Úvod > Modely > Praxe > Jak si postavit model a stát se minisailistou?

Jak si postavit model a stát se minisailistou?

18.12. 2009 | Praxe Vložil(a): Jirka

PR_004_001B

Možná jsme doposud opomíjeli náhodné návštěvníky stránek, kterým se líbí obrázky modelů s napnutými plachtami, v náklonu se blížící k bóji nebo nádherně provedené detaily lodního vybavení na palubě. Pro ně naše zápisy z kroniky setkání jsou jen dalším zdrojem otázek: Jak začít? Pro jakou loď se rozhodnout? Kde vzít plán? Z čeho je to postaveno? Co se tam řídí? Kolik to tak stojí? Můžu se svou lodí někam přijet a zajezdit si po boku lodí z těchto stránek? Otázek je mnoho a vynasnažím se na ně odpovědět. Určitě ne zcela, ale nabízím každému zájemci prostor diskuse na těchto stránkách pro otázky, které jistě nezůstanou bez odpovědi.

Jak začít?

Už to, že jste se dočetli až sem je krok první. Teď je ale potřeba zvážit své časové možnosti. Tento koníček je, jako každý jiný, žrout času. Stavba modelu může zabrat od stovek hodin až po tisíc(e). Tady není možno být konkrétní, protože každý staví jinak rychle, je jinak šikovný a stavěný model je jednodušší nebo složitější. Pak je ještě potřeba připočíst několik letních víkendů v roce, strávených u vody na společných akcích, nějaká ta svá poježdění . Nezapomeňte při tomto zvažování do toho zahrnout svou rodinu, které tento čas vlastně musíte vzít. Nedělejte si iluze, že tento koníček osloví všechny kolem vás a budou nadšeni, že se zavíráte v dílně, nebo na víkend odjíždíte zase někam…

Pro jakou loď se rozhodnout?

To je krok druhý, ale ještě než půjdeme dál, máte opravdu jasno o čase, který chcete investovat do tohoto koníčku? A máte jasno, kde tento čas vzít? Pokud ano, jdeme dále – tedy na výběr lodě. Zatím se na našich vodách prohánějí výhradně plachetnice s tzv. předozadním oplachtěním – tedy plachty jsou v klidu v ose lodi. Pak, pokud jste viděli alespoň pár fotek našich modelů, tak jste si jistě všimli, že některé lodě mají jen trojúhelníkové plachty a jiné i lichoběžníkové (alespoň jednu). Podle toho se dělí na dvě třídy, skupiny, které se hodnotí samostatně. Proč, to nechme zatím stranou.

Ty lodě, které mají pouze trojúhelníkové plachty, tvoří třídu NSS-A a je to tzv. bermudské oplachtění. Toto oplachtění je v současné době v převaze u skutečných lodí, protože je jednoduší na ovládání a obecně i práci s ním. U modelů tato jednoduchost také částečně platí.Tři nejběžnější NSS-A jsou Sloop, Ketch a Yawl. Pod nákresy je 2x sloop a jeden yawl v reálu ... určitě poznáte.

Lodě, které mají alespoň jednu lichoběžníkovou plachtu, spadají do druhé třídy NSS-B a souhrnný název pro oplachtění je tzv. gaflové oplachtění. U skutečných lodí zažilo velký propad v popularitě ve dvacátých letech minulého století, kdy jej motory vytlačily z běžných pracovních a rybářských lodí, zatímco jachtaři více a více přecházeli na bermudské oplachtění. Nic ale netrvá věčně a gaflové oplachtění požívá triumfální návrat na restaurovaných lodích a také nově stavěných replikách. Na modelu je toto oplachtění složitější na výrobu protože sestává z více dílů. Pak existují ještě dvě další třídy C a D, ale ty určitě pro tento začátek vynecháme. Tytéž typy oplachtění, ale tentokrát v gaflové (NSS-B verzi).Níže jsou dva krásné modely s gaflovým oplachtěním, Cutter a Schooner, které se prohání po hladině.

Další, nad čím je v této chvíli potřeba uvažovat je velikost modelu. Dva parametry jsou podstatné – celková délka lodě a výtlak, tedy váha modelu. Délka vás limituje při přepravě a uskladnění modelu. Dvoumetrový model sice může být ozdoba obýváku, ale nemusí každý sdílet tento váš názor. Výtlak modelu je zase limitující pro manipulaci s ním. Myslete na svá záda a představte si dvacetikilovou zátěž, kterou pokládáte a hlavně zvedáte z vodní hladiny.Na druhou stranu malé modely, řekněme pod metr délky, mají více jízdních problémů. Jejich menší výtlak a tedy menší setrvačnost, menší výška oplachtění a tím méně větru, menší výška paluby nad hladinou a tím více zalévaná paluba vodou - to vše jsou negativa pro jízdu ve zhoršených podmínkách (na obě strany - při silném i slabém větru). Snažím se vás sice nabádat k většímu modelu, ale základní myšlenka NSS je tzv. koeficient, který vedle sebe nechává jezdit modely různých měřítek a tedy i různých délek a výsledky více nebo méně narovná.

Když si v myšlenkách pohráváte s gaflem nebo bermudou a představujete si jak bude loď – model velká, kolik ponese plachet, jak se bude asi chovat…, tak vám může pomoci kalkulátor minisail , kdy můžete pohrávat s měřítkem podle libosti a vybrat si rozměrové optimum pro vaše možnosti. Toto je to nejlepší období, protože, jak říkám, můžete každý týden stavět jinou loď, přemýšlet, uvažovat, snít. Užijte si tohoto času, protože jakmile se jednou rozhodnete pro svou novou loď, do modelu začnete dávat čas a peníze, a model se začne rodit, pak už na nějaké rošády nebude čas.

Kde vzít plán?

Trochu jsme přeskočili výběr modelu konkrétně… a už sháníme plán. Ono to ale souvisí s předchozí kapitolou o rozhodnutí se pro konkrétní loď a měřítko. Pokud jsme si užili onoho sladkého období hledání vhodné lodi podle pár fotek a nákresů, je čas na shánění plánu. Trochu to zkomplikuji – shánět plán doporučím jen těm z vás, kteří už nějaký ten model postavili.

Pokud jste ale úplní začátečníci a jste dostatečně šikovní, vyberte si stavebnici. Na trhu jich sice není mnoho, ale dá se vybrat. Stavebnice vám zkrátí čas v dílně, ušetří starosti se sháněním materiálů a taky nabídne řešení konstrukčních detailů, se kterými by jste se jinak museli potýkat. Hlavní výhodou stavebnice je fakt, že se dá celkem rychle postavit a hurá k vodě na první jízdu. To odpovídá dnešní uspěchané době, ale hlavně dá prostor pro rozhodnutí, zda je tento koníček to pravé ořechové. A druhý model už pak může být postaven jinak.

Na trhu jsou k mání stavebnice jak NSS-A (Seawind, Yamaha, Atlantis, Libera Ocean, Stormy Weather, Dorade, Rubin, Smaragd), tak i NSS-B ( Valdivia, Colin Archer). Je pravda, a na to buďte připraveni, že se na stavebnice pohlíží trochu s despektem. Důvodem je to, že stavebnice (zejména NSS-A) jsou navrženy tak, aby skvěle jezdily a většinou příliš nectí předlohu (pokud ji vůbec mají). Jezdivost je dána absencí detailů, které maketově postavený model zatěžují a i komplikují jízdu s ním. Na druhou stranu i stavebnici lze postavit pěknou (nové české slovo "vymazlenou" se hodí).

Pokud stavebnice ale není to, co vás láká, je na řadě otázka z úvodu této kapitoly - kde vzít plán? Nejprve bych plány bych rozdělil do dvou kategorií - plány skutečných lodí a plány modelářské. Těch prvních je k dispozici opravdu spousta, bohužel jsou ale vždy spíše informativní. Jedná se o ilustrativní plány z různých knih, které mají dát informaci o tom, jak loď vypadala, jak byla oplachtěna. Součástí nákresu jsou sice většinou i žebrorysky, ale málokdy je k dispozici rozumný pohled na palubu s rozmístěním nástaveb a podobně. Nicméně pokud je ona vybraná loď dostatečně slavná a pokud navíc ještě jezdí a účastní se regat, spousty obrazového materiálu lze získat i na internetu. Pak tato sada podkladů je dobrý základ pro stavbu modelu. Například tyto plány na Catboat Silent Maid by zcela postačovaly ...

Ta druhá varianta je sehnat plán, připravený přímo pro modeláře. Je třeba rozlišit, zda je plán nakreslen pro plovoucí - funkční model (to je ta lepší varianta) a model někdo spočítal, postavil, zajezdil ... Druhou možností je, že plán je kreslen pro stavbu neplovoucího modelu. Takový plán ale předpokládá na rozdíl od plánu funkčního modelu hodně přemýšlení a výpočtů. Jako zajímavou variantu modelářského plánu mohu doporučit koupi plánu Dorian Gray spolu s knihou RC Segelmodelle - vše (bohužel) v němčině u nakladatelství VTH. Dalšími zdroji podkladů mohou být francouzskýčasopis MRB, německý Modelwerft nebo polský časopis Modelarz.

Z čeho je to postaveno?

U stavebnic samozřejmě z toho, co bylo v krabici (výše zmíněná výhoda). Pokud ale stavíte podle plánu je možné zvolit klasickou dřevěnou stavbu trupu plaňkováním nebo laminátový trup (dnes není problém hotový trup i sehnat). Pak přichází na řadu různé modelářské i nemodelářské materiály, lišty, překližka, mosazný plech, provázky, tkanina na plachty, ... Tady se zarazím, protože šíře používaných materiálů závisí na možnostech a zkušenostech každého modeláře. Je to navíc velmi široké téma a je vhodné spíše k diskusi.

Co se tam řídí?

Samozřejmě kormidlo - tedy jeden kanál, jedno servo slouží pro řízení směru plavby. Další, co se ovládá jsou plachty. U jednoduchého modelu stačí druhý servopohon - buď naviják a nebo servo s pákou. Pokud se ale jedná o model s plachtou, kterou je potřeba přetahovat na jednu nebo druhou stranu stěžně, přibývá další servo.

A jak je to s motorem? Téměř každý, kdo začíná s plachetnicemi má otázky - co když přestane foukat, co když mne loď přestane poslouchat? Samozřejmě, stane se, že vítr zeslábne a pomocný pohon by se hodil, ale opravdu nepamatuji situaci, že by se nedalo s lodí kvůli bezvětří dojet ke břehu. Ono totiž úplné bezvětří snad ani neexistuje a vždy se objeví nějaký závan, který loď rozpohybuje. Navíc při závodech plachetnic je jakýkoli pomocný pohon zakázán (řeší se sejmutím lodního šroubu). Pokud tedy předloha má pomocný pohon, je to na vás, zda se s ním budete zabývat. Připojuji, že stojící lodní šroub brzdí jak velkou loď, tak i její model.

Pro zasmání - setkal jsem se i s názorem jednoho diváka, že se ty plachetnice pohybují jen pomoci motoru s lodním šroubem a plachty jsou jen "na ozdobu".

Kolik to tak stojí?

Hodně času ... a ten je dnes drahý. Ale vážně: Stavebnice nejsou příliš levnou záležitostí a záleží pro jakou se rozhodnete a za jaké peníze se vám ji podaří sehnat. Můžete uvažovat částku tak od čtyř, pěti tisíc výše a mužete se s cenou stavebnice dostat i přes dvacet tisíc. U klasické stavby materiálové náklady nejsou až tak velké, záleží jakých materiálů použijete. Pokud využijete domácích zdrojů můžete se dostat i pod spodní hranici částky za stavebnici. Společnou částí modelu ať už ze stavebnice nepo volné stavby je elektronika - servopohony, napájecí zdroj, RC přijímač a pokud začínáte samozřejmě i RC vysílač. Tady plácnu částku do deseti tisíc Kč.

Můžu se svou lodí někam přijet a zajezdit si po boku lodí z těchto stránek?

Určitě, na každé setkání je vhodné přijet a to i bez lodě. Nikde jinde se vám totiž nepodaří získat tolik informací na jednom místě.

V současné době se pořádají dva typy akcí - volná setkání (Dářko, Protivanov, Zamykání) a jednotlivé soutěže seriálu Mistrovství ČR NS a NSS. Ty první jsou zcela volné a je jenom nutno se nahlásit pořadateli (aby počítal s další lodí). Je pak nutné se řídit jeho pokyny, nahlásit kmitočty atd. Určitě nemusíte přemýšlet, zda zrovna vaše loď "může" na vodu s ostatními, jestli má splněné parametry podle F-NSS a podobně.

Jednotlivé seriálové soutěže - tady už to tak volné není. Loď musí splňovat pravidla pro tuto modelářskou kategorii. Parametry jsou zanesenydo "technického průkazu lodě". Součástí výpočtu výsledného času je i bodové hodnocení modelu a to se většinou provádí na prvních dvou závodech. Tedy je problematické naskočit do seriálu "uprostřed" sezóny, ale není to nemožné. Kontaktujte mne, domluvíme se.

Jirka