Za okny se sype bílý sníh (alespoň u nás v Jablonci) a v mé redakční schránce info@minisail.cz pomalu přibývají obrázky od Vás, kteří zimní čas trávíte v dílně u nového modelu. Jsem rád, že mi obrázky a komentáře k nim posíláte a děkuji za ně. Hned u prvních „elektronických zpráv z loděnic“ ve mě uzrála myšlenka – podělit se o tyto zprávy a obrázky s vámi, návštěvníky a čtenáři těchto stránek. Myslím, že to je přesně to, k čemu tyto stránky slouží, tedy propojení nás všech, sdílení radosti ze stavby modelu, ať z čistého stolu nebo stavebnice. Mne navíc tyto obrázky motivují k tomu, abych i já v dnešní uspěchané době našel chvíli pro svou budoucí loď. A pokud to na vás zafunguje stejně, je to přesně to, co mne vedlo k práci na tomto článku.

Těším se na další pokračování, na další zprávy od vás, a pokud o nějaké další nové lodi nevím, je čas to napravit. Stačí pár fotek, několik řádků a v příštím pokračování tohoto článku i vy můžete pootevřít vrata do své „Zimní loděnice“ Pokračování chystám na leden 2009.

Hezky to napsal Pepa Mrákota: Rychlost stavby je úměrná krátkostí zimy a nutností využít zápal, než vyprchá. Ze zkušenosti vím, že co neslepím do vánoc, se pak těžko dohání… Pepa je navíc pátý z pilných stavitelů - jeho loď SPRAY 2 je již o notný kus dále a vy se můžete těšit na její nádherně zpracovanou palubu v podrobném fotoseriálu.

 

Škuner Sylph & Karel Šimůnek

Plán na tento škuner pochází opět z fantastické knihy Howarda Irvinga Chapelleho „The American fishing schooners“, kde jsou zachyceny její žebrorysky. Loď je datována k roku 1865 a jedná se o tzv. „beam trawler“, tedy loď určená k vlečení rybářských sítí. Karel si tuto loď vybral snad ještě v době, kdy teprve dokončoval Pinky Dove. Ta má ale před sebou ještě několik sezón na vodě ,protože na stavbě Sylph chce Karel využít všech svých maketářských zkušeností z předchozích lodí. Tuto loď  tedy nečekejte na vodě hned zjara.

 

Zatím je hotov laminátový trup vyrobený , jak jinak, na kopyto ze sololitu a polystyrenu – tedy na těchto stránkách popsanou technologií. Trup je již vytmelen, opatřen odtokovými otvory v bortu. Je zalepeno pouzdro kormidelního hřídele. Kormidlo je také hotovo, klempířskou technologií, spájeno z mosazného plechu. V trupu jsou zalepeny platformy pro vnitřní tahové mechanismy a také vzniká pomalu i paluba, vše z umakartu.

 

 

 

Škuner Brilliant & Jarda Zeman

   

Protože s  Dorianem  již jezdím dost dlouho, rozhodl jsem se postavit něco nového, nejlépe dvojstěžník. Tím nastal problém, co by to mělo být za loď. Nakonec jsem si vybral škuner  BRILLIANT od konstruktéra Olina Stephense (S&S) z roku 1930. Tato loď se zúčastnila závodů o  Americký pohár  a několikrát přeplula Atlantik v dobrém čase. Ve druhé světové válce sloužila u pobřežní stráže  Coast guard jako hlídka proti německým ponorkám. I nyní je ještě provozována po dvou rekonstrukcích (1945 a 2007) v americkém Mystic Seaport Museu pro výletní plavby. V této části své kariéry (od roku 1953) Brilliant uplul vzdálenost rovnou pětinásobnému obeplutí zeměkoule. Více o lodi lze nalézt nastránkách muzea Mystic Seaport . Po zkušenostech s Dorianem jsem zvolil opět klasickou dřevěnou stavbu s obšívkou z mahagonu. Měl by to být zase "nábytek" jak říkal Zdenda Horský, prostě dřevo je moje krevní skupina a já si to neodpustím. Nyní je sice skutečná loď podle fotografií nejspíš asi přelaminovaná, ale podle původních fotografií ze stavby trupu byla dřevěná, podle precizního plaňkování.

 

 

Ke stavbě modelu: Zvolil jsem měřítko 1:15.  Nebude to tedy opět žádný drobeček. Kýl jsem vyřezal ruční lupenkovou pilkou ze sedmivrstvé 10mm vodovzdorné překližky a žebra ze  6mm vodovzdorné překližky. Byl jsem totiž v zaměstnání náhodou při tom, když přišly nějaké součástky v obalech z tohoto materiálu. Gabonová povrchová vrstva napovídala, že by překližka mohla být vodovzdorná a také ano! Ani několikaměsíční máčení v sudě jí nevadilo, tak jsem si pohlídal, aby obaly neskončily na haldě. A nyní podle hesla, že se všechno někdy hodí, mám z čeho dělat. Ruční lupenkovou pilkou vyřezávám proto, že to jde sice pomaleji, ale po vyříznutí již nic nemusím brousit. To já nerad, při strojním řezání bývá vždy potřeba nějaké ty otřepy začistit, které po německých  pilkách na kov a ručním řezání nejsou. A ještě si vyříznu koncová žebra se sklonem, jaký potřebuji, aby se obšívka lepila na celou plochu.

 

 

 

Pro řezání nosníků z prkénka 2mm na šířku 6-8mm používám samodělanou stolní pilku z elektrického mixeru s kotoučem o průměru 100mm. Motor má několik stupňů otáček, takže řez na nosnících je jako hoblovaný.Pro řezání planěk zužovaných na obou koncích se mi velmi osvědčil nástavec minipily Dremel, pro svůj velmi malý průměr kotouče. Nakreslil jsem si podle šablony zakřivení a nosník šel bez problémů uříznout. Jenom budu musit ještě vyřešit přídavný stolek, šířka drážky v odklápěcím krytu je dost veliká pro úzké plaňky. Plaňky jsem teď musel dost držet a šlo trošku o prstíky. V současné době je trup komplet oplaňkovaný, postupně jej zevnitř olaminovávám tak, jak to popsal Michal a potom mě bude čekat BROUŠENÍ a broušení....  Také nainstaluji veškerá mechanická zařízení - přístup do trupu je opět hanebný, tak to bude třeba  udělat před položením paluby. Protože nemám momentálně možnost soustružit tak se to asi protáhne. Pokládání paluby je pro mne hudba daleké budoucnosti, protože jako správný důchodce nemám čas. Anebo že by to byla lenost? 

Pen Duick & Karel Egrt 

Při každé návštěvě Minsail.cz mně stejně jako Šurdu provokovala svojí krásou plachetnice  Britania v záhlaví této stránky.  Protože jí má postavenou Jarda Pešek, tak při prvním setkáním s ním jsme se domluvili na spolupráci. Jarda postaví větší Britanii já škuner Lulworth. A protože mají  téměř stejné trupy, já zhotovím kopyto, potom formu a následně dva laminátové trupy. Tak se skoro stalo – trup byl hotov, ale bohužel při prvním laminování došlo vinou někoho jiného k jeho zničení.

 

 

Po tragikomickém konci kopyta jsem uvažoval o tom, co budu stavět. Co ale stavět nebudu, to jsem věděl zcela jistě.  Lulworth to už nebude!  Potom jsem požádal Fandu Chmelku o pomoc a ten mi nabídl plánek Pen Duick . Po zhlédnutí plánku jsem byl přímo nadšen.  Krásná loď s ještě krásnější historií. Obrázky skutečné lodě jsou na těchto stránkách ... a nejenom této lodě! Dá se sehnat i monografie , napsaná samotným E. Tabarlym. Je to cca 80 stránková kniha (francouzsky) s výkresy, bohatou fotodokumentací (cca $40).

 

 

Proto: měřítko 1:10,  délka trupu 1509mm. Klasická stavba, žebra z březové překližky tl. 4 mm, kýl z překližky 6 mm. Plaňky z balsy 4 mm, široké 5, 8 a10 mm, podle zaoblení trupu. Po spotřebování 6 tub Kanagomu a po 10 dnech lepení jsem  hlásil: fertig. Zanedlouho jsem si vzpomněl na slova kamaráda Štefana Ábela: sednu si a brůsím a brůsím. Totéž jsem musel udělat i já. Následovalo olaminování 100 gr tkaninou a polyesterem. Potom  tmelení polyesterovým tmelem a po dokonalém obrousení nástřik plničem. Ten bude zrát až do jara, kdy provedu konečný nástřik. V těžišti je zalepená mosazná trubka 10 x 8 mm. Do ní budu v budoucnu zasouvat pomocný kýl. Kormidlo má páteř ze 4 mm překližky. V přední části je výřez pro hřídel kormidla. Ten je ze 4 mm mosazného drátu. Dole je ohnutý do pravého  úhlu s přesahem asi 15 mm, aby se neprotáčel. Z obou stran je pak nalepena balsa tl. 5 mm. Vše jsem obrousil do profilu a stejně jako trup olaminoval. Do trupu prochází mosazným pouzdrem.

 

 

Potom jsem nalepil palubní nosníky. Na ně jsem přikolíkoval mahagonové  rámečky kolem nástaveb a budoucí King (Kaiser) plank. Vše se musí po vyjmutí a vrácení zpět dostat co nejpřesněji na svoje místo!  Palubky jsou z topolu, 3 x 7 mm. Na prkénka síly, která je shodná  s šířkou  palubek (7 mm) nalepím černou celulosu nebo papír (lepím zředěným Kanagomem) a nařežu 3 mm tlusté palubky. Pak nastává zkouška trpělivosti. Každou plaňku je nutno přiložit,  mikrotužkou omalovat, vypilovat zámek do King plank, čelo plaňky olepit černým papírem a opakovat a opakovat až je hotovo. Přátelům jsem to po 12 dnech (včetně 2 víkendů) dosti intenzivní práce radostně oznamoval.

 

 

Vamarie & Vráťa Emler

Posílám pár fotografií z loděnice… Vamarie je klasická stavba - plaňkovaný trup smrkovou lištou 2mm. Pak ohoblované hoblíčkem, lehce přebroušené a laminované z obou stran 100g/m2 a 285. Po laminaci vnějšku jsou přebytečná žebra vylámaná.

 

 

Na fotkách je po jedné vrstvě polytmelu. Bude jich ještě asi hodně…
Délka bude 136 cm, výška stěžně stejná, šířka přes "prsa" 30 cm. V kýlu bude ještě cca 8,5 kg olova, i když se špatně hledá…

 

 

 

Tak a to je pro tento článek vše, co jsem dostal k dnešnímu datu.
Jirka