malou zcela osobní odbočku, malou bajku s poučením: Nepleťte si písmenka „p“ a „b“. Já jsem ve volných chvilkách fotil a došly mi baterky. Dal jsem náhradní s vědomím, že je musím večer na pokoji nabít. Milan ukládal Atlantise a taky mumlal něco o tom, že musí večer nabít. Na radu Františka jsme pak vyhledali opravdu dobrou restauraci jménem Valdštejn. Šli jsme se tedy najíst a napít. Sice společensky přijatelně ale přeci trochu napití jsme na nabití zcela zapomněli. Došlo nám to v okamžiku, kdy mi v důležité chvíli vypověděl foťák a Milanovi při regatě zůstal Atlantis kroužit uprostřed rybníka. Příště tedy pozor, neplést si ošidná písmenka „p“ a „b“!

Podle programu se měla v neděli dojíždět ještě nějaká soutěž na F-kové trati a v 13:00 mělo být vyhlášení. Proto jsme se usnesli, že si dopoledne zpestříme malou regatou. Zde se projevila pružnost pořadatelů. Nejenže nám regatu dopřáli ale i postavili zázemí, počkali na nás s vyhlášením posunutým na 10:30, připravili poháry s označením závodu a diplomy. Za krásného slunečného, větrného, téměř podzimního dopoledne jsme zajeli takto: Jakubík/Atlantis, Uherková/Trigger, Zapletal/Sea Wind. Pozorní si povšimli jména naší závodnice Marcelky. V sobotu jen fandila, ale v neděli se nechala přemluvit a ujala se lodi zapůjčené Františkem Chmelkou. Jistě si spravila náladu pěknou jízdou.

Celkově vše proběhlo hladce, nikdo se neutopil ani nevykoupal. Lodě však dostaly dost zabrat. Atlantis dostal ránu a zničil kus zábradlí, Endeavour pocuchal strojovnu, Pen Duick utrhl kosatku a několik dalších šrámů způsobil silný vítr. I ten Sea Wind, jakoby opřený o strom, je ve skutečnosti přivázán kapesníkem za stěžeň. Karel Zapletal ho nechtěl honit po trávě. Vítr byl prostě ukázkový. Někteří podezřívali organizátory z pronájmu větráků na kopci pro zajištění adrenalinových zážitků majitelů plachetnic.

K předávání cen došlo za krásného slunečného počasí. Pořadatelé rozdali medaile za poslední ze závodů seriálu MiČR a celý stůl pěkných pohárů za konečné umístění v 16. seriálu Mistrovství ČR v kategorii NS. Plachetničkáři si rozebrali mistrovské poháry takto: NSS-A: Miloš Jakubík/Atlantis, Karel Zapletal/Sea Wind, František Chmelka/Trigger a NSS-B: Milan Kroupa/Atlantis, Vratislav Emler/Thalassa, Josef Slížek/Adix. V tu chvíli byly celkové výsledky umístěny na internetu. Mám nejasný pocit, že na Mistrovství světa bylo vše trochu jinak.

Následovalo už jen poděkování pořadatelů nám a náš potlesk pro pořadatele. Společné foto, několikrát kdosi sháněl „sýr“, potřepali jsme si rukama a jeli domů. Tak pěkný závod a kvalitní pořadatelství nám mohou závidět i za hranicemi, třeba až v Pirně. Určitě se do Duchcova na Barboru rádi vrátíme.

Miloš Kuba Jakubík