Ze zimních loděnic III.

 

Pen Duick & Karel Egrt

Dotaz SMS zprávou od Jardy Peška zda platí návštěva u ing. Ovčičky, byla prvním krokem k výrobě plachet. Příjemně strávené odpoledne ve firmě zabývající se výrobou plachet, se znalým a ochotným majitelem firmy, uběhlo neuvěřitelně rychle. Domů jsme se vraceli se 2 druhy tkaniny a pásky samolepícího Dakronu.  Podle dříve zhotovených papírových šablon jsem skalpelem vyřízl tvar plachet. Střih jsem udělal podle návodu Borka Dvořáka. Jednotlivá pole jsou znázorněna lakovým fixem.  Plachty jsem olemoval pásky z Dakronu, stejně jako  rohové výztuhy. Mimo odtokovou hranu plachet jsem vše obšil pomocí entlovacího švu provázkem asi 2mm silným. Veškeré otvory jsem vyztužil dutými nýtky odpovídajících průměrů. Potom následovalo osazení trupu stěžněm a ráhny a pak jsem natáhl vanty. Pevnostní z ocelového lanka 0.6 mm a ostatní z provázků. Ty mi kdysi věnoval Peťo Mikulka. V Bratislavské Tesle je používali k ovládání stupnic radií. Plachty jsem na jednotlivá ráhna přišil chirurgickou nití. Usazování jednotlivých plachet byla velice příjemná práce, protože Pen Duick mi doslova rostl před očima. Další etapou stavby bude namontování navijáků a kormidelního serva.

 

 

Endeavour & Milan Kroupa

Možná diskuze na stránkách, kam že patří Atlantis, možná i chuť předvést svůj stavební um posunuly Milana k rozhodnutí pustit se do stavby této lodě. Základem je laminátový trup od Pepy Darvaše a na něm vzniká Endeavour tak, jak začínal – tedy před přestavbou. Endeavoury jsme viděli na našich vodách už dva, tento Milanův z Jablonce bude třetí a největší.

 

 

Brilliant & Jarda Zeman

Slavný (a dodnes funkční) škuner Brilliant z dílny S&S jsme v první reportáži opustili ve chvíli probíhajícího plaňkování trupu. Nyní trup již oplaňkován a vylaminován zevnitř. Také je vybroušen a krásně na něm vyniká struktura jednotlivých planěk z mahagonu. Je to, jak Jarda říká, pěkný kus nábytku.

 

 

Sylph & Karel Šimůnek

V další Jablonecké loděnici pokračují práce na škuneru Sylph. Karel vyřešil parádičky na přídi tak, aby nebyly příliš zranitelné. Pokud by byly zkonstruovány ze dřeva, pravděpodobně by to byl díl, který by trpěl při přepravě i při samotných zápoleních u bóje. Proto se rozhodl pro měď a ručně! vše vyřezal z měděného hranolu. Trup byl vykytován, přebroušen, osazeno je kormidlo. Nyní roste paluba – podklad je z umakartu, na který jsou lepeny jednotlivé plaňky paluby. Mezery mezi nimi jsou vynechány a budou zatmeleny černě obarvenou epoxidovou pryskyřicí – Karlova osvědčená technologie z jeho pinky Dove.

 

 

Spray & Pepa Mrákota

K tomu já, nemám co dodat, nechme mluvit přímo autora, který do jedné věty lakonicky shrne hodiny a hodiny trpělivé, přesné a promyšlené práce. Přiznám se, že na jaro se těším i kvůli jeho Spray.

Stavba pokračovala ukotvením úpon, jež v mém provedení procházejí z vnějšku skrz brlení a jsou zapřeny o úvazovou lavici. Nýtování je jen falešné,je pouze do úrovně laminátu.Veškeré smykové síly drží lepení epoxidem.Na kování z měděného plechu budou uchyceny polokladky. Kování vypilovávám z toho, co se sežene, každý má jiné možnosti.

 

Zadní část lodi zdobí funkční oblouk. Původně jsem si myslel, že se mi podaří napařit a ohnout jej z jednoho kusu dubové lišty, ale pokaždé mi na vnější straně popraskala. Už je to dost silné. Přešel jsem tedy na lamelování z jasanové dýhy. Na šabloně jsem slepil předehnuté díly dohromady a získal tak dva totožné oblouky, jež jsou propojeny středním dílem stejně jako je to na skutečné lodi. Opěrná konstrukce pro „vyčnívadlo“ bezanové plachty je slepena z dubu.

 

 

Hlavní stěžňový peň je vyhoblován z jednoho, pečlivě vybíraného hranolu smrku a vsazen do zalaminované trubky z nejsilnějšího dílu rybářského prutu. Spodní okruží je slepeno ze segmentů dubu a pak soustruženo.

 

 

Formu pro lití balastu jsem zhotovil ze dřeva. Překližka orámovaná tvrdým dřevem a zase uzavřená překližkou. Celé je to sešroubované vruty. Vnitřek jsem natřel vodním sklem a vypiloval drážky na odvod vzduchu. Vlastní manipulace s velkým množstvím roztaveného kovu je v amatérských podmínkách natolik nebezpečná , že si ji netroufám popisovat. Jelikož nepotřebuji ideální odlitek, tak jsem si mohl dovolit plnit formu na čtyřikrát. Odlitý balast jsem jen zlehka opracoval a zalepil epoxidem do dutiny v kýlu.

 

 

Vloni na podzim jsem z lískového ořešáku vystříhal "vlky", jednoleté pruty, dal je sušit do kouta dílny a nyní jsem z nich udělal všechny pohyblivé kulatiny. Je to nádherný materiál. Pružný, pevný, lehký a snadno opracovatelný. A hlavně, vypadá to jako opravdová kláda. Mírné zprohýbání nevadí, dá se snadno narovnat nad sálavým teplem.

 

 

Pilná spotřeba nanuků se vyplatila v příhodném materiálu na výrobu polotovarů kladek. Připravil jsem si je na tři velikosti. Nalepení příček, svrtání, skolíkování drátem, opracování vnějšku, vložení soustružené kladky a je to.

 

 

Pro využití co největší plochy plachet má čelen čnělku na vyvázání kosatky a k tomu také patřičná kování.

 

 

Kormidlo je vyhoblováno z překližky a olaminováno. Stejně jako na bednění jsou na něj nalepena prkna z jasnu a kování.Osa průměru 5 je vedena až nad palubu , kde je ovládána lanovím, jako u skutečné lodi.

 

 

Povrchová úprava zatím spočívá v napouštění bednění horkou fermeží v týdenních cyklech.

 

 

To je zatím asi vše, co mohu nabídnout k publikování.
Pepa

A to je taky vše, co se vešlo do tohoto třetího pokračování reportáží.
Jirka