Kristýna 2025 doplnění

Vzhledem k tomu, že jsem v loňském roce kontaktoval redaktora TV Nova Ivana Berku až při zahájení soutěže, což bylo pozdě a do TV jsme se dostali jen s vlastními, ne moc kvalitními video záznamy, letos jsem se připomínal už čtrnáct dní před akcí a to bylo zase brzo. Když jsem víkend před akcí postřehl, že nemá žádné reportáže ve zprávách TV Nova, tedy má asi volno, dával jsem šanci tomu, že další, náš víkend, má pracovní. Po připomínání se na začátku týdne, se nakonec v sobotu ráno ozval, že návrh na ranní poradě prošel a jestli skutečně akci máme. To jsem potvrdil a štáb vyrazil. Cestou k nám na hlavní pláži Kristýny odmítli pořadatele pochodu Lužické padesátky a šli cíleně za námi. Jak již psala Lenka, počasí moc nepřálo natočit zajímavější a dramatičtější záběry, ale i tak s námi strávili přes dvě hodiny a ve zprávách jsme zabrali nejdelší možný čas 1:40 min. Děkuji jak štábu TV Nova za tuto naši propagaci, tak všem účastníkům, kteří umožnili toto natáčení během závodních jízd. Včetně použití dronu a malé kamery na jedné ze závodících plachetnic. Tolik tedy intermezzo k TV.

V pátek okolo poledne, po bodování, od první jízdy poměrně dost foukalo podél břehu zleva od Lužických hor. Místy až k 6 m/s, to bylo vidět i na neklidném a rychlém pohybu plachetnic. Z pohledu větru a velikosti trati to mohly být ideální podmínky pro Tomáše, ale celou dobu první jízdy měla Amati tendenci zanořovat špičku modelu. Vypadalo to také, že má větší ponor. Po jízdě z plachetnice vylil poměrně dost vody, bylo to divné, ale myslel si, že se dostala přes příď a po palubě. Zkusil tedy zaklonit stěžeň (spíše prohnout) aby posunul těžiště plachet, to moc nepomohlo. Až po druhé jízdě zjistil, že má na jedné straně utržený kýl a při opakovaném prohýbání poryvy větru vzniklá mezera pumpuje dovnitř vodu. Třetí jízdu s tím dojezdil, v noci jsme to zkusili zalepit, ale zpevňující dubové lišty byly natolik mokré, že to úplně úspěšné nebylo. Nacucání dřeva se nakonec hodilo v pondělí, kdy šly lišty lépe rozštípat při úplném odstraňování a výměně za nové.

Během druhé jízdy mě napadlo udělat kontrolu hmotnosti plachetnic po jízdě. Zajel jsem si tedy pro váhu, bohužel zrovna v době, kdy se začala potápět plachetnice Petry Kotlárové. To mě sice zachránilo od koupání se v oblečení, ale Petru znervóznilo na celé odpoledne. Plachetnice se potopila přímo před stanem rozhodčích, asi 20 m od břehu, to mohlo mít šanci na záchranu před dopadem na úplné dno jezera.

Při kontrole plachetnic měla většina i po základním vylití vody o 100-200 g více než v technickém průkazu a přihlášce, jen Tomáš Jakeš a Jarda Pešek podle vážení před a po nabrali přes 2 kg vody. Když chystající se závodníci kategorie NSS-B postřehli, že se po jízdě váží, začali přemýšlet, jak jsou na tom oni, jestli mají v plachetnici všechno, co měli při vážení do techničáku a podobně. Ale ani mezi nimi nebyl nikdo, kdo by odjel jízdu s lehčím modelem.

Večer mě opět čekal rychlý přesun na společnou večeři s účastníky MiČR sekce C v Doksech. Odjížděl jsem se zpožděním, takže jsem se snažil přes Martina Tomáška si objednat jídlo na dálku, ale jak jsem po příjezdu zjistil i v půl osmé už bylo pozdě, kuchař už balil. K večeři mi nabídli arašídy a brambůrky. Takže mi zbylo jen posezení s modeláři, nakonec hlavně německými z Cuxhavenu, kterým se vzhledem k jazykové bariéře nikdo nevěnoval.

V sobotu se výrazně změnilo počasí, vítr se dopoledne změnil na mírný do 2 m/s až po žádný v odpoledních hodinách. Teplota také spadla o minimálně 5 stupňů. Dopoledne bylo zpestřeno natáčením TV, ale i tak jsme se drželi časového rozpisu až do druhé jízdy NSS-A, kterou jsme museli kvůli nedodržení časového limitu na první kolo zrušit. Vzhledem k tomu, že se blížil i déšť svezli jsme většinu modelů ke břehu člunem. Odpoledne pak bylo ve znamení nalézt okno s alespoň nějakým větrem a alespoň mírnějším deštěm pro odjetí dalších jízd, hlavně NSS-A, kteří měli jen jednu a Petra po opravě utopené plachetnice ani tu jednu. Snažil jsem se tedy udržet závodníky NSS-A u vody, i když to v NSS-B vypadalo na zrušení třetí jízdy, protože zájem jet měli jen dva polští závodníci, a to bylo dle pravidel málo. U NSS-A jsme nakonec dvě jízdy odjeli, i za cenu ukončení jízd až před sedmou hodinou večer. Na druhém startovišti, NSS-D a NSS-A junioři, jim Petr moc úlev nenechal a jezdili i za deště a přecházející přeháňky, kdy se v jedné jízdě výrazně měnily podmínky. Časově vyjádřeno až takovým rozdílem, že první kolo za 2,5 minuty, třetí za 35 minut.

Neděle vypadala už zase na rozumné, asi nejlepší podmínky, vítr celkem ustálený na 2-4 m/s od severu, od vody. Tomáš se s Amati, do které stále teklo, bál 1,5 h dlouhou regatu jet, potápěč, který v pátek vylovil plachetnici Petry v sobotu odjel do lázní a další dva byli ve stavu nemocných. Já jsem si tedy řekl, že pojedu místo něj s Lonou a on to odpíská za mě. Lonu jsem měl sebou hlavně kvůli bodování s ostatními a ušetření si práce v Bakově na první soutěži MiČR, nakonec zbytečně, protože většina plachetnic MiČR neměla body z Kristýny, takže se bodovaly všechny znova. Tím, že jsem s jízdou vůbec nepočítal, po zimě jsem ji vůbec nezapnul. Po položení do vody, jsem zjistil, že kormidelní servo funguje jen na jednu stranu, na druhou s dopomocí. Z toho jsem usoudil na špatné servo a plachetnici vyndal, bohužel než jsem na ni dosáhl udělala obrat a já šel až do pasu do vody. Až teprve doma, po vyndání a rozebrání serva, výměně přijímače a stále nenalezení chyby jsem zjistil, že důvodem byla asi slabá baterka, nebo vysílač, u kterého jsem měl už na MS problémy s pro mě nepotřebnými přepínači, dva z nich se teď úplně rozpadli (byť jsem s touto vysílačkou mezi Kristýnou a opravou vyhrál dvě soutěže s motorovými modely na Grádu). Takže trochu s lítostí, protože i pro mě ideální vítr a započítání koeficientu v regatě mohlo vést k dobrému výsledku, jsem Lonu vyndal. Ostatně bylo to na konečném pořadí vidět, v první pětce všechno plachetnice s malým koeficientem.

Na závěr už jen poděkování všem mi pomáhajícím na pořádání soutěže, i všem účastníkům a zapište si do kalendáře 8.-10.5.2026 - XVII. EP Kristýna.

Stanislav Jakeš

Text: Stanislav Jakeš
Foto: Petr Lukeš
Foto z Doks: Martin Tomášek