Relax na Břehu 2024

Ještě zmíním Zdendu, který vlastně před lety tradici setkání u rybníka Buňkov roku 2016 založil (můžete zavzpomínat v článku Buňkov 2016 zase na jedničku).  Navázal tak na setkání „U Kolína“, na písáku Sandberg, které roky pořádal Jarda. Protože nejsme parníkáři, kteří Vyžlovkou prohlašují každou vodu, kde se sejdou, tak se pro naše setkání později ujal název Relax na Břehu. No, a ještě k tomu Zdendovi… proslýchalo se, že staví novou loď poté, co jeho Dorian dosloužil. Na letošní Kristýnu se jen přijel podívat a o lodi mlžil. Takže má logická otázka byla: „Máš tady novou loď?“. Zdenda bez začervenání řekl: „Nemám, přijel jsem se jen podívat!“. No, samozřejmě, ukryta za Šurdovou zimní zahradou, stála novotou svítící loď Sitta. Zdenku, lhát se nemá!

Něco o lodi-předloze (z internetu): V polovině dvacátých let minulého století spatřila světlo světa loď Le Havre o s oplachtěním 12 m², navržená architektem Gastonem Grenierem, z iniciativy společnosti Société des Petites Régates du Havre, kterou v roce 1866 založil pan Lecomte a kterou tvořili milovníci jachtingu na malých otevřených lodích. V poválečných letech se vývoj a stavba tohoto typu lodí ustal. Půl století po spuštění poslední lodi tohoto typu na vodu jich přežil zub času jen tucet, a to ne vždy ve stavu způsobilém k plavbě. V roce 2007 byly překlesleny plány jachty "Solange", kterou navrhl Maurice Bertin v roce 1927, a tři další plány téhož architekta. Ty posloužily jako reference pro návrh nové generace. Konečně v září 2010 byla v Saint-Valéry-en-Caux spuštěna na vodu první z nové generace 12 m², pojmenováná "Sitta", která je směsicí tradice a moderny 21. století. Tato loď, těží z nejnovějších technologických vymožeností a je postavena metodou "strip planking". Linie trupu byly přepracovány z V profilu do U profilu, takže se zvýšila jeho stabilita a změn doznal i tvar kýlu. Plně však respektuje základní idey, technická třídová omezení a oplachtění svých předchůdců. Brzy následovaly další lodě a tak se tuto kategorii, spojenou s přístavem Le Havre, podařilo znovu vrátit na vodu. Snad se v budoucnu na stránkách minisail.cz objeví více obrázků ze stavby modelu. Protože to byla vlastně první plavba modelu na soutěži, došlo k vážení a také k ladění strojovny a plachet. Loď nakonec jezdila moc hezky a má jistě potenciál dobrých výsledků v budoucnu. Za mne mi u modelu chybí přiznaný kokpit, třeba i jen symbolicky ne ve své plné hloubce.

Sobotu jsem věnoval pořizování záběrů z paluby svého Colina Archera RS-01.  Doma jsem připravil držák pro outdorovou kameru ve vodotěsném pouzdru. Kamera má dvě možné polohy, snímání vpřed, přes příď anebo dozadu, přes záď modelu (nastavení je napevno, tedy není možno za jízdy jej měnit). Jako lepší se ukázala poloha první. Při první jízdě jsem dostal šťouch čelenem do těla kamery a tím se posunula nepatrně dopředu. Tak překážela ráhnu hlavní plachty, které naráželo do pouzdra kamery. Nakonec vždy přeběhlo, ale záběry moc použitelné nejsou. Druhá a třetí jízda už byla pro záběry z kamery lepší a tak snad se nějaké video objeví pod článkem. Zatím je ve střižně ;o).

Počasí po všechny dny bylo typicky letní, rádi jsme se schovávali do stínu stanu. Tam na nás útočily vosy, kterých je letos přes míru. Vítr byl slabý, někdy až vlastně nebyl a tak velké vysoké plachetnice měly dobré podmínky dominance. Pro všechny to bylo příjemné poježdění, snad i pro Irenu s Vláďou hezké pokoukání na pohyb na hladině. Plavci byli letos hodně odvážní a tak u levé bóje někdy nechávali velmi málo místa pro průjezd lodí. Nicméně s vlídnou domluvou a upozornění, že ty lodičky mají přes deset kilo, se nakonec vždy nějaký „průplav“ otevřel.

Večery jsme trávili v hezkých rozhovorech, probralo se ledacos a politickým řečem jsme se snažili vyhýbat. Snad i tím, že jsme byli malou „komorní“ skupinkou, tak jsem měl dobrý pocit návratu k večerům před deseti lety. Milan se taky pochlubil svou novou zálibou – zahradní modelovou železnicí a ukázal nám své nové mašinky, vagónky a koleje. 

Nedělní regata, která začala téměř za bezvětří a pokračovala za lepšících se podmínek, ukončila celý povedený víkend. Následovalo vyhodnocení pořadí s předáním diplomů. Výsledky jsou níže. Pokud si potřebujete osvěžit, co to NSS-H je, přečtěte si více o pravidlech.

Závěrem se sluší poděkovat Ireně, Vláďovi a Milanovi, bez kterých by se soutěž neuskutečnila ...  DÍKY 

Text: Jirka Kreisel
Foto: Pepa Mrákota