Kopírovací soustruh

Jako základ celého zařízení jsem použil tři odřezky hliníkového profilu, vzájemně sešroubovaného do jednoho celku. Tyto profily mají jednu výraznou výhodu a to jsou podélné T drážky, do kterých se dají vložit matice nebo šrouby se šestihrannou hlavou. Těmi je přišroubována pomocí upínek šablona a opěrka obráběného materiálu.

Pohonnou jednotku tvoří elektromotor velikosti 500 z RC auta na napětí 7,2 V. Ten je doplněn regulací otáček z akuvrtačky a napájen z 15 V zdroje. Regulace otáček, ať už je na strojku nebo na zdroji, je výhodná a to z jednoho prostého důvodu. Při obrábění tenkých dlouhých částí se tyto části někdy rozvibrují a potom se tomuto jevu dá zabránit právě vhodným nastavením otáček. Na hřídel elektromotoru je naražen duralový unašeč materiálu. Tento unašeč má vybrání, do kterého vkládám plastové vložky dle obráběného materiálu. Vložka je proti protočení zajištěna červíky. Protože třeba příčky kormidelních kol mají výchozí materiál čtvercového průřezu, je vhodné, aby vložky měly čtvercové otvory. Tyto otvory prolisuji dříkem závitníku. Většinou je na konci čtyřhranu kužel, který se zbrousí do roviny a tím vznikne protlačovací nástroj. Mezi motor a unašeč je vložena plastová podložka, tvořící axiální ložisko. Hřídel elektromotoru je do unašeče naražena tak, aby magnetické pole neustále vtahovalo rotor dovnitř motoru, čímž je zajištěn stálý tlak na plastovou podložku (axiální ložisko). Tímto je vymezena vůle rotoru a hlavně nemůže dojít k poškození zadního ložiska motoru při obrábění.

Šablony zvětšené 5x proti výrobku zhotovuji z 3 mm tlustého plastu. Při tvorbě šablony se musí dát pozor, aby na obou stranách zůstal výrobek připojen ke zbytku materiálu a nůž jej neupíchnul. Šablona je podlepena opět plastem, aby kopírovací palec jezdil pouze po plastu a ne po loži. Kopírovací palec má průměr 1 mm. Při obrábění jedu několikrát palcem mimo konturu šablony a to proto, abych neubíral materiál najednou ale postupně. Směr ubírání materiálu je od opěrky k elektromotoru. Poslední třísku se snažím objet pomalým, plynulým pohybem. Na obrábění se mi nejvíce osvědčila dřeva jako lípa, topol a nejvíce olše. Bukové dřevo zůstávalo dost chlupaté. Předposlední činností je dokončení povrchu výrobku brusným rounem. Musí se postupovat opatrně, protože některá rouna mají dlouhá vlákna a ty se mohou namotat na výrobek a rozlámat jej. Je to ale určitě lepší než brusný papír. Nyní už jen oddělit výrobek od zbytku materiálu a začistit.