Úvod > Setkání > Z akcí > 40. Fuhlinger See Regatta

40. Fuhlinger See Regatta

03.11. 2019 | Z akcí Vložil(a): Jirka

Fühlinger See 2019 000.jpg

Jako patří k jistotám modelářského roku na našem území to, že se v květnu koná Kristýna, tak za našimi západními hranicemi jsou to hned dvě akce v Kolíně nad Rýnem. Jedna se koná zjara a druhá na podzim. Jelikož té letošní podzimní náleželo pořadové číslo 40, usoudil jsem, že nadešel nejlepší čas se na ni vydat.

Začal jsem hledáním vhodného a levného ubytování přes Booking v nějaké rozumné dojezdové vzdálenosti k vodě, což se mi podařilo. Prakticky šlo o chatku, jaké známe z areálu na Kristýně, jen tato byla trochu jiná – stála na nevelkém pozemku u rodinného řadového domu. Ale pro uložení dvou unavených těl po 700km cestě byla v pátek 11. října ideální. Na cestu jsem do auta přibalil Milana Dvořáka a jeho Doriana Graye. Svůj model jsem nechal doma, abych si akci divácky užil naplno.

Samotná soutěž se oproti českým zvyklostem konala jen o víkendu. Zda je důvodem to, že se v Německu v pátek chodí normálně do práce, anebo není ve všední den dostupný tamní veslařský areál u Fühlinger See, jsem nepátral. S ohledem na dlouhou cestu mi to přišlo vhod, i tak jsem si na pátek a pondělí musel vzít dovolenou.

Fühlinger See 2019 001

Fühlinger See 2019 002

Fühlinger See 2019 004

Fühlinger See 2019 005

Fühlinger See 2019 006

Fühlinger See 2019 007

Fühlinger See 2019 008

Fühlinger See 2019 009

Jelikož jsme si v pátek s očekáváním nejhoršího, co nás cestou může potkat, přivstali, byli jsme na místě asi ve dvě odpoledne a celý areál si v klidu prohlédli. Tu a tam si někdo přišel zajezdit s plachetnicí, ale co jsem koukal, byli to spíše lidé, kteří se víkendového klání neúčastnili. Výjimku tvořili francouzští manželé Raynalovi, které si někteří mohou pamatovat z Bánku.

V sobotu 12. října již bylo v loděnici živěji. Jestli si to pamatuji správně, na vodu se chystalo a následně vyplulo 54 plachetnic. Než se tak stalo, hlavní pořadatel za Modellbau Rodenkirchen e.V. Borek Dvořák seznámil přítomné s programem soutěže. Sice jsem z dřívějších článků věděl, že se jezdí pod mosty, ale to, že regata spočívá v tom, že se obeplouvá ostrov, který musejí modeláři celý obejít, jsem nevěděl.

Na mapě jsem naměřil kilometr a půl. To už je hezká procházka. Jenže ne všude je z chodníku vidět na vodu a ne všude musejí plachetnice křižovat. V úsecích s větrem v zádech to byl docela kalup a ti nejrychlejší se museli dát do běhu, aby modelu stačili.

Startovalo se oproti zvyklostem téměř po větru. Důvodem bylo, že k prvnímu mostu (a užšímu místu) by to při startu proti větru bylo příliš blízko na to, aby se peloton trochu rozpadl. Takto to bylo pod první most několik set metrů a hlavně se pod ním nemuselo křižovat, což je v případě skupinky dvaceti modelů, které mají skoro stejné tempo, nesmírně důležité. Za mostem čekala 400metrová rovinka při okraji veslařského kanálu, ponejvíce na boční vítr, kde se peloton již více rozpadl.

Fühlinger See 2019 010

Fühlinger See 2019 011

Fühlinger See 2019 012

Fühlinger See 2019 013

Fühlinger See 2019 014

Fühlinger See 2019 015

Fühlinger See 2019 016

Fühlinger See 2019 017

Fühlinger See 2019 018

Na jejím konci čekala zatáčka doleva o 120° pod další most. Ten byl docela záludný, jelikož měl dva pilíře u vody a břeh pod ním nebyl díky kamenům zrovna přívětivý pro chůzi. V praxi jsou dvě možnosti, jak se s tím vypořádat. Buď se modelář vydá pod most, anebo zůstane na mostě a spolehne se na navigátora, který mu ve chvílích, kdy model nevidí, poradí. Totéž se týkalo i několika pasáží za různým křovím.

Zatímco pasáž u veslařského kanálu měla na šířku asi 15 metrů, jezero za tímto mostem bylo 300 metrů široké. Což bylo dobře, protože vítr foukal proti kýženému směru jízdy. Před posledním mostem si tak všichni užili křižování dosyta a někteří i pod ním. Záleželo na tom, jak zrovna v danou chvíli foukalo. Očividně byla hladina níže, než může být, a tak se i pod nejnižší z tří mostů všechny plachetnice s rezervou vešly.

Fühlinger See 2019 019

Fühlinger See 2019 020

Fühlinger See 2019 021

Fühlinger See 2019 022

Fühlinger See 2019 023

Fühlinger See 2019 024

Fühlinger See 2019 025

Fühlinger See 2019 026

Za posledním mostem ještě na modeláře čekala past v podobě neprostupného křoví na břehu a více mělčin s vodním rostlinstvem ve vodě, avšak díky možnosti plout po čase na boční až zadní vítr nebyl problém od mostu model nasměrovat k cíli a křoví po břehu oběhnout.

Z pozice diváka jsem si kromě nebývalého počtu modelů (byť ne všechny byly makety) užil hlavně pohledy z mostu. Zajímavé bylo čekat, jestli plachetnice vypluje v místech, kde to člověk předpokládá. A jestli vůbec. Někdy se pod těmi mosty dějí divy.

Jestliže nám Borek po přivítání říkal, že úspěchem není vyhrát, nýbrž dojet do cíle, musím říci, že měl pravdu. Rozhodně je to náročnější než hodinové kroužení po trojúhelníku Navigy. A to nám po oba dny přálo počasí – teploty kolem 20 °C, po většinu dne polojasno a příhodný vítr. Jen v sobotu odpoledne před třetí jízdou krátce sprchlo, ale ta se nakonec pro ustupující vítr nekonala.

V sobotu večer se konala společná večeře v asi 2 km vzdálené restauraci na břehu Rýna, což byla výborná tečka za prvním soutěžním dnem. Borek, vědom si naší jazykové bariéry, si přisedl k nám, za což mu ještě jednou děkuji stejně jako jeho ženě Ule a synovi Kamilovi.

V neděli došlo na další dvě soutěžní jízdy, přičemž vyhlášení výsledků začalo krátce po třetí odpoledne a trvalo asi půl hodiny. Je to později než na našich akcích, ale pokud by člověk ušetřil jeden pracovní den, myslím si, že je to přijatelné (do Písku jsme dorazili krátce před půlnocí).

A jak dopadl Milanův Dorian? V celkovém pořadí je na 21. místě. Nutno však dodat, že z 54 modelů se do tohoto pořadí počítaly jen některé. Nicméně Milan smutný být nemusí, jelikož v divácké anketě dostal za svého Doriana cenu pro nejhezčí model setkání.

Za sebe mohu návštěvu jedině doporučit. Příští rok se regaty konají 7. až 8. března a 3. až 4. října.

Propozice včas najdete na webu: www.minisail-ev.de

ladous

P.S. Fotek mám hromadu, vybrat je nedovedu, jsou na Rajčeti

A ještě videa...

Uli Schramm, který jezdíval již na Zlatou plachtu Barbory do Duchcova, soutěžil s plachetnicí Nepomuk.

Během jízdy z paluby pořizoval video

Další video zachytil trojstěžník Atlantic Winfrieda Neumanna, je doplněno o letecké záběry

Sám jsem pořídil jedno video ze soutěže a další z jízdy katamaránu AC40, bohužel na foilech jsem jej v nějakém smysluplném úseku jet neviděl.

Fotky foilů a detailů katamaránu jsou taky na Rajčeti v galerii...

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se

Milan | 04. 11. 2019

No, já tedy musím alespoň poděkovat Ladousovi že mě vzal sebou a zařídil vše potřebné. Sám bych si na takto dalekou cestu netroufl...
Taky chci poděkovat Borkovi Dvořákovi a všem kolegům modelářům z Německa za velmi přátelské přijetí jež se nám dostalo i když jsme si moc nepopovídali...
Počasí krásně vyšlo a jízda s lodí byla o hodně zajímavější než klasický trojúhelník. Akorát mi občas vadily stromy a keře ve výhledu. To se mi málem stalo osudným. Jak možná víte, moje loď je trochu vrtošivá a potřebuje neustále hlídat kormidlo. Jinak je schopná se sama otočit klidně o 180 stupňů a jede si kam se jí zlíbí.Během první sobotní jízdy při obíhání jednoho houští jsem spustil loď na chviličku z očí a jen jsem zaslechl hlasitou ránu. Srážka. Myslím že to byla Lona, nebo podobná loď s červenou plachtou. Modelář vedle mě řekl jen něco jako: Das ist Gut a jelo se dál. Po dojetí jsem měl loď plnou vody. Tak jsem ji vyčerpal a chystal se na druhou jízdu. Po druhé jízdě opět loď plná vody a jeden servonaviják se odporoučel. Jsem rád, že poslední jízda se nejela, protože jsem zrovna měnil naviják.
Až druhý den ráno jsem důkladně zkontroloval trup a objevil na něm promáčklinu kterou jsem předtím přehlédl. Přelepení izolační páskou a pronikání vody se snížilo na únosnou mez. Takto jsem dojel zbývající jízdy.
Utkvěla mi v hlavě Borkova slova: Nesnaž se za každou cenu vyhrát. Je tu tak 20 lodí které mají lepší šanci na umístění. Takže 21 místo beru jako úspěch :-) Nikam jsem se nehrnul, startoval jsem vždy mezi posledními a užíval si jízdu...
Diplom za nejhezčí model setkání jsem si myslím nezasloužil ale opravdu mě potěšil. Ještě jednou všem děkuji.

Milan

Jiri Host Kreisel | 03. 11. 2019

No, tak počasí tedy vyšlo... Díky za pěknou reportáž se spoustou fotek na Rajčeti - já taky neuměl vybrat a tak doporučuji zájemcům detailní samostudium ;o)
Jirka